Volání divočiny

Úžasný, fantasticky bezchybný film o přírodě, ve kterém nechybí krásné i smutné, v každém případě však vždy velmi dojemné scény, které nechají chladným jan málokterého diváka. Pro člověka, který miluje zvířata (a já se mezi tyto lidi řadím) není nijak složité pochopit chování paní Adamsonové a její pohnutky, které jí vedou k rozhodnutím, jež učinila. Akorát nevím, jestli bych já měl její odvahu a její trpělivost. Každopádně krásně se na ten film koukalo a musím s radostí konstatovat, že mu absolutně nic nechybí a že ho mohu označit za dokonalý. A velice se kaji, že jsem poprvé tento film viděl až nyní ve svých 23 letech, ale bohužel zrovna tento snímek nepatří v Česku mezi často vysílané filmy, což je škoda. Ale řídím se tím, že lepší vidět pozdě než nikdy. Každopádně pořád si v hlavě musím promítat úžasné záběry z tohoto filmu a jen při vzpomínce na ně mi zase začínají vlhnout oči. Netřeba dodávat, že na konci jsem pro samé slzy už chvílemi viděl jen velmi rozostřeně, ale u tohoto filmu prostě nejde se jen tak v klidu koukat. Tenhle film se musí naplno prožít, aby divák docenil jeho kvality. Já jsem naprosto spokojený a jsem rád, že Elsa se vrátila tam, kam patří, a vyslyšela díky svým páníčkům a chráněncům volání divočiny. A já mohu jen zatlačit slzu a udělit všech pět hvězd, protože tenhle film si je plně zaslouží. (05.04.2010)

Dlouho jsem tento film neviděl a musel jsem si ho připomenout. Je to krásně zfilmovaný příběh Opavské rodačky, která milovala Africkou přírodu, zvířata, které v ní žijí, místní kultury a lidi, kteří zde žijí. Je to opravdu krásný a dojemný film s velmi podmanivou hudbou. Film jsem miloval jako dítě a miluju ho dodnes. (17.03.2023)

Na filmy o zvířatech se moc nemůžu koukat. Buď jsou příšerně kýčovité, trapné a přeslazené, anebo mě bezvýhradně dojmou a vyhrocené scény ve mně dokážou vyvolat pocit absolutního zoufalství (a chodit po zbytek dne s opuchlýma očima není nic moc). Volání divočiny je překrásný film, který zasáhnul moje srdce. Neukazuje jen jednu stranu mince - buď roztomilou lvici, kterou by každý uňuňal, nebo naopak jen divokou přírodu - ale předkládá to celé tak, jak tomu ve skutečnosti je, s respektem k divoké přírodě i k lidem, kteří tuhle přírodu tolik milovali. Svět se zase na chvilku zastavil. (09.08.2017)

"A je svoboda tak důležitá?" Jako malá jsem ten film milovala, teď ho viděla s odstupem tak 10 let a funguje pořád stejně silně. Akorát jsem u něj tentokrát víc brečela. Příběh manželů Adamsových a lvice Elsy, která se svobodná narodila a jako svobodná také žila, má prostě sílu splašeného stáda slonů. A nemalý podíl na tom má také skvělá hudba, která celou atmosféru ještě umocňuje. Po shlédnutí jsem zpětně hledala rok výroby filmu a překvapilo mě, že spadá až do 60.let, ale jen to podtvrzuje nestárnoucí nadčasovost a kvalitu snímku. Scény se zvířaty jsou perfektní, jak toho filmaři docílili ať zůstane tajemstvím africké divočiny...born free as free as the wind blows... (01.04.2011)

Pravdou je, že lvici Elsu zná mnoho lidí a je z ní tak nejznámnější lvice a jedno z nejznámnějších zvířat všech dob. Měli jsme doma i knihu, ale přiznám se, že jsem se do ní nepustil. Přesto dojemný příběh o spojení člověka a zvířete, který byl už mnohokrát sepsán a natočen v různých podobách, nepřestane bavit. Je to film, který je natočený citlivým způsobem. Lvici si milovník zvířat prostě nemůže nezamilovat. A se skvělou hudbou v zádech pak nezůstává jedno oko suché. (14.12.2020)