Kytice z tisíce a jedné noci

Další Pasoliniho tvůrčí přehlídka penisů je tentokrát situována do velmi atraktivních reálií a dokonce poprvé má i jakous takous hlavu a patu. Bavil jsem se asi srovnatelně s prvním dílem, ale bohužel, potřetí je potřetí a je nutno přiznat, že Pasolini ukazuje stále to stejné dokola a tím pádem jeho trilogie života působí asi jako barová obsluha nahoře bez - jakmile sundá podprsenku, všichni zpozorní a jsou zaujatí, ale po chvíli ji začnou vnímat zcela normálně a naopak, mnohdy jsou víc vzrušení při správně zakrytých náznacích neviděného... ***1/2 za nesnesitelně dlouhou stopáž, která by se dala bez problémů zkrátit, kdyby tvůrci vystřihali všechny ty zbytečné záběry pobíhajících lidí po poušti či v uličkách města... (31.08.2006)

Mám rád kontroverzní filmy a baví mě, když umělecké dílo provokuje. Miluju všechno od Mechanického pomeranče po Život Briana. Ale Pasolini mi tam prostě nepasuje. Jeho Trilogie života mi nepřijde provokativní, ale prostě jenom hloupá, rádobyumělecká blbost, kde většinu času pobíhají oškliví nebo nazí lidé a nebo úplně nejhůř oškliví a nazí lidé. Nemám nic ani proti sexu ve filmech. Naopak. Ale tohle rozhodně není hezká, umělecká erotika. Je strašně primitivní - tohle je hezkej kluk, fajn, tak jak z něj ty šaty servu tentokrát? Sebere mu je moře, sundá si je, aby si mohl zatrkat nebo z něj prostě jenom spadnou? Žádné velké intelektuální myšlenky tam nevidím, ale je možné, že se mýlím. Každopádně ty dvě hvězdy jsou za scény, které napsané v knize působí nejspíš vážně hezky. (15.10.2006)

Výrazná, tvůrčí a přitom pozoruhodně propracovaná a výrazná umělecká Passoliniho metoda, patrná již ve VEPŘINCI či ORESTOVI, stojí za asi nejzdařilejším evropským zpracováním POHÁDEK TISÍCE A JEDNÉ NOCI, jež určitě nebyly určeny - pokud vůbec - jen dětem. Kratochvilné příběhy, vyvolávající asociace spíše na DEKAMERON , jsou zaramovány vstupním příběhem nekonvenčního milostného páru, řízeného bystrým ženským mozkem, který dříve či později vyzraje na každou formu mužské brutality a je s to ji trestat třeba i způsobem, který v moderním Evropanovi vyvolává velmi rozporuplné pocity. Pestrobarevný svět vrcholného vzmachu Arabské říše je i rozmanitě založeným obrazem jeho doby. Způsob a kvalita, jakou se pro Pasoliniho filmy charakteristická kamera dokázala vyrovnat s celou škálou orientálních exteriérů i přímočarost, s jakou si režisér všímá intimních detailů pozakryté části lidského života, jsou nadčasové a nepředpojaté a zaujmou i dnes. Právem. (20.10.2007)

Láska má mnoho tváří. To je psáno jako podtitul názvu. U Pasoliniho filmů mají snad všechny tváře lásky jednoho společného jmenovatele. Sex. Láska je zde redukována na spoustu nahých těl a souložících dvojic. Kluci , holky, všechno na jednu hromadu. Osobně to Pasolinimu nezazlívám, protože docela výstižně zpracoval frivolní středověké texty, plné erotických příběhů. Ať už jde o Decameron, Canterburské povídky nebo arabskou Kytici. V té době byli lidé asi stejní jako dnes a chtěli se občas pobavit a to byl nejspíš i Pasoliniho záměr. Pokud člověk nehledá nic hlubšího, tak má možnost vidět režisérův osobitý rukopis a užít si film plný neherců, lehké poetiky a specifického koloritu... (08.12.2012)

Yl Fiore Delle Mille e Una Notte je film, v ktorom zas Pasoliniho uchylarny dostali dostatok priestoru. Uznavam, ze to mohlo oslovit nejakeho sexualne dezorientovaneho uzivatela alebo fundov kadejakej zasranej zbuznelej homoromantiky, no ale ja tymto uchylarnam neholdujem. Ba dokonca ich otvorene nenavidim. 5 % (10.11.2015)