Bratrstvo neohrožených

V první chvíli možná mnohými nedoceněný seriál, který poutavým a vkusným, ale i realistickým způsobem přibližuje utrpení války skrze jednotku, která prošla evropskou špínou a krví. Právě procházka relativně známými místy, opakování bitev viděných jinde a jindy z nového (působivějšího) úhlu rozhodně prospívá příběhu i schopnosti vniknout do atmosféry i světa před kamerou. Spielberg, Hanks a další zúčastnění předčili má očekávání a válku si užívají, dávají ji hlubší rozměr a diváka pohlcují do příběhu mužů, kterými mohl být kdokoliv. Na takové muže se nesmí zapomínat, stejně tak na všechnu tu hrůzu, která se stala. Kdo nechápal kvalitu BoB ihned, musel ji docenit nejpozději s rámci srovnání s mladším mořským bratřičkem z Pacifiku. BoB je možná nejlepší válečný (mini)seriál všech dob, ale je skvělé cítit, že to nebyl prvotní záměr. (24.01.2005)

Dlouho jsem měl ze seriálu obavu a záměrně jsem se mu vyhýbal hned z několika důvodů: 1) vysoké hodnocení, které mě spíše odrazovalo 2) neustálé srovnávání se Zachraňte vojína Ryana, jehož závěrečný patos sráží kvality celého díla zbytečně dolů, 3) obecné nadhodnocování válečných filmů/seriálů, zejména z II. světové války, 4) velmi nízké hodnocení některých mých oblíbených uživatelů (i odpad! se objevil), 5) téměř neustále přítomný americký patriotismus a nekonečně recyklovaná klišé. Důvodů je samozřejmě více, ale tohle jsou ty hlavní. Obavy se naštěstí z velké části nenaplnily. Bratrstvo neohrožených pracuje na podobném konceptu jako Zachraňte vojína Ryana, kdy každý díl (v Ryanovi celý film) začíná vzpomínkami (poslední část je vzpomínkami uzavřena) skutečných válečných veteránů a končí vysvětlovací titulkovou sekvencí k dané události/problematice. Seriál tak narozdíl od Zachraňte vojína Ryana získává punc jisté dokumentárnosti a reálnosti. Jména veteránů jsou přitom odkryta až v úplném závěru seriálu, divák tedy od úplného počátku neví, jestli jsou vyprávějící hrdinové právě z roty E 506. pluku 101. vzdušné výsadkové divize, o které celý seriál je, nebo z úplně jiného oddílu. I přes fakt, že je Bratrstvo neohrožených natočeno na základě skutečných událostí, nevyhnulo se mnohým klišé. Při poslechu sugestivních výpovědí jednotlivých veteránů, které časem sice mohou být trochu zkreslené, ale zjistíte, že podstata všech podobných "otřepaných frází" musí být nutně pravdivá a události se i přes svou určitou pokřivenost takhle nějak udály, ať už jde o celé operace jako vylodění v Normandii, Market Garden, bitvu v Ardenách nebo o konkrétní útoky americké armády resp. roty E (zničení německých děl na statku Brecourt) či události jiné (především v dechberoucí 9. díl Why We Fight). (15.01.2011)

Jsem rád, že se tolik dolarů investovalo právě do tohoto projektu. Peníze jsou na Bratrstvu opravdu vidět pomale v každém políčku. Díky tomu a zručné práci celého filmového štábu jsem si mohl plně vychutnat postup spojenců v Evropě. Každý díl doprovází i úvodní slovo členů "Éčka", které spolu s výtečnou hudební znělkou Michaela Kamena startuje 50 minut válečného běsnění - hrdinství, odvahy, proher, výher, nefalšovaného kamarádství... Hned se na ten život díváte jinak. Dalším výrazným plusem je, že každý díl je trochu jiný nejen obsahem, ale i způsobem vyprávění, myšlenkou atd. Zkrátka neexistuje snad nic kromě délky (10 hodin dá opravdu zabrat), co bych mohl vytknout. (04.10.2003)

V první řadě pocta hrdinům padlým i přeživším. Zároveň to má blíže k dokumentu než návykovému seriálu. Většinu postav si divák podle jmen za celou dobu nezapamatuje. Vrcholem je předposlední díl, který je sice bez kulervoucí akce, ale za to plný emocí a otázek bez odpovědí. Winters i Nixon z toho vyšli jako neskuteční frajeři. (04.02.2016)

Dozajista jsem od všemi opěvovaného, třetího nejlepšího seriálu (k 22.1.´11) čekal víc. Kvalita dílů je kolísavá, jednou lepší, jednou horší, každopádně se Bratrstvo krom rozsahu nijak významně neodlišuje od jiných válečných projektů, ač jistě patří k těm zdařilejším. Pouze je jakoby zastřešuje; filmy se vždy soustřeďují na jistou událost války (koncentráky, Normandie,...), kdežto Bratrstvo popisuje událostí celou řadu... Byl jsem příjemně překvapen "nenacionalismem" seriálu; od Američanů se dá vždy očekávat spousta vlajících pruhovaných zástav v pozadí, uvědomělé patriotické proslovy a podobné. Nic z toho se tu naštěstí nekoná... Iritovala mne častá iracionalita chování německých vojáků, kteří si často hrají na střelnici a nesmyslně pobíhají Amíkům na ráně, místo toho, aby někam zalezli... 80% (22.01.2011)