Reklama

Reklama

ČSFD projekce Kaskadér

Podrobné vyhledávání

Jako jed

  • angličtina As Good as Poison
všechny plakáty
více
71%
Hodnocení a fanklub
Komedie
Československo, 1985, 76 min

Obsahy(1)

Pavel Hnyk (Z. Svěrák) žije v relativně poklidném a dlouholetém manželství s právničkou Alicí (L. Švormová), a to i přes to, že je jejich vztah vystavován manželově slabosti pro půvab jiných žen, což Alice jen trpně toleruje. Manželství skutečně naruší až Pavlova nová slovenská kolegyně Julka (I. Krajčovičová), jejichž čistě pracovní poměr brzy přeroste v milenecký a obrátí jeho život vzhůru nohama. Láska vniká do stárnoucího milence „jako jed“ a zhoubně působí na jeho tělo i mysl a rozleptává jeho dosavadní vztahy. Pod vlivem tohoto jedu se Pavel dostává až na okraj morální a společenské propasti… Režisér Vít Olmer označil svůj film z roku 1985 za „tragikomedii člověka dnešních dnů“. Stejnojmenný román Karla Zídka, scenáristicky zpracovaný Jiřím Justem a Vítem Olmerem, je založen na milostném vztahu stárnoucího muže k mladé ženě. Tedy vděčném námětu zpracovávaném od nepaměti, k němuž se spisovatelé, filmaři i výtvarníci neustále vracejí – ne náhodou se zde také zmíní obraz Lucase Cranacha "Zamilovaný stařec". Ústřední postavu intelektuála allenovského typu ztraceného ve společnosti, jež pro jeho přání a touhy nemá pochopení, ztvárnil brilantním civilním výkonem Zdeněk Svěrák. Jeho partnerkou, která mu namíchala a podala onen neodolatelný jed, byla slovenská herečka Ivona Krajčovičová. Právě z kontrastu českého a slovenského živlu vytěžili autoři i herci mnoho půvabných a vtipných situací. (Česká televize)

(více)

Zajímavosti (19)

  • Pro film byly složeny dvě písně – „Vlak poslední odjíždí“, kterou zpívá Schelingrovským chraplákem Petr Flynn, hudbu zkomponoval Jiří Stivín a text složil Pavel Kopta;  a „Ve snách ťa vidím“ zpívá Ivona Krajčovičová a  Zdeněk Svěrák , hudbu zkomponoval Jiří Stivín, text složil Jaroslav Kaiser. (sator)
  • Libuše Švormová, která hraje manželku Inženýra Hnyka (Zdeněk Svěrák), zavzpomínala, že mnoho dialogů a vtipných replik vymyslel Svěrák přímo na place. Legendární je hláška, když Hnyk loudí v posteli na své manželce sex a odpovídá „nech toho já mám zítra stání“, on odpovídá „když já mám stání teď“. (sator)
  • Zvláštní název knihy a později i filmu vychází z vyprávění dědečka autora předlohy Karla Zídka, který byl lékárníkem. V dobách, kdy byl cukr velmi vzácný, byl považován za lék a prodáván pouze v lékárnách. A protože jeho vlastnosti nebyly prozkoumány a lékárníci byli obezřetní, byl na dózách, ve kterých byl uchován nápis: „Tamquam venenum“, tedy česky „Jako jed“. A jak to souvisí s příběhem? Tak, že když je sladkého příliš, stává se jedem. (sator)
  • Adresa Košice, Tri Hôrky 3, na které Ing. Pavel Hnyk (Zdeněk Svěrák) hledá Julku Tomčányovou (Ivona Krajčovičová), skutečně existuje. Nejedná se ale o rodinný domek, nýbrž o panelový dům na sídlišti Luník VI, a tak byla scéna natáčena na jiném místě, pravděpodobně Košicích-Čermeľi. V pozadí si lze přitom všimnout jedoucího vozu visuté lanovky, což je nákladní dvojlanová dráha oběžného systému s odpojitelnými vozíky Bankov - Ťahanovce, která v letech 1951-1995 dopravovala magnezit z dolu do zpracovatelského závodu. Po ukončení těžby byla prohlášena technickou památkou, ale dnes chátrá a její konstrukci postupně rozkrádají zloději kovů. (Martin_L)
  • Pavel Hnyk (Zdeněk Svěrák) jezdí ve filmu rumunským vozem Dacia 1310, vyráběným v letech 1982-2004. (JARDAHONDA)
  • Vít Olmer vyzdvihuje přínos Oty Kopřivy. Byl to podle něj velmi talentovaný kameraman, mimo to i dramaturg, jenž se nebál některých inovativních prvků. Jejich spolupráce trvala do doby, než Kopřiva ve svých 40 letech zemřel na rakovinu. (ČSFD)
  • Natáčelo se v lokalitě na Malé Straně v Praze, v objektu bývalého geologického ústavu na adrese Malostranské náměstí 19 a 6/18, dále na Karlově mostě a na Střeleckém ostrově. Točilo se také na Slovensku v Košicích. Scéna rozloučení Hnyka (Zdeněk Svěrák) a Tomčányové (Ivona Krajčovičová) v závěru filmu se odehrává v Letenské ulici před budovou tehdejšího Federálního ministerstva financí ČSSR. (SeanBean)
  • Režisér Vít Olmer osvětluje, že postavu Pavla Hnyka měl hrát Jiří Menzel, nicméně vedení Barrandova odmítlo spojení Jiří Menzel, Antonín Máša a Vít Olmer. Týden před natáčením dostal Olmer příkaz Jiřího Menzela v hlavní roli nahradit někým jiným. Jiří Menzel sám požádal Zdeňka Svěráka, jestli by roli nepřijal. Na Slovensku se konal konkurz pro film, ale herečka Ivona Krajčovičová byla pro roli Julky Tomčányové jasnou favoritkou a nakonec ji získala. Coby blondýna hrála s černou parukou, aby působila více „ohnivě“. Zdeněk Svěrák se do Krajčovičové skutečně zamiloval, což v závěru natáčení působilo komplikace. (SeanBean)
  • Libuše Švormová, která ve filmu hraje Hnykovu (Zdeněk Sverák) manželku Alici, podotýká, že plachá přirozenost Zdeňka Svěráka je tím, co dodává filmu kouzlo. Potvrzuje, že herci měli dovoleno si upravovat text, což dělal především Zdeněk Svěrák nejen u své postavy, ale i pro druhé. Jeho úpravy většinou ještě scénky vyšperkovaly a posunuly komiku o kousek dál. Libuše Švormová improvizovala společně s Laďkou Kozderkovou, která ztvárnila zhrzenou Hnykovu milenku Vlastu, např. ve scéně, kdy se sejdou v kavárně a tématem jejich rozhovoru je Pavel Hnyk. (SeanBean)
  • Když se film promítal v kinech, měl průměrný ohlas. Vít Olmer film vzal s sebou na stáž do USA, kde se promítal v úzkém okruhu filmařů a novinářů, kterým se líbil. Rádio Hlas Ameriky pak odvysílalo zprávu, že film Jako jed zaznamenal v USA úspěch, což byla pro Olmera obrovská reklama, díky níž lidé začali plnit kina. (aroxik)
  • Krajčovičová byla pro Víta Olmera do hlavní role jasnou volbou, přestože musela celou dobu natáčet v černé paruce. (mchnk)
  • V roce 2010 nahrála rapová skupina PSH na albu Epilog skladbu inspirovanou tímto filmem. Jmenuje se také „Jako Jed“. (hendrich6)

Reklama

Reklama