poster

Hosté Večeře Páně

  • Švédsko

    Nattvardsgästerna

  • anglický

    Winter Light

Drama

Švédsko, 1963, 81 min

Režie:

Ingmar Bergman

Scénář:

Ingmar Bergman

Kamera:

Sven Nykvist

Kostýmy:

Mago
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Fingon
    **

    Neuvěřitelně nudný a hlavně depresivní film, který od nižšího hodnocení zachraňuje jen svérázný a přesto uvěřitelný a přesně padnoucí postřeh varhaníka o tom, co vlastně Ježíše bolelo nejvíc. Sakra, mít po ruce pistoli, tak se vážně odstřelím na místě!(14.8.2009)

  • sportovec
    *****

    Festival lidských slabin a slabostí, anatomie individuálních bezmocí, svátek tragicky nešťastných lidských třtin. Zhruba tak lze označit toto silné Bergmanovo dílo, jeden z mnoha šperků až nekonečného řetězce jeho stabilně skvělé tvorby. Je těžké říci, natož odhadnout, nakolik se tu podepisuje deprese dlouhých nocí švédského severu nebo naopak tíseň jejich lét, nakolik naopak pro nás nepředstavitelná řídkost osídlení švédského venkova. Děj se důvtipně, až nenásilně prolíná s filozofickou reflexí (jinak nelze např. vyložit útěchu, kterou farář poskytne námořníkovi, o němž ví, že uvažuje o dobrovolném ukončení života). Upoutala mne i až neuvěřitelná proměna krásné Ingrid Thulinové do zoufalého staropanenství se propadající vesnické učitelky. O odvrácených stránkách skandinávského hodnotového světa i jeho životního stylu a jejich základech a východiscích vypovídá film snad vše. Jeho zažívání nekončí v žádném případě prvním či druhým zhlédnutím. To je jeden z největších možných komplimentů, který lze i v tomto případě dnes již zesnulému Skandinávci udělit.(14.2.2010)

  • Ilidien

    Zatim jeste moc nevim jak tento film hodnotit proto bez hodnoceni(27.11.2008)

  • NinadeL
    **

    Ingmar to opět dokázal. Opět se mi chtělo umřít. Ale ten dopis čtený Ingrid Thulin mě zabil více, než nekonečná scéna Inny Čurikové v Prosím o slovo, která představovala po dlouhá léta vrchol mé trpělivosti. Více střihu prosím, budu se pak méně rozkládat zevnitř.(7.4.2014)

  • misterz
    *****

    Filozofujúci Bergman, asi najviac spätý s náboženskými otázkami, ktoré tu veľmi šikovne zapracoval do osobnej drámy človeka a jeho nemohúcnosti. Je veľmi zlé snažiť sa niekomu pomáhať, pokúšať sa o duchovnú útechu a pritom sám bojovať s vlastnými démonmi a v tomto boji navyše i prehrávať. To pôsobivo demonštruje vrchol filmu - obsažne brilantný dialóg farára s nešťastným rybárom (Max von Sydow). Deprimujúce, smutné, ťaživé, bezvýchodiskové a autodeštruktívne, nemohúcnosť v čistej forme - k sebe, k ostatným ľuďom, dokonca i k možnej láske. Zostáva len sebaľútosť a duševné martýrstvo. Videné v rámci - 5x5 tour : Po stopách režisérov(6.6.2016)

  • - Značné množství scén muselo být kvůli technickým problémům se zvukem natočeno znovu. (Kulmon)

  • - Tehdejší Bergmanova žena svému manželu o filmu řekla, že to je mistrovské dílo, ale trochu pochmurné. (Kulmon)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace