Kytice z tisíce a jedné noci
-
Arabské noci
-
Fiore delle mille e una notte, Il
-
Kytica z tisíc a jednej noci
-
Arabian Nights
Fantasy / Dobrodružný / Romantický
Itálie / Francie, 1974, 131 min
Režie:
Pier Paolo PasoliniHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Ninetto Davoli, Franco Citti, Ines PellegriniObsah
-
Pod režijní taktovkou legendárního italského režiséra Piera Paola Pasoliniho ožívá starobylý mystický příběh z dávnověké Arábie, v němž se nevinný mladík zamiluje do své otrokyně. Vzájemnému štěstí ale budou muset oba mnohé obětovat. Na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes získal snímek z roku 1974 hlavní cenu poroty. (oficiální text distributora)
Pod režijní taktovkou legendárního italského režiséra Piera Paola Pasoliniho ožívá starobylý mystický příběh z dávnověké Arábie, v němž se nevinný mladík zamiluje do své otrokyně. Vzájemnému štěstí ale budou muset oba mnohé obětovat. Na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes získal snímek z roku 1974 hlavní cenu poroty. Komentáře uživatelů k filmu (60)
-
Houdini
Zlatá Palma - výběr(3.1.2006)
-
Matty
Co bych o tom jenom napsal? Určitě menší zvrhlost než Canterburské povídky (zde alespoň nebyli obcující satanáši), možná o trošičku lépe zrežírované než Dekameron a se zajímavě propletenou vyprávěcí strukturou, stále však film zasazený do pro mne nepochopitelného Pasoliniho světa, kde mít někoho rád znamená vyspat se s ním, kde se herci dělí na nesympatické a ošklivé, kde je násilí dovedeno do takových extrémů, až působí směšně, kde se to jenom hemží otevřenými homosexuálními narážkami. Za nepatrnou snahu o povýšeni příběhu nad „každý chce ošustit každého nehledě na pohlaví“ se odvážím hodnotit průměrně, ale moc jistý si tím nejsem. 60%(30.8.2006)
-
Pohrobek
Výjimečný snímek už svojí dokonalou strukturou. Tato kytice své jednotlivé okvětní lístky rozevírá skutečně zajímavým a originálním způsobem. Atmosféra orientálních pohádek navozena jako nikde jinde, erotická linka filmu je možná diskutabilní, ale je pravda, že v mnoha originálních Příbězích tísice a jedné noci nejde o nic jiného. Režisérova homosexualita, upřímnost a otevřenost je pak zvláště patrná na pokusu o zrovnoprávnění mužské a ženské erotičnosti. Ve skutečnosti se ale Pasoliniho přirozenost nezapřela.(25.8.2006)
-
Karlos80
V různých místech, v poušti, v bohatých městech a palácích, exotického barvitého Orientu, se odehrává tento milostný příběh mladíka Núreddína a jeho černé otrokyně Zumurrud. Násilně odtrženi, prožívají oba řadu dobrodružství, stále se hledají a přitom poznávají příběhy jiných. V posledním filmu své Trilogie života se Pasolini zabývá opět erotikou jako základním kamenem lidské přirozenosti. Tentokrát ukazuje spíše něžnou fyzičnost lásky, zasazenou navíc do nádherných exteriérů arabského světa Afriky i Asie. Film "Kytice z Tisíce a jedné noci" je všeobecně ovažován, za jedno z Pasoliniho nejkvalitnějších děl, na MFF v Cannes roku 1974 si totiž dokonce odnesl Velkou cenu poroty. "Kytice z Tisíce a jedné noci" završuje Trilogii života - a symbolicky i život a tvorbu Pasoliniho. V roce 1975, kdy natočil kontroverzní hnusárnu "Saló aneb 120 dní Sodomy", předčasně umírá - násilnou smrtí. Asi to nejlepší od Pasolliniho co jsem zatím viděl. Za 3*.(25.8.2006)
-
Kulmon
Nejsem si jist, jestli pár souloží udělá dobrý film.(9.4.2009)
-
Dudek
Klasický Pier Paolo Pasolini, svérázná interpretace klasického díla s hodně odvážnou dávkou erotiky. Režisérův rukopis je zde jasný již od prvního záběru na usmívajícího se chlapce (o sexuálních scénách ani nemluvím), který dá hned vzpomenout na jeho geniální snímek Dekameron. Od Kytice z tisíce a jedné noci nelze očekávat nic jiného než jen další kontroverzní dílo, které se tváří na povrch velice jednoduše, ale ve své podstatě je vlastně velmi geniální. Je sice pravda, že někdy jsem měl pocit, že režisér točil tento snímek zejména pro sebe samého, aby ukojil své touhy a mohl se bez podivných otázek dívat na věci, které by v normálních podmínkách mohly vyvolávat nepříjemné otázky.(25.8.2006)
-
Le_Chuck
"Moje filmu nie sú vulgárne sú o živote. Nepleťte si autorské dielo s lacnou gýčovinou," tak to háji P.P.Pasolili svoju Trilógiu života. Kytice z tisíce a jednej noci je posledným filmom trilógie inšpirovaným Rozprávkami tisíce a jednej noci. Prostredie Orientu použil ako zdoj erotického nádychu pre svoje prevažne homosexuálne príbehy glorifikujúce nahé mužské telo. Nosnou story je heterosexuálny vzťah mladého Núrredina a jeho čiernej otrokyne Zumurrud, na pozadí ktorej fungujú nezávisle aj ďalšie príbehy. Pier proste zobral knížku, vypichol svoje najobľúbenejšie a poskladal. Toto vo výsledku tvorí veľmi nekonzistentnu zmesicu prevažne nudných (štýlom rozprávania) historiek. Dielo miené rozprávky pre dospelých, bohužial postráda dôležité ingrediencie rozprávkového (napätie, dobrodružstvo) a explicitné erotické scény, ktoré mohli byť v konzervatívnom Taliansku 70-tych rokov ako koľvek poburujúce (a že si na tom strážcovia mravnosti zgustli a na ich tlak musel byť film zostrihaný), dnes jednoducho zo stoličky žiadneho dospelého nepostavia. Tragicky vo výslednom efekte pôsobia výkony prevažne nehercov a to ma vracia k úvodu komentáru. Nech sa snažím ako sa snažím, tak autorské dielo v tom naozaj nevidím. Lacný gýč a nuda.(3.10.2006)
-
sud
Po režisérské stránce je to fantastické, některé povídky jsou víceméně nudné a nějak více vynikají pouze odhalenými těly. Většina až na povídku o Zummurud, ta povídka je krásná. I atmoféra orientálního světa je vykreslena dokonale. Přesto když pominu "Saló aneb 120 dnů Sodomy", musím usoudit, že Pasolini neby zase takový úchyl jak jsem si původně myslel. Byl to velice inteligentní člověk a své postoje k danému tématu dělal naprosto po svém a doslova bez příkras. Tento film mě nudil a na druhé straně zaujal. S hodnocením jsem velmi na vahách. Tak dám za čtyři a hotovo.(26.8.2006)
-
ripo
Kytica z tisíc a jednej noci je dovŕšením Passoliniho voľného filmového cyklu (po Dekamerone a Canterburských poviedkach), ktorý sa natáčal v rôznych kútoch sveta ( Irán, Jemen, Nepál, Etiópia) počas dvoch rokov. Do hereckých rolí boli obsadzovaní poväčšine miestni neherci, ktorí, dá sa tak povedať, podali svoje nadpriemerné výkony. Je to viac príbehov pokope, no nosným je príbeh chudobného mládenca, hľadajúceho svoju otrokyňu - lásku Zumurrud. Ten sa na svojej ceste dozvedá množstvo príbehov oných ľudí, kde nosným motívom je láska. Láska či už homosexuálna alebo tá "normálna". Čo môže dobre pobaviť a ukľudniť súčasnú mládež je fakt, že aj pre tisíc rokmi žili na Zemi rovnako "zvrhlí" muži, či ženy s rovnakým sexuálnym chtíčom. Pričom každá nasledujúca generácia vraví : "To by sa za našich čias stať nemohlo !! ! ))(29.12.2006)
-
sportovec
Výrazná, tvůrčí a přitom pozoruhodně propracovaná a výrazná umělecká Passoliniho metoda, patrná již ve VEPŘINCI či ORESTOVI, stojí za asi nejzdařilejším evropským zpracováním POHÁDEK TISÍCE A JEDNÉ NOCI, jež určitě nebyly určeny - pokud vůbec - jen dětem. Kratochvilné příběhy, vyvolávající asociace spíše na DEKAMERON , jsou zaramovány vstupním příběhem nekonvenčního milostného páru, řízeného bystrým ženským mozkem, který dříve či později vyzraje na každou formu mužské brutality a je s to ji trestat třeba i způsobem, který v moderním Evropanovi vyvolává velmi rozporuplné pocity. Pestrobarevný svět vrcholného vzmachu Arabské říše je i rozmanitě založeným obrazem jeho doby. Způsob a kvalita, jakou se pro Pasoliniho filmy charakteristická kamera dokázala vyrovnat s celou škálou orientálních exteriérů i přímočarost, s jakou si režisér všímá intimních detailů pozakryté části lidského života, jsou nadčasové a nepředpojaté a zaujmou i dnes. Právem.(20.10.2007)
-
Legas
Velice otevřená variace na Pohádky tisíce a jedné noci. Kytice je opravdu zvláštním počinem. Není se ani čemu divit, když jí má na svědomí tvůrce jako Pasolini.(15.4.2003)
-
Radko
Pestrá zmes zo starého Orientu na motívy nesmrteľnej knižnej klasiky. Ústredný je príbeh lásky krásnej otrokyne a jej milenca (a majiteľa) popretkávaný množstvom vedľajších príbehov, v ktorých sa zároveň odohrávajú ďalšie príbehy. Spočiatku veľmi naivné, ozvláštňované odhalenými mužmi. Film ale s pribúdajúcimi minútami začne naberať grády. Zložitejšou štruktúrou, zaujímavejším dejom, myšlienkami, fantastickými motívmi a kvetnato básnivou rečou. Použití neherci mixnutí s hercami, pestrá zmeska najrôznejších tvárí, pôsobivé exteriéry (Maroko, Jemen, Nepál), spústa smiechu v často krutých príbehoch, naivné triky, veľa nahoty. Nezameniteľný pasoliniovský štýl. A čo sa týka niekedy priraďovanej nálepky erotického filmu: aká kniha taký film ! Kto čítal necenzurované príbehy v starostlivom českom, či slovenskom preklade, vie o čom píšem. Ak nie, nuž čo dodať: chytrému napovedz a sprostého kopni.(1.2.2005)
-
Vitex
Vždyť je to nádhera... A podruhé je to ještě mnohem lepší - tak jako většina Pasoliniho filmů. Zvláště povídka s N. Davolim při druhém shlédnutí dostává obrovský náboj.(25.8.2006)
-
Fingon
Asi nejlepší z jeho Trilogie života, ale pro mě stále nic převratného.(28.8.2006)
-
swamp
Nemůžu si pomoct, ale nazí a souložící lidé opravdu neudělají dobrý film (možná tak dobré porno)! Režisér Pasolini si to asi nemyslel..škoda. :((22.6.2006)
-
Slarque
Tohohle chlápka v životě nepochopím. Další dlouhá porce nudy a nahoty, a opět bez příběhu. Naprostá ztráta času.(2.9.2006)
-
Pacco
Pasolini, Pasolini, kouká na něj, kdo není líný..páč jsem čerstvě dorazila dom po Pirátech z Karibiku (a notnou chutí na ten rum), tak jsem brala Kytici.. jako menší oddechovou a sexuálně-filosofickou variantu jak trávit moje nespavostí proložené noci. Zrovna když jsem zjistila, že rum došel a budu muset vzít za vděk pouze vaječný likér, došlo k mému prvnímu (a rozhodně ne poslednímu) překvapení u tohoto filmu. Měl hvězdu! Fakt, velkou červenou, což byl v případě předešlých Canterburských povídek a Dekameronu luxus, který si nemohli dovolit (?) nebo tak něco. Další překvapení bylo ohledně příběhů, které se stávají básničtějšími a lyričtějšími než v předchozích dílech, ztrácí na svém výsměchu lidských malostí a zabývají se city, žárlivostí a láskou ve všech podobách. Což činí v přítomného sexu jen způsob vyjádření lásky a ne nějaké prasárny. Jenže po několika chvílích začaly příběhy ztrácet na tempu (a i na sexualitě) a pomalu mě ukolébaly k spánku (nebo za to mohl ten žalostný likér?). Pročež když se probudila, tak bylo 01:23 a Kytice.. fuč. Na obrazovce klábosili politici. Druhý den jsem pak Kytici ohodnotila ****, z důvodu poetické jemnosti (jaký zvrat od satirického Dekameronu!) a sexuality, která nešokuje, ale zapadá do příběhu jako jednolitý prvek.. Ale po delším zamyšlení se nad tím, že po úvodní hodině začala Kytice.. pokulhávat na obě nohy a zbytkových cca 45 minut jsem prospala, jsem se rozhodla ustoupit od jakéhokoliv hodnocení. Pro spravedlivé ohodnocení bych nesměla skoro polovinu filmu prochrnět a teprve pak by se uvidělo, jestli to byl film nebo moje pozornost, co ztratilo v polovině dech.(30.8.2006)
-
HAL
Čekal jsem všechno možné jen ne nudu, bohužel ale právě té jsem se dočkal. Může za to hlavně hloupý scénář, který podává původní pohádky promíchané navzájem takže jsem se v ději občas docela ztrácel, nepříliš dobrá režie a až příliš evidentní neherectví většiny zúčastněných. Nechápu také jak může pohled na nahá těla, která se ve filmu hojně objevují, někoho pohoršovat. Po těch komentářích tady jsem se bál že půjde o historické porno jako Caligula a přitom mi ten film přišel docela cudný. Jediné co dokážu pochopit je že spousta lidí nedokáže přenést přes srdce otevřenou homosexualitu tvůrce a to že ji často promítá i do svých filmů.(25.8.2006)
-
Skip
Předloha jistě stojí za přečtení a jen doufám, že od ní tento film nikoho neodradí. To, co se dá říct o předloze, se už nedá říct o tomto filmu. Je to jen jakýsi víc jak dvouhodinový slepenec rádoby uměleckého čehosi, co je docela úmorné sledovat.(31.8.2006)
-
Nuala
Typický Pasolini, dlouhá cesta a spousta sexu :)(23.2.2007)
