poster

Persona

  • Švédsko

    Persona

  • slovenský

    Persona

  • anglický

    Persona

Drama

Švédsko, 1966, 85 min

Režie:

Ingmar Bergman

Scénář:

Ingmar Bergman

Kamera:

Sven Nykvist

Producenti:

Ingmar Bergman

Kostýmy:

Mago
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Radko
    ****

    Úvodnú experimentálnu obrazovú koláž sprevádzanú modernou vážnou hudbou vzápätí vystriedajú scény zoznámenia s diagnózou ženy, známej herečky. Nasleduje jej terapia v nemocnici, v prírode. Jednotlivé scény tvoria obrazové kompozície využívajúce šerosvit, tieňovanie, sústredenie na tváre, podchytené raz zjavnejšou, inokedy jemnou symbolikou. Nielen známa dvojscéna (ten istý dialóg braný raz pri pohľade na jednu, druhýkrát na druhú ženu) ústi do snovo surreálnych sekvencií, ale ozvláštnenia sú podávané v priebehu celého filmu, či už obrazové alebo dejové. Nemenej dôležité sú skvele sústredené herecké výkony oboch hlavných hrdiniek. Na jednej strane dobrovoľne mlčanlivá herečka (teda tá, čo slová zvyčajne rozdáva) a na druhej strane ukecaná zdravotná sestrička (zvyčajne utišuje). Sledujeme najrozličnejšie polohy ich vzájomného vzťahu od zoznámenia sa, zbližovanie, rozvrat, ubližovanie si až po vzájomné ohmatávanie si duší. Analýza ženskej psychiky až na dreň.(7.7.2005)

  • Skrk
    *****

    Pro mě za mě, je to nejlepší dílo Ingmara Bergmana. Úvodní surrealistická část a jednotlivé experimentální pasáže mě ohromily. Bergman dokonale pracuje s ženskou psychikou a ve mě to opět zanechalo, jak je u mistra zvykem, mírnou depresi. Výborné vizuální obrazy. Posledních 20 minut mě zničilo.(27.12.2011)

  • Vančura
    ****

    Náročná intelektuální podívaná, žel ne tak úplně můj cup of tea. Podobně jako třeba u Sedmé pečeti se nebráním interpretacím, které tyto slavné Bergmanovy snímky vynášejí do nebes, ale osobně se k nim stavím poněkud rozpačitě. Čili, ačkoli mě tento film dvakrát neoslovil a surrealistická sekvence v úvodu téměř obtěžovala, soukromá divácká intuice mi brání hodnotit méně než 4*. Ale upřímně, tak nudný film aby pohledal...(26.6.2012)

  • Mahalik
    ****

    Mám chuť položit si hlavu na špalek a dokončit to! Ingmar Bergman není Freud, ale já to po něm ani nechci. Jeho existenciální otázky mě nemíjejí. Zarývají se do mě. Vede s divákem rozhovory a chce se dostat k jádru pudla. Tančí s Vámi tango smrti, snad i podvědomě vycítíte, že klopýtnete a vymácháte se ve změti lidský bídy, smutku, sraček. Se stopáží se i zrychluje tep, nejhorší je, že si připadáte jako pod drobnohledem. Bergman je mrtvý, sure, ale co když tady zanechal Personu, abychom prožili jeho tvůrčí krizi s ním? Abychom zaťali zuby a žili ve filozofický sféře? Ta sféra je dost hustá, ale.....ehm, pardon, nechal jsem se unést. Za brejle, za Bibi, za své vytrhané vlasy- 3 hvězdy. Ale jednu posílám do nebe Bergmanovi, protože byl, společně s jedním ruským filmovým básníkem, jediným pořádným chlapem v téhle branži!(27.10.2009)

  • HAL
    ***

    Komorní drama dvou žen, kde jedna, ta která by přitom měla být nad věcí, je pod návalem intenzivního mlčení té druhé psychicky dotlačena k neustálému mluvení o sobě a svých nejniternějších pocitech není nudné, ale naopak velmi zajímavé... ovšem ani to nezabránilo mému nepochopení děje a duševních pochodů hlavních hrdinek v poslední čtvrtině filmu. Stejně tak jsem nepochopil chlapce sedícího na posteli a občasný střihový chaos - nenapadá mě jediný důvod pro jejich existenci ... možná slouží ke zmatení diváka, možná je to také jen samoúčelná "snaha o divnost" ... každopádně za zbytek filmu - 7/10(5.9.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace