Nehrdinský hrdina příběhu, čtyřicetiletý Bohouš Burda, je věčný idealista, který je nespokojen s tím, jak žije. Manželství nestojí za nic, jeho žena žije zcela v zajetí počítačů a nemá pochopení ani pro jeho recesní vtípky. Život ve velkoměstě ho otravuje doslova i v přeneseném smyslu, touží po rodné hájence v čisté přírodě. Radost ze života chce hledat jinde než v technickém pokroku a vyjádření tohoto názoru mu vynese dokonce i několik dobře mířených ran pěstí. A tak přichází vzpoura - proti všemu a proti všem. Do cesty se mu navíc připlete i mladá půvabná dívka Terezka, která má podobné názory jako on. A tak Burda ... (zobrazit celý text)
Je nás zřejmě hodně, co už jsme zažili, že nám všechno přerůstá přes hlavu a ve chvilce ticha, nebo ve vaně při poslechu Jarka Nohavici / jako třeba já:) / si člověk říká " a dost seru na všechno, už mě to takhle nebaví, uteču někam do přírody a budu mít klid, jenže pak si člověk dává jedna a jedna dohromady a nakonec jde vysypat odpadky, zkontrolovat baterku v mobilu, vyřešit poslední pracovní mejly, políbit partnerku nebo partnera / pokud není vztah zrovna v krizi / a unavený jde spát, aby byl připraven na další den v moderním světě. Tenhle film je o člověku, který své odhodlání /"....seru na to" /, dotáhnul do konce. Ve filmu jsou klíčové dvě ženy, první Svěrákova manželka - přesně ten typ ženský, který bytostně nesnáším a Svěrákova přitelkyně - přesně ten typ ženský, který se moc a moc líbí, ale bohužel se už moc "nevyrábí". To jen kdyby někoho zajímalo jaký typy ženský mám rád a jaký ne, jako že je Vám to úplně u prdele, co ? :) Doktor, kterýmu vlastně nic není je mě moc sympatický.
Útěk před ne-všední realitou do vysněného idylického světa v přírodě..Na Olmera vynikající záležitost, což se o pozdější jeho tvorbě už bohužel říct nedá, nikdy nenavázal na úspěch tohoto filmu. Film můžu kdykoliv a opakovaně, pořád mě jeho psychologická stránka, hořkost, i jistá tématická nadčasovost, stejně tak jako zcela necimrmanovský a velice přesvědčivý optimistický Svěrák dokáží zaujmout. Film z jehož jakésiho poselství by si měli vít příklad všichni ti co už jen třeba vlastní pitomé auto a ne-chtějí ho prodat:-) "Chci žít tak, abych dělal-a radost sobě i druhým"..Nádherná to věta, která leckomu otevře i oči.. Podobné filmy: Jako jed.
Na útěk do přírody se zatím nechystám, ale jestli mám doporučit film na tohle téma, určitě to nebude Vorlova fraška. Olmer v osmdesátých letech dokázal brilantně pracovat s náladou i atmosférou, stejně jako z neherce Svěráka dostat naprosto přirozený herecký projev. Na rozdíl od Jako jed je tenhle film přeci jen o něco laskavější a melancholičtější, i když nekončí taky zrovna vesele...
Jelikoz jsem videl driv filmy Jako jed a Cesta z mesta, tak mi tohle prislo jako takovej mix. Nakejch 60 minut film pripomina Jako jed a je tu jen minimum odlisnosti a v zaverecnejch 25 minutach to sklouzne k ty Ceste z mesta. Ale jelikoz je tenhle film precejen vic komedie nez drama a je i takovej milejsi, navic Sverak je opet skvelej a ma i par skvelejch hlasek a dialogu a na okamzik se tu objevi i Smoljak, tak proto se mi tohle libilo vic nez Jako jed. Proto lepsi 4*.
Konečne som sa dopátral ku ktorému filmu patria dnes už zľudovené narážky. Hlášky z tohto filmu sú perfektné, škoda však, že film sa dnes opomína. Možno z dôvodu, že je od Olmera, ale aj tento posmešný panák dnešných kritikov niekedy natočil veľmi úsmevnú a zároveň i tragickú drámu s perfektným žánrovým vyvážením a štipkou poetiky. Svěrák každý film pozdvihne o nemalé percento, k tomu cameo Smoljaka, no nepobavte sa. 80%.
Je to zvláštní, ale při sledování Co je vám, doktore? na mě dýchla atmosféra filmu Jako jed, ale tentokrát jsem z ní neměl dobrý pocit. Film na mě útočil svojí nervozitou, až přehnaným stvárněním kontrastu světa diod a tranzistorů se světem boží přírody. Humoru poskrovnu a dobrých okamžiků taktéž.
Doktorovi Burdovi vlastně celkem nic není. Jenom dospěl do věku, ve kterém již u své vědecky zaměřené manželky nenachází pochopení pro své dětinské vtípky a problémy světa chce řešit praktičtějším způsobem, než je plamenné řečnění na chůzích. Je zábavné sledovat jeho utopickou snahu o zlepšení životního prostředí "výhodným" prodejem vozidla, zběsilé vytrubování ve staromládeneckém bytě i pohodovou cestu s duševně spřízněnou Terezkou na Onen svět.
Vít Olmer natočil skvělý film, který nepostrádá myšlenku, humor, lásku, ale ani dojetí. Kloubí se tu svěrákovský humor s Olmerovým (tehdejším) experimentováním s filmovou formou. Je to podívaná nebývalá. Za zmínku stojí i výkon kýčařské malířky (skvělé moderátorky!) Ivy Huttnerové, která dokáže chvíli působit jako mrcha, aby nám jí následně bylo líto, a na samém konci zas ne. Není dnes zvykem doporučovat filmy Víta Olmera, ale u těch starších si to dovolit můžem.
Pod zdatnějším vedením mohla tahle neškodná blbina nabobtnat jinačejších proporcí, tématický potenciál by tu přeci jen byl. Dnes se však bez ostychu může pochlubit pouze excelujícím Zdeňkem Svěrákem v hlavní roli (jak jinak) a několika hláškami v pravý čas, po stránce filmařské je to katastrofa s velkým K. I tak zřejmě nejlepší Vítkův film. 2,5*
Dost průměrná komedie se silně ekologickým nábojem, kterou nad vodou drží hlavně Zdeněk Svěrák a hlavní hrdinka Tereza. Naopak ji sráží dobová mizanscéna, postava zlé „femme fatale“ (Huttnerová?) a boj o moc ve výzkumném ústavu prostřednictvím dizertačních prací sovětských odborníků.
Pro Svěráka poněkud netypická role, ale geniálně zahraná. Tenhle chlap má takové charisma, že bude skvělý úplně ve všem. Olmerovi tenhle film "udělal" právě on. Být tam někdo jiný, bude to asi průměr/podprůměr, ale Svěrák to vytáhl výš. Romantické drama s komediálními prvky s tradičními "camei" herců DJC :)
