Accattone
-
Accattone
Drama
Itálie, 1961, 120 min
Režie:
Pier Paolo PasoliniHrají:
Franco Citti, Adriana Asti, Monica VittiObsah
-
Film přináší realistický pohled na život římského pasáka. Vittorio Accattone nikdy nepracoval, zařídil si však poměrně slušné živobytí "ochranou" prostitutky Maddaleny. Poté co je Maddalena zatčena za křivou přísahu, ocitá se Vittorio bez prostředků. Protlouká se všelijak dokud nepotká půvabnou a naivní Stellu, kterou se také pokusí přemluvit k prostituci. (oficiální text distributora)
Film přináší realistický pohled na život římského pasáka. Vittorio Accattone nikdy nepracoval, zařídil si však poměrně slušné živobytí "ochranou" prostitutky Maddaleny. Poté co je Maddalena zatčena za křivou přísahu, ocitá se Vittorio bez prostředků. Protlouká se všelijak dokud nepotká půvabnou a naivní Stellu, kterou se také pokusí přemluvit k prostituci. Komentáře uživatelů k filmu (26)
-
Kulmon
Možná se jedná o vůbec nejlepší Pasoliniho film. Přesto mě jeho debut vůbec za srdce nevzal. Měl jsem k němu odpor již po shlédnutí Saló aneb 120 dnů Sodomy a myslím, že po tomto filmu ani snad jiný Pasoliniho film chtít vidět nebudu, i když mu přiznávám jisté umělecké kvality.(18.8.2007)
-
TheRaven
První Pasoliniho film a hned se řadí, mezi jeho nejlepší. Opravdu velice realistický pohled do jedné okrajové společenské třídy Římanů. Už zde je vidět, co tohoto vynikajícího režiséra od počátku jeho tvorby zajímalo, na co chtěl upozornit. Franco Citti byl opravdu víc než dobrý.(9.5.2008)
-
sportovec
Pozdní debut může - a samozřejmě také nemusí - znamenat kvalitu. Kvalitu lidskou i uměleckou. Prožitek opřený ne o prvotní pocity, ale o zázemí vlastních zkušeností a zážitků, vítězství i proher, hvězdných okamžiků i šedi početně vždy převládajících všedních dnů. Život na okraji periferie, na rozmezí chudinských čtvrtí a jako houby po dešti vznikajících velkých - i na Západě panelových - sídlišť na okraji velkoměst, život žitý na pomezí světa, polosvěta i skutečného podsvětí je téma, které má také svou dnešní tvář. Nevystačíme tu s černobílým pohledem černobílého filmu, který až krutě přesně zrcadlí bezútěšnost této životní pouti. Určitě také nevystačíme s konstatací o tom, že lidé, postižení tímto nechtěným údělem, jsou pouze oběťmi. Příživník zůstává příživníkem a nechuť sdílet práci, která neodpovídá vlastním nadneseným představám o sobě samém a již pevně zakořeněnému obyčeji-způsobu života je rubem tohoto pohledu a odvrácenou tváří takto životem proplouvajících lidí. Lidská nicotnost určitě není lidskou nulitou. Anatomie této nicotnosti - mně osobně se spíše vybavují Felliniho přece jen lépe hmotně saturovaní DARMOŠLAPOVÉ - může burcovat i dnes. A také varovat. Drsně a nesmlouvavě.(12.9.2007)
-
gudaulin
Na to, že Accattone byl Pasoliniho prvotinou, se jedná o překvapivě vyzrálý a kvalitní počin, který ukázal Pasoliniho velký režijní talent. Zároveň se v plné míře odhalilo levicové směřování tohoto filmaře, které jasně vyplývá na povrch při vykreslování životních podmínek jeho hrdinů. Kámenem úrazu ale je Pasoliniho přístup k filmovým postavám, kdy pasák coby ústřední hrdina je zobrazen jako poněkud fanfarónský a lehkomyslný mladík, ke kterému však nelze necítit sympatie. K tomu ostatně směřuje tragický závěr filmu. Prostituce je podle Pasoliniho především jev způsobený sociálním strádáním, což je poněkud zjednodušující. Celkový dojem: 65 %.(19.4.2008)
-
Radko
Rímske predmestie v neorealistickom rúchu, prostredníctom príbehu pasáka vlastnej frajerky Accattoneho (=šupáka). Čiernobiely obraz zvýrazňuje neutešené prostredie periférnych stavenísk obklopených panelákovými komplexami. Úryvky vznešených skladieb Johanna Sebastiana Bacha ako zvláštny protipól života ulice zosilňujú poetickú linku príbehu. Film mixuje barokové vplyvy (hudba) s biblickými motívami a pod povrchom bublajúcou rebéliou. Prevláda drsný humor nezamestnaných povaľačov, stupňovanie negatív v správaní spodiny, ku ktorej napriek tomu možno cítiť isté sympatie prostredníctvom naznačenej obžaloby spoločnosti, vytvárajúcej svet pekla na Zemi absolútnym nezáujmom oň. Predmestia talianskych veľkomiest, obývané po generácie chudákmi v chatrných baráčikoch bez dverí s plachtou. Život zo dňa na deň riadený myšlienkou: uchmatni čo sa dá, bez ohľadu na city, morálku. Legálna práca námezdných robotníkov vedie k zotročeniu tela. Prípustné je teda všetko: okradnutie synčeka, lásku poslať šľapať chodník, otca pripraviť o umelý chrup, či slepca o peniaze. Spoločnosť zisku sa zaujíma o tento sociálny pododpad len bdelými očami polície, prípadne sexuálnymi výjazdami znudených intelektuálov za kurvami spodiny. Muži zákona, či muži peňazí si dovolia voči nechráneným a nevzdelaným čokoľvek (Accattone bezdôvodne zbitý na výsluchu). Individualistická, krátkotrvajúca revolta končí nevyhnutným zánikom, ktorý je možno vykúpením v lone prírody (sen hlavného hrdinu). Záverečné prežehnanie v policajných putách ukazuje, že ani jednoduchý zbožný akt nemožno preukázať bez okov všadeprítomnej sledujúcej moci.(22.11.2005)
-
Vitex
Záverečné dvě scény : jedny z nejkrásnějších v dějinách kinematografie !(12.4.2009)
-
Dr.film
Perfektně zachycená atmosféra, která zároveň lemuje Accattoneho zbídačený charakter. Pseudo-pompéznost podtrhují nádherné úryvky Johanna Sebastiana Bacha a odrbané chatrče mezi panelovými domy nabourávají tehdejší politickou korektnost. Samotná smyčka závěru nakonec poukazuje, že ani samotné hladovění nedokáže přetavit chuligánský charakter na civilizovaný způsob života.(17.11.2008)
-
Pacco
Překvapivý, mnou stravitelný Pasolini a dokonalý protiklad vůči Le Notti di Cabiria.(13.12.2007)
-
Asgy
Hezky natočený film, ale jaksi nejde o můj oblíbený styl vyprávění. I když Pasoliniho uznávám, znovu se na Accattoneho nepodívám.(18.7.2010)
-
de_FACTO
Sevřená reflexe uzavřeného římského pasáka v černobílých barvách sice vytváří správně "šedou" atmosféru života "jednou si dole, jednou nahoře", ale stejně vlhne a ošklivě plesnivý stereotypem, které sice bylo potřébně pro upřímnou sondu vytvořit, přesto Pasolini mohl zvolit jiné, například abstraktnější prostředky k vyjádření (jak ostatně předvedl o pár let později v Teorémě). Doslovný Accattoneho konec nejenže se nebojí ukázat na samotnou podstatu příběhu a jeho důstojného zakončení, navíc chladně - a o to lépe - přelomí všechny bláhové a naivní představy o duševním pokání a klidu.(3.2.2008)
-
kusper
Velice zdařilá prvotina.(19.10.2008)
-
Endyis
Skvěléééé!!!!!!!!! Pasolini měl prostě vrozený cit pro film... To co prostě člověka žádná seblepší škola nemůže nikdy naučit... Patřím mezi velké příznivce tohoto tvůrce...(21.2.2008)
-
senor
Krásný Pasoliniho debut. Jinak viz. Radko(21.12.2006)
-
danoo
Myslím, že Accattone je svojim spracovaním jedným z režisérových najlepších filmov.(10.1.2007)
-
mortak
Pokud Fellini snil nad realitou, Pasolini se do ní chtěl ponořit. Zajímavé je, že realistická linie filmu je vynikající (stávání se prostitutkou, návštěva u rodiny), zatímco snová scéna je nevěrohodná a ve filmu působí nepřirozeně. Tento slušně natočený debut sráží k zemi nepokrytě marxistická kostra příběhu - podmínky proletariátu a lumpenproletariátu se nezlepší, pokud nejdojde u nich k uvědomnění si své historické úlohy. Bez tohoto vědomí je totiž každá revoluce odsouzena k neúspěchu. Prvním krokem je obrat k práci. A ten je velmi těžký.(23.1.2010)
-
AndyLemon
Po prvom pozretí mi to prišlo na príliš realistický film, ktorému chýba poetika a to mi tak trochu vadilo. Ale keď som si to pozrel druhý krát, zisťujem, že tam tej poetiky je dostatok a v správnej (dokonca možno neviditeľnej) miere.(7.6.2010)
-
HareS
Pasolini vedel, čo robí už od svojho debutu. Mňa ním zaujal viac než dosť. 80%(6.5.2009)
-
jaklee
Celkom slušný rozbeh filmu zachvílu zavalila nuda.(12.11.2008)
-
dzukidscc
Podľa mojho názoru to určite nie je Pasoliniho najlepší film.Príbeh pasáka Vittoria prepletajúceho sa špinavým rímskym predmestím.Nikdy neokúsil prácu,ktorá podľa neho vedie len k zotročeniu.Jeho životná situácia ho však zavedie aj na miesta,ktoré sú proti jeho presvedčeniu.Výborný herecký výkon Franca Cittiho podtrhnutý skladbami Bacha.Ja dávam 4*.(12.8.2009)
-
tomtomtoma
Nádherný pohled na italskou mužskou společnost, která je líná a k ženám krutá. Navíc ukazuje pohled na člověka, který práci neuznává, ale není to ani tak z postoje k životu, ale z jeho pohodlnosti a lenosti. Jedině, čím se dokáže živit, je, že posílá šlapat "své přítelkyně". Ale když ta není, dostává se opravdu do úzkých. Do určité míry si zachovává svoji hrdost, ale otázkou jestli to není spíše póza a nuda. Možná prožívá i lásku, ale není to schopen identifikovat. Pro ženu i zkouší pracovat, ale brzy to vdává a pak už jen nastává smutný, ale očekávaný konec. Franco Citti v hlavní roli Vittoria "Accattone" Cataldiho je vynikající. Je obklopen krásnými ženami. Nejdříve Maddalenou (Silvana Corsini), která pro něj šlape a vydělávámu, ale při pokusu se Accattonovi pomstít křivě přísahá a je zavřena. Potkává Stellu (Franca Pasut), dívku na první pohled křehkou, ale tvrdší než Maddalena. Pro ni chce změnit svůj život. Pokouší se o to, ale přítomna je zřejmě úplná absence víry, že je změna možná. Nedokáže se vymanit z okolního vlivu a způsobu dosavadního života. Smutná nadějný plamen zhasl dříve, než se stačil správně rozhořet. Neodsuzuje, spíše jen smutně předkládá skutečnost o skutečném životě na okraji, o kterém nemá většina ostatních ani ponětí.(12.10.2009)
