Kvinnors väntan
Waiting Women
Režie:
Ingmar BergmanScénář:
Ingmar BergmanKamera:
Gunnar FischerHudba:
Erik NordgrenHrají:
Anita Björk, Eva Dahlbeck, Maj-Britt Nilsson, Birger Malmsten, Gunnar Björnstrand, Jarl Kulle, Aino Taube, Håkan Westergren, Ingmar Bergman, Jens Fischer (více)Obsahy(1)
Čtyři ženy čtyř bratrů tráví dovolenou na pobřeží Stockholmu, kde čekají na manžely, kteří jsou na služební cestě. Čekání si krátí vzpomínkami na nejrůznější zážitky a momenty ze svého života. Ráchel vypráví o románku s bývalým spolužákem, kvůli kterému manžel vyhrožoval sebevraždou, Marta na svůj pobyt v Paříži a o poměru s tamním bohémem, jemuž později porodila dítě. Karin popisuje incident, kdy po nevydařeném firemním večírku uvízla s manželem ve výtahu, a čtvrtá žena se nesvěří s žádným zážitkem, za to jí zážitky ostatních nečekaně ovlivní. (alpeew)
(více)Recenze (20)
Celkem příjemná podívaná, která však vybočuje z průměru o trochu méně, než by bylo záhodno - ovšem až na poslední "vyprávění"! Mistr Björnstrand (jako vždy naprosto neodolatelný) a zdatně mu sekundující Eva Dahlbeck spolu ztvárnili manžele, kteří jsou jeden k druhému zdánlivě neteční, avšak přitom se k sobě naprosto dokonale hodí. V kontextu několika předchozích, spíše romantických povídek, je jejich závěrečné výtahové extempore více než příjemným zpestřením v podobě celkem solidního polechtání (nejen) bránice - a za to vřelý dík a hvězdu navíc! ()
Toto bol môj trinásty Bergman a videl som ho trinásteho decembra. Neurobil som to úmyselne, takže zaujímavá náhoda. Svojimi suverénnymi kvalitami ma film celkom prekvapil, nakoľko ide o značne ranú tvorbu režiséra. Prvá "poviedka" je brilantná vzťahová konverzačka, druhá má diabolsky snový charakter, ktorý je pre tohto tvorcu tak typický, no a napokon scéna vo výťahu, ktorá je tu z evidentných príčin spomínaná takmer v každom komentári, je tak vtipná a pravdivá, ako by ju napísal Oscar Wilde. Chvíľku som s hodnotením váhal, pretože to je u artových filmov väčšinou ťažko uchopiteľné, ale potom som si uvedomil, že nič viac od poriadneho filmu nečakám, ako práve to, čoho sa mi v tomto prípade dostalo. ()
Čekající ženy jsou důmyslnou hrou přemýšlivého filmového intelektuála s uměleckým použitím výrazu psychologie duše v odlišných křivkách krize partnerských vztahů. Podklad využívá společné styčné body, čas se zastavuje v různých fázích svazků, formy zklamání mají jiné, a přesto tolik podobné nitky, proces smíření je znakem ženské ušlechtilosti a výsledkem pragmatického vystřízlivění životem. Pohrává si se slovy i stavem vnímání, dotýká se lidského chtíče, dobírá se mužskou slabost a bezradnost. Dramatické kroky děje mají místa vytříbeného sarkastického popichování, touha je stále nekonečná. Jednou z hlavních ženských postav je Rakel (pozoruhodná Anita Björk), sevřená v nenaplněnosti fyzického uspokojení v manželství a přízemností vnitřní i vnější lidského chování. Rozkol se rozhodl pro nepříjemně otevřenou upřímnost a odevzdaným přijmutím role ochránkyně. Druhou z hlavních ženských postav je Marta (velmi zajímavá Maj-Britt Nilsson) s nechtěnou ranou sladké vůni životní romantice mládí a pocit osudovosti dostává znenadání hořkou příchuť. Bezprostřednost nedává najevo viditelné známky zklamání. Třetí z hlavních ženských postav je Karin (dobrá Eva Dahlbeck) s ironickým nadhledem nad důkladně pěstěnou ctihodnou podobou svého úspěšného manžela. Získaná převaha odhaluje křehkost mužského sebevědomí sebeklamu a v lítosti ho konejší v hřejivém objetí spásy. Jednou z hlavních mužských postav je Eugen Lobelius (zajímavý Karl-Arne Holmsten), nejméně schopný z bratrů. Ve vlastních očích je nenávratně potupen svou mužskou nedokonalostí v tělesnosti a přelud se bortí. Druhou z hlavních mužských postav je Martin Lobelius (zajímavý Birger Malmsten), nejsvéráznější z bratrů. Benjamínek rodiny prožívá život v jeho nejhlubší kráse, štěstí je všude. Jedna strana je okouzlujícím milencem, druhá nechce znát existenční samostatnost a v náhlé panice odhaluje zbabělost. Třetí z hlavních mužských postav je Fredrik Lobelius (dobrý Gunnar Björnstrand), nejctižádostivější z bratrů a svědomitý strážce rodinného bohatství. Sebevědomí je znakem úspěchu, přesto je duše velmi zneklidněna nepředpokládaným odhalením skutečnosti. Výraznou postavou je Kaj (velmi zajímavý Jarl Kulle), Rakelina známost z mládí a její prostředek k prožitku a uvědomění si reality. Důležitou postavou je Paul Lobelius (sympatický Håkan Westergren), nejlaskavější z bratrů, který vždy pozvedne zachmuřenou mysl osvobozujícím slovním pohlazením. K výraznějším postavám patří Annette (příjemná Aino Taube), Paulova manželka. Postrádá napětí, přesto nachází úlevu. A také Maj (Gerd Andersson), mladší sestra Marty. V letním návalu opojení zatouží po velikosti života a neváhá se bez zábran pustit za svou představou. Z dalších rolí: nedočkavý Majin mladý nápadník a Paulův syn Henrik Lobelius (Björn Bjelfvenstam), malí chlapci Karin Jens (Jens Fischer) a Peter (Peter Fischer), Martin malý synek Åke (Leif-Åke Kusbom), Martina známost v Paříži Bob (Kjell Nordenskiöld), či stařičká matka čtyř bratrů Lobeliusů (Naima Wifstrand). Čekající ženy působivě zaujmou svou obrazovou skladbou, nálada je zvýrazněna postojem i stavbou kompozice. Suverenita mužského ega předního samce je znejistěna odhalením stavu skutečností. Psychologie dostává názornou pomůcku k výkladu. () (méně) (více)
Od teď se věta "Než jsem se dotáhnul k tomu výtahu ,tak sem dostával fakt zabrat." nemusí nutně vztahovat jen k popisu průchodu levelu v počítačový hře, ale i ranému Bergmaovu snímku Kvinnors väntan. Povídka s manželskou dvojicí ve výtahu je nejen brilantně napsaná, ale i skvěle zahraná (Bergman má imho ve svých raných snímcích dost problémy s mužskýma postavama, který jsou dost děsný) a omlouvá se tak za zbytek filmu. Ještě ji vyprávějící žena skromně uvede přítelkyním jako "takovou malichernost oproti vašim příběhům". Přičemž se příběh této povídky nezabývá o nic méně důležitým tématem než ty předchozí (manželská nevěra), jenom ona žena k tomu tak přistupuje. Proto je nejroztomilejší a nejzábavnější. Zbytek je emocionálně přetaženej balast. ()
Jeden z tých Bergmanových filmov, ktoré sú veľmi prístupne aj pre širšiu divácku obec. Film je atraktívny svojou príbehovosťou (v podstate sa jedná o poviedkový film), kvalitnými a väčšinou aj sympatickými hercami, krásnym obrazo-umeleckým stvárnením, témou a aj svojou rozmanitosťou (viacero úplne rozdielnych lokácií). Štyri ženy, švagriné pri čakaní na svojich manželov rozprávajú svoje príbehy, každý z nich je taká mini-poviedka. Spoločnou témou príbehov sú kríza partnerského vzťahu a nevera. Príbehy majú viaceré styčné body, rôzne sa prelínajú a na konci filmu dostane divák výslednú mozaiku. Kvalita príbehov je dosť vyrovnaná, nesúhlasím s názorom, že by bol posledný príbeh s výťahom nejak výrazne lepší. Mne sa rovnako skvelý javí aj druhý, najdlhší príbeh, snáď len prvý príbeh je mierne slabší. ()
Reklama