• AngelAngie
    ***

    Překvapení, Z. Svěrák v roli ala Casanova "To nevadí, nic se neděje, alespoň máme čas si popovídat, jak to s námi bude dál... Jééé, Vlasti, to už je tolik hodin, musím jít, mám doma spoustu práce..."(26.7.2009)

  • nash.
    ****

    Neskutečně hořký pohled na téměř sebedestruktivní cestu zamilovaného skoropadesátníka, kterého naplno zasáhla krize středního věku a pocit promarněného života, mě po letech, kdy jsem ho považoval za spíš průměrný, nečekaně zasáhl svou tíživou věrohodností. Postraralo se o to syrové podání, výborné vykreslení doby, nadčasový příběh, vynikající místy až neskutečně skutečný Zdeněk Svěrák a možná také čas, který mě za těch dvacet let, co jsem to viděl naposledy, dotlačil o notný kus blíž věku hlavní postavy.(4.8.2011)

  • sportovec
    ****

    Nejen ženy, ale i muži mají své dny, tvrdí jedna z reklam na značku tuzemského alkoholu. Druhá míza nemusí být být druhou mízou, i když všechny vnější znaky našeho příběhu na to ukazují, dodal by spoluscénárista tohoto filmu Jiří Just. Podrobnější pohled do rutinního manželství, které se změnilo v stále rezivější chod viditelně opotřebovaného vztahu, v němž něžný muž nejenže nenosí kalhoty, ale je navíc tísněn spíše mužskou než ženskou rázností své až přespříliš energické ženy, nejen naznačuje, ale přímo vynucuje mužův odchod jako v podstatě sebezáchovné gesto. Podobenství vztahu se stává obrazem konzumisticky se materializující společnosti a vykořeňovaného křehkého romantismu. Energická žena Krajčovičové, která jako svěží vánek nahodile vtrhne do mužova života, v sobě v mužových očích soustřeďuje to, co od ženy svých snů očekává (energičnost), i to, co by rád postrádal (bezohlednost a technokratičnost jako princip života). Schopnost podstoupit pro tento ideál úplnou proměnu svého životního stylu, dospělost, převtělená do plného vanutí stříbrného větru, alternativa, která může a chce být práva skutečnosti. Oč je to neskutečnější, o to je to reálnější. Tu záruku reality dotvářejí další klíčoví oředstavitelé hlavních rolí: Svěrák a jako vždy skvělá Švormová. I ekologistická snivost může být tmelem života. Dokonce i v naší době. Poselství druhé mízy se mění v poselství lásky a naděje, Těch nikdy není dost.(23.9.2007)

  • sinp
    ****

    Olmer zde předvedl svoji kvalitu, kterou v současnosti zoufale hledá. Psychologický lehce komediální příběh je vystavěn velmi dobře, až se nechce věřit, že je to právě dílo Víta Olmera. Abych Olmera nepřechválil: Režie je obstojná a nepatří k největším kladům filmu. Nad čáru, jenž filmy vytahuje do nadprůměrných hodnot se Jako jed dostal především díky Zdeňku Svěrákovy a velmi lidskému scénáři. Na Olmera vynikající...(15.8.2005)

  • EdaS
    *****

    Jako pelyněk hořká komedie o krizi středního věku zachycuje působivě i neutěšenou atmosféru posledních let reálného socialismu. Zatraceně přesvědčivý důkaz Olmerova (po revoluci ztraceného) talentu a Svěrákova nehereckého herectví.(13.9.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace