Bony a klid

Kamaráde tohle je Praha a ne nějaká zasraná Boleslav - tohle je přece klasika... kdysi velmi dávno viděné mi zanechalo v paměti jen dvě věci - neustálý loop hitu Relax a veksláka Romana Skamene. Když jsem to teď před nedávnem znovu viděl, velmi mě pobavil perverzní domovník pan Benák (Evičko, pojďte si se mnou připít.. opražil jsem mandličky :)) a herecky mladý Tomáš Hanák s náušnicí. Tak co vlastně chcete? (01.06.2016)

Zatímco většina filmů z této doby je skoro o ničem, Bony a klid narážely na mocí tolerovaný byznys s tuzexovými bony a valutami. Stát potřeboval devizy a tak se veksláctví více či méně tolerovalo. Ano, zde a v této době se počaly psát životopisy některých dnešních velkopodnikatelů. Dnes by jste to z jejich aut, vizáže ani bydlení nepoznali, ale někteří jsou bývalými veksláky a v socialistických osmdesátých získali kapitál a kontakty do divokých devadesátých... Dondes si pamatuji rčení: Oko za oko, zub za zub, Bon za bůra... :-)! Mladý Potměšil si tu zahrál dva roky před svým úrazem mladého kluka, který se postupně dostaně do celého veksláckého byznysu a ten ho pomalu začne drtit. Nevím jaké poslání měl mít film tehdá. Dnes je to opravdu dokonalá konzerva osmdesátých let. Divné doby, kdy půlnoční království Husáka se již pomalu začalo hroutit k zemi, doba plesnivých džín, chlapských účesů s melíry, neskutečně barevného oblečení, doba diskoték a barevných světel, doba podivné hudby ... Jednou za čas stojí si to připomenout. Aby si člověk uvědomil jak je dobře, že už je to pryč. Aby dětem mohl ukázat ten podivný svět za železnou oponou. Tři videa. * * * (26.03.2014)

Je mi líto, ať si kdo chce, co chce říká, na tu dobu, kdy vznikl tento film, to byl náš jeden z nejlepších filmů. Z tohoto pohledu mu dávám plné body. Film ukázal beze strachu a zástěrky duha tehdejší doby, kdy se již pomalu měnila doba temné totality na "tržní" mechanizmus. Ovšem někteří z nás si po vytoužených politických změnách úmyslně spletli tržní mechanizmus a demokracii s "divokým západem" a dělají to dodnes. Asi si příliš vzali za své rádoby "podnikání" tehdejších veksláků. Film má podle mého mínění tedy co říct i dnes, kdy v roli veksláků jsou různí PODvodNIKATELÉ a tuneláři. (21.08.2007)

„Tohle je Praha, ne nějaká zasraná Boleslav!“ Omílání stejné hudby pořád dokola je sice pravdou, ale raději stokrát Frankieho, co jde do Hollywoodu než český syntetizátorový aušus Steps of Frankie J. a přiznejme si, že bez hudby by byl Olmerův film poloviční. Takže Let´s go veksl, pan domácí s mlékem starců, Don´t Touch Me Skamene, čtveřice argentinských reprezentantů běhající po polích a Harry Hanák, dopadající z výšin na pevné střechy komunistických vozů, aniž by je promáčkl. Z pohledu toho, co potřebuje současný útok fotbalové Sparty v zakončení, je název snímku opravdu nadčasový.. (13.09.2010)

Autentická vzpomínka na specifické údobí našich dějin. Zvláštní, zajímavé, bizarní údobí. Významné svědectví a přiblížení časů veksláků, bonů a tuzexových džín pro mladší generace. A přestože má film nemálo vad na kráse, hodně si ho cením. To nekonečné „Relax, don’t do it when you want to go to it...“ mi zní v hlavě pokaždé, když někde zaslechnu zmínku o Skamenem, Potměšilovi a tomhle filmu. Nebo také o Jonákovi. (20.05.2014)