Vidíš měsíc, Danieli

(54/2022) / Film je presne taký aký som od severanov čakal, chladný, strohý až dokumentárne pôsobiaci. Radím nepozerať si dopredu skutočný pribeh Daniela, mne to rozhodne uškodilo a už bol celý príbeh dosť predvídateľný. A dalo sa trochu ubrať z dĺžky, stred filmu sa trošku recykluje postupne. Obdivujem chalanovu rodinu ako túto situáciu zvládli. (7/10) (13.06.2022)

"Počula som, že ste za minulý rok mali zisk 1 miliardu korún...Nikdy som nebola bohatá, ale keby som bola, určite by som pomáhala ľuďom." Príbeh akých sa staly stovky, no každý je iný. Dáni to podali presne podľa mojich očakávaní, čiže reálne, s dôrazom na príbeh a postavy. Žiadne hrdinstvo, len realita a ak to vyzerá ako hrdinstvo je to skôr reakcia na beznádej. Zajatý mladík padol do rúk teroristom, ktorý požadujú neskutočne vysoké výkupné, Ako pre koho samozrejme, ale priemerná rodina v Dánsku je na tom ako priemerná rodina u nás. Dánska vláda po vzore USA s teroristami nevyjednáva, preto rodina rieši situáciu po svojom. Verejná zbierka je nezvyčajné, ale v tomto prípade asi jediné možné riešenie, ale aj dvojsečná zbraň. Na jednej strane zachraňujeme život, na druhej strane financujeme teroristov pre prípadné ďalšie útoky. Film ma zaujal, nemá veľmi slabé miesta, po technickej i hereckej stránke veľká spokojnosť. 80%. (07.02.2021)

Michal Kubal, Vít Pohanka a Petr Klíma by mohli vykládat. A to měli velké štěstí, že byli uneseni v časech, kdy islámská verbež pořádně nevěděla, jak s nimi „efektivně“, pro své zájmy, naložit. Tři naši novináři si to velmi dobře uvědomují. Měli děsnou, ale fakt děsnou kliku a já jim to štěstí z celého srdce přeji. Stát se to o deset let později…, dál nechci ani domyslet. Jestliže fotoreportér formátu Jana Šibíka jasně řekne, že se do těch končin více nechystá, protože život má jen jeden, únos je reálným, takřka stoprocentním rizikem, musí být každému lucidnímu zřejmé, že pokud zůstávají mimo těchto oblastí bardi takového ražení, něco na tom bude. Daniel byl prototypem naivního blázna, který naprosto lehkomyslně, kvůli traumatu ze zlomeného kotníku, roupama nevěděl co by a tak si sám vyrazil s foťákem do Sýrie. Po bitvě je každý generál, jasně, ale už v té době takovéto výpravy tuze zvažovali i jinačí ostřílení kabrňáci, takže z mého pohledu holé šílenství, svatá prostota a srát na to, že by měl někdo světu nasnímat, co se tam děje. Všechno má své meze. Že se ho podařilo vykoupit, rovná se čistý zázrak. Film je to kvalitní, pointa s Jamesem Foleym skvělá, obsazení taky výborné, scénář, režie, hudba, komplet další velmi vydařený dánský film, který by mohl naivním idealistům naznačit i cosi k zamyšlení. Týká se to náboženského fanatismu, zpátečnické rakoviny společnosti, destrukce a zajímavých zítřků. (21.03.2021)

Dosti suchý příběh. Ale co jiného čekat ze syrské pouště. Ono koukat na dánské filmy, když čekáte nějaké drama ze severu a vy se dostanete někam k teroristům. Což Není na škodu, akorát tématicky mě to v celku dost obchází. Nicméně to nebrání tomu, aby byl film vlastně dobrý. Příběhem jdete s chutí a i určitým napětím až do hořkosladkého konce, ve kterém asi dokážeme zhodnotit, že šlo o dobrý film, který zanechal neodkrytý příběh, který musel něco důležitého odvyprávět. (23.12.2020)

Film je natočen podle knihy. Dánský fotograf Daniel Rye byl vězněn IS 13 měsíců. pak rodina rozbila prasátko s úsporami v kombinaci s veřejnou sbírkou a vykoupila ho. Americký novinář Foley takové štěstí neměl a muslimáci mu podřízli hrdlo. Herec se s Ryem radil o jeho emocích a zkušenostech, aby byl snímek co nejpřesnější.Ve snímku jsou zážitky Foye a snaha rodiny a vyjednavače. Tedy tři roviny. Chudák fotograf si myslel, že bude v zemi fotit jen civilisty a dětičky. Smlouvání věznitele rozlítilo jako urážka Prokoka. Název filmu pochází z deníku jeho matky. Popis života hrdiny začíná na gymnáziu. Připravte se na pěkné surovosti. Člověku nejde na rozum, proč si vymírající dánská společnost zvolila jako své nástupce kromě afričanů právě migranty z arabských zemí. (26.07.2020)