Režie:
Ivan OstrochovskýKamera:
Juraj ChlpíkHrají:
Samuel Skyva, Samuel Polakovič, Vlad Ivanov, Vladimír Strnisko, Milan Mikulčík, Tomáš Turek, Vladimír Zboroň, Martin Šulík, Vladimír Obšil, Zvonko Lakčevič (více)Obsahy(1)
Píše se rok 1980. Michal a Juraj jsou dva studenti bohoslovecké fakulty v totalitním Československu. Jejich učitelé ze strachu před zrušením kněžského semináře vychovávají bohoslovce do podoby vyhovující komunistické straně. Každý z mladých seminaristů se musí rozhodnout, zda podlehne pokušení a zvolí si snazší cestu kolaborace, nebo si zachová svoji víru a stane se předmětem nátlaku Státní bezpečnosti. (Aerofilms)
(více)Videa (1)
Recenze (72)
Já si nejsem úplně jistý, k čemu vlastně tenhle film dneska slouží. Vyjadřuje se k něčemu relevantnímu? K něčemu, co může dnes lidem bát nějak platné? Filmaři mi často říkají o styku se západními producenty, že cítí tlak točit pořád dokola o "vyrovnávání se s komunizmem", protože to se od nich čeká. Služebníci by byly skvělý film na takovou zakázku - z pohledu člověka naprosto mimo je těžko jiné téma, které by se dalo na Slovensku řešit. Vždyť co máme "tady na východě" dělat jiného než od rána do večera přemýšlet o zločinech komunizmu? Troufám si říct, že skutečnost je taková, že po těch třiceti letech už jsme někde jinde a zrovna katolická církev čelí úplně jiným výzvám. Samozřejmě se dá namítnout, že film nemusí ničemu sloužit a nemusí se vyjadřovat k ničemu aktuálnímu - budiž. A co jsou pak Služebníci? Pusťte si trailer a představte si, že místo 80 vteřin trvá 80 minut - dojem z filmu je stejný. Statické, sošné (a velmi krásné!) obrazy kladené za sebe. Ta topornost hraničí se směšností, ale naštěstí nikdy nepřekročí hranici. Je to film, na který se krásně dívá, jeho příběh je celkem přímočará anekdota a jeho smysl... vážně nevím. Má dneska někdo podobné vnitřní konflikty? Kdy? V jaké situaci? A pokud to mám vnímat prostě jako inspirativní příběh o boji za svou víru, bylo by aspoň dobré představit nějaká pozitiva toho, za co se bojuje. Když ke konci hrdinovi vtloukají do hlavy "Udělej X, jinak jsme bojovali za nic", tak jsem se musel pousmát, protože v kontextu toho filmu rozhodně bojovali za nic - z víry tu nevyplývá nic pozitivního, netušíme, jaký má smysl pro hrdiny, jak pomáhá společnosti. I když teda odhlídnu od jakýchkoliv požadavků na film v kontaktu s realitou a budu se soustředit výhradně na realitu, jakou mi to nabízí, budu zklamaný. Upřímně řečeno by mi tenhle projekt dával větší smysl jako fotografická výstava talentovaného kameramana - všechno ostatní tu je tak nějak z donucení. Těm krásným obrazům se moc nechce ani hýbat, natož víc. 2 a 1/2 ()
[vzpomínky na LFŠ] Od prvního do posledního záběru zvláštně statický a vizuálně vycizelovaný film, který sice svádí k tomu, smést jej jako samoúčelnou obrazovou onanii, přičemž ale zvolená forma je naprosto adekvátní mikrosvětu poskládaném ze statických náboženských ikon. Služobníci jsou mimo jiné důležitou připomínkou tichého odporu v kontrastu s obvyklými panicky užvaněnými vzpomínkami na předrevoluční časy. Zvolená forma mimo jiné také skvěle odhaluje prázdnotu stranických gest (mrtvá schůze) oproti mlčenlivému, pokornému odporu v rámci vlastních mantinelů.___ Každopádně u tohohle filmu si můžeme přečíst jeden z patrně nejdebilnějších komentářů v téhle databázi (a že je z čeho vybírat), který filmu vytýká, že si není "jistý, k čemu vlastně tenhle film dneska SLOUŽÍ" (kurva vole jakože cože?). Jak strašně se musí někdo bát o vlastní relevantnost, že se začne zahazovat touhle primitivní angažovaností? Můžete mi někdo oznámit, k čemu tenhle člověk vlastně dneska slouží? ()
100% depresívny pohľad na 40 rokov dávnu minulosť na Slovensku, ale v konkrétnom prostredí, odtrhnutom takpovediac od bežného života. Každopádne chápadlá režimu dosiahli aj sem a postavám tak nebolo zrovna najľahšie na duši, i keď sa snažili žiť duchovným životom. Predsa len ma tento vizuálny experiment až tak nepohltil, ako klasický triler by mohol fungovať tiež, takto pôsobí Ostrochovského dráma trochu maniéristicky. A pokojne mohol film potiahnuť o ďalšiu štvrťhodinku, možno by som v takom prípade siahol po vyššom hodnotení. ()
Dobré téma, špatné zpracování. 1) K plusům snímku patří výstižná dobová atmosféra. Detaily výborné, ale celek vlažný až nezajímavý._____ 2) Nejvíce jsem postrádal výraznější děj._____ 3) Silně mi vadil nekvalitní zvuk s nadmírou basů - chvílemi jsem vůbec nerozuměl, co herci říkají._____ 4) Nepochopil jsem, v čem přesně spočívala česká, rumunská a irská koprodukce._____ 5) Hovořit o pěkných klucích v souvislosti s tématem mi přijde nepatřičné. Herecky nijak nevynikli. Jen abych věděl pro budoucnost - je to Samuel Skyva (seminarista Juraj s pěšinkou) a Samuel Polakovič (seminarista Michal)._____ 6) Zajímavý koment: Pierre****, johnn333***. ()
Čekání za posledním filmem 2020, který asi stálo za to vidět skončilo. Jenže ono se nedá mluvit, že by to za něco stálo. Film začne slibně dosti temnou atmosférou. Sice na styl nějakého thrilleru v dobovém stylu, ale pak je to vlastně něco jako sociální drama v dobovém stylu. A to byl asi problém. Byl to špionážní temný thriller nebo jenom drama. V tom bych asi neměl problém. Spíše jde o to, že film je v celku nudný a zdá se, že se moc nikam neposouvá. Ona trochu odtažitá část měla asi zůstat jen v rámci kamery a plynutí děje než v rámci charakterů, kteří jsou vám vlastně absolutně ukradený a ani moc nevíte jaká je jejich motivace a zda je vůbec důležitá. Škoda. Potenciál nakonec skončil v koši. Naděje nebyli nízké. ()
Galerie (32)
Zajímavosti (6)
- Ostrochovský čiernobielym vizuálom ozvláštňuje rozprávanie príbehu. Jednak predstavuje striedmosť ako symbol, k čomu sú vedení seminaristi počas ich cesty ku kňazstvu. Čierna i biela však symbolizujú aj dve ideológie, kresťanskú i komunistickú, ktoré stoja proti sebe, no fungujú spolu v jednom svete, tu na Zemi. (Biopler)
- Výrazná vizuálna štylizácia diela, smerujúca sčasti do strojenosti, je adekvátna pre charaktery postáv – všetci zúčastnení nie sú sami sebou, sú predovšetkým služobníkmi, či už ide o Boha či o komunistický režim. (Biopler)
- Film je veľmi úsporný čo sa týka dialógov či skrátka hovoreného slova. Ostrochovský chce formou diela dať do kontrastu realitu, v ktorej predstavitelia komunizmu mnohokrát používali prázdne frázy, ktoré masy po čase i vďaka ich odkazu ignorovali či brali s rezervou. Robí tak napr. formou zobrazenia schôdze komunistických funkcionárov, ktorú sníma bez jediného slova a poukazuje na prázdnotu, kde každý účastník poslušne zdvihne ruku. (Biopler)
Reklama