Bratrstvo neohrožených

„Bratrstvo neohrožených“ na jedné straně přináší snůšku již mnohokráte viděných klišé z válečných filmů, ale současně připomíná, že všechna klišé mají své kořeny v silných momentech, které se (zřejmě) opravdu staly. Provázání klasického žánrového vyprávění s výpověďmi veteránů a reálnými událostmi z působení 101. vzdušné výsadkové divize povznáší seriál nad rámec „dalšího řadového válečného příběhu“. Úvodní repetitivnost a schematičnost pomáhají zapomenout pokročilejší díly zaměřené na jednotlivé členy jednotky. Z dnešního odstupu navíc seriál i přes případné výhrady k neoriginalitě vyprávění a stylu okopírovaného ze "Zachraňte vojína Ryana" má své místo v dějinách, neboť pomohl obrátit pozornost publika i kritiky k televizní produkci a z jistého pohledu byl odrazovým můstkem pro dnešní vlnu high concept seriálů. (28.03.2010)

Vlastně ten seriál poškozuji, když dávám pouhé čtyři hvězdičky, protože jde v každém ohledu o vynikající řemeslo a jeden z vrcholů žánru. Realisticky podané válečné drama, skvěle obsazené s dobře nastíněnými charaktery, bez laciného patosu a zároveň s dostatečně velkým rozpočtem, aby vznikl divácky atraktivní seriál. V zásadě mi vadí jen ten americky zkreslující pohled na 2. světovou válku, který si naplno uvědomí snad jen dobrý znalec historie. I když Bratrstvo neohrožených je v zásadě civilní, absentuje tam ten tradiční nechvalně známý patriotismus, divák se pochopitelně při sledování seriálu nedoví, jak nízká byla bojová morálka amerických jednotek na západní frontě, jak nízká byla vůbec podpora války na evropském kontinentě mezi americkou veřejností. Spojené státy byly dlouho ve vleku politiky izolacionismu, částečně díky špatné zkušenosti ze svého angažmá v 1. světové válce. Evropská válka nebyla populární a vlastně až drastické záběry z koncentračních táborů a líčení německých zvěrstev na sklonku války dodatečně odůvodnily v očích veřejnosti vstup do války a válečné ztráty. Proto taky protižidovské pogromy přitáhly tak silnou pozornost. Americké velení s ohledem na veřejné mínění doma chtělo minimalizovat ztráty a vedlo válečnou kampaň nesmírně opatrně. Obvyklá taktika byla intenzivním bombardováním a dělostřeleckým ostřelováním zdecimovat protivníka tak, aby nekladl pokud možno žádný odpor. Ještě v posledních měsících války, kdy stály americké jednotky proti demoralizovanému nepříteli, kterému docházely pohonné hmoty a proviant, postupovaly v průměru o 3-5 km denně, i když měly drtivou převahu. Spoustu těchto věcí se prostě divák seriálu nedoví nebo se je přinejmenším nedoví v plném rozsahu. I když i na západní frontě se umíralo a strádalo, je to nesrovnatelné s tím, jaká dramata probíhala na východní frontě nebo během partyzánské války. Celkový dojem: 90 %. (11.05.2007)

Fantastická práce! Tvůrci vzali to nejlepší z vojína Ryana (naturalistické a technicky brilantní zobrazení války), odbourali nechutný vlastenecký patos a soustředili svůj seriál kolem uvěřitelných postav z masa a kostí, které chybují a chovají se jako skuteční lidé. Narativní koncept, kdy se každý díl soustřeďuje na odlišný úhel pohledu a věnuje pozornost odlišným postavám, je zpočátku matoucí, ale jakmile si člověk navykne na několik klíčových tváří, začne být "Bratrstvo" vskutku návykovou záležitostí. Obraz války je tu patřičně drsný, bezprostřední a vskutku brilantně přenesený skrz oko kamery do divákova mozku. Perfekcionismus kamery i režie je udivující, a i když jsme většinu fintiček viděli už ve Spielbergově válečné pohádce, teprve v Bratrstvu působí skutečně bezprostředně. Výborná je i majestátní hudba Michaela Kamena a samozřejmě maximální uznání si zaslouží scénáristé, kteří dokázali zdánlivě nesourodé válečné obrazy poslepovat do naprosto soudržného celku a vytvořit navíc potenciál pro filmové obrazy tak mocné, jako je například miniaturní lovestory medika a francouzské sestřičky v Bastogne. Bratrstvo není jen spektakulárním zážitkem, je to zároveň vrcholně působivý portrét válečného utrpení a všedního heroismu... (23.05.2006)

Při sledování seriálu obvykle bez větších problémů rozlišuji dění v televizi od toho před ní, ale tentokrát se mi to nezdařilo. Absolvoval jsem výcvik s rotou E, v den D jsem s nimi seskakoval, v Arnhemu jsem to dostal do zadnice, u Bastogne jsem omylem spadl do nacistického zákopu, u Foy jsem vzal nerozhodného velitele polní lopatkou po hlavě a to ani nepíši o tom kolikrát jsem na vlastní pěst prchal v době volna zachránit některého ze spolubojovníků. Pak však přišly závěrečné dva díly plné pokusů rozplakat mne, což mne vyplivlo zpět před obrazovku s přesvědčením, že za to citové vydírání nepovýším tento seriál na pětihvězdičkového generála. (19.02.2013)

Počula som o tomto seriáli veľa, kým som sa k nemu dostala. Potom on dostal mňa. Niekoľko detailov (naozaj len niekoľko) sa mi zdalo idylických a prikrášlených, ale v porovnaní s mnohými americkými filmami je to surová realita 2. svetovej :-))) Inak nemám absolútne žiadne výhrady a príbehy 506-teho výsadkového som hltala bez dychu. (15.01.2008)