Režie:
Sam PeckinpahKamera:
John CoquillonHudba:
Ernest GoldHrají:
James Coburn, Maximilian Schell, James Mason, David Warner, Klaus Löwitsch, Vadim Glowna, Roger Fritz, Fred Stillkrauth, Véronique Vendell, Senta Berger (více)Obsahy(1)
Americký režisér Sam Peckinpah (1925–1984) po svých profesionálních i osobních excesech hledal v polovině sedmdesátých let jen těžko práci v Hollywoodu, a tak ochotně přijal nabídku Wolfa C. Hartwiga, německého producenta, který se do té doby živil převážně výrobou erotických filmů, aby pro něho v jugoslávských exteriérech natočil adaptaci válečného románu Williho Heinricha „Trpělivé maso“. Zaujal ho pohled „z druhé strany“, drama těžce decimovaných německých vojáků na Tamanském poloostrově v roce 1943, a především téma, společné pro celou jeho tvorbu a nejvíc snad pro jeho mistrovský western Divoká banda (1969) – pohled na skupinu mužů na nesprávné straně, kteří uznávají pouze loajalitu jeden k druhému. Seržant Steiner (James Coburn) je vynikající a mnohokrát dekorovaný voják, ale válku nenávidí. Příchod nového velícího důstojníka, kapitána Stranskyho (Maximilian Schell) s jeho prušáckým nadšením, ho v tom jenom utvrdí. Steinerovi muži svého velitele slepě poslouchají a jeho nadřízení plukovník Brandt (James Mason) a kapitán Kiesel (David Warner), otupení vlekoucí se válkou, jeho svérázné jednání tiše tolerují. Železný kříž se stal posledním velkým Peckinpahovým dílem, působivou výpovědí proti válce. I když Peckinpah v evropských podmínkách nemohl pracovat se svým obvyklým štábem, jeho pečeť je patrná zejména v mistrovsky zvládnutých akčních sekvencích ukazujících válečnou vřavu. Na filmu také naštěstí nejsou vidět finanční problémy, do nichž se producent Hartwig na konci natáčení dostal a které Peckinpaha donutily k improvizacím. (Česká televize)
(více)Recenze (229)
Honba za kusem železa, které mnozí staví nad morální hodnoty i lidský život. Peckinpah silný v dramatických scénách, ale překvapivě chaotický a nepřesvědčivý v těch bojových. Holt východní fronta není Divoký západ. Nejen vizáž psychopatického vraha dělá z Davida Warnera velmi zajímavého herce a zde mu zdatně sekunduje prošedivělý kovboj Coburn jako božský sadismus postrádající četař Steiner. V závěrečných titulcích tvrdá pravda od Bertolta Brechta: „Don´t rejoice in his defeat, you men. For though the world stood up and stopped the bastard, the bitch that bore him is in heat again.“ ()
Nejlepší německý válečný film. Nejzajímavější válečný film, který jsem doposud viděl. Veškerá absurdnost, špína, zoufalství a brutální syrovost války, stejně jako děj filmu a jeho vyprávění, je ohromující jednak svou velkou realističností a originálností s patřičně bohatou režií Sama Peckinpaha. Speciálně pak, akčních sekvence, střih a téměř až magická atmosféra. Jamese Coburnova postava četaře Steinera je geniální po všech stránkách (skvěle zahraná). Nikdy nezapomenu na jeho snahu vyvést z války všechno a všechny ("ukážu vám, kde rostou Železné kříže"). No a scéna kdy vojáci z kruté války plné hrůz objeví plnou chatrč krásných dívek jak v ráji, mě opravdu dostala. Kdo film nevyděl, tak nevyděl pořádný válečný film. ()
.........Zcela stejně jako ve Strašácích, i zde Peckinpah dokázal, že umí. Oproti jiným válečným velkofilmům se zde ve velkém stylu snoubí válečná psychologie ( Long Day's Dying, The) spolu se špičkovou akcí, napětím, strhujícím střihem ( Enemy at the Gates). Přesto, že celé filmování a úspěch snímku stálo na chatrných producentských základem, vše nakonec dopadlo tak, jak nikdo ani zdaleka nečekal............. ()
Peckinpahův rukopis naprosto zřetelný i ve válečném filmu. Místo ód na hrdinství tu máme sice hrdinu, ale válkou unaveného a otráveného. Kdo viděl finského Neznámého vojáka, mohl by si říct, že Aku Louhimies čerpal inspiraci právě v Železném kříži. Ale neřekl bych, válka je idealistickou hrou o spravedlnosti či právu jen v mysli těch, kteří ji rozpoutají nebo o ni diskutují v klidu kaváren. Na bojišti je to úplně něco jiného. Ale to je tak vše, co k tomu řeknu, páč jsem v žádný nebyl, tak držím hubu. Krok zatím tedy držet nemusím, díkybohu. Jako protiválečný výkřik pochopitelně vynikající a závěrečná půlhodina (jak je u Peckinpaha zvykem) opravdu velká síla. Coburn pak jako Steiner přesný, jen etudu po zranění bych vcelku i vyškrtl, byť chápu její kontrastní význam. Železný kříž má čtyři ramena... ()
Až na to, že Steiner je protoRambo, tak film je vcelu realistickým přiblížením válečného dění okolo jedné čety na Ruské frontě a do nitra této čety, přičemž se jedná o Německou stranu, tedy film se snaží ukázat trápení i na straně Těch, co to zlo způsobují ( trochu klasika Remarque - válka je mašinerie, vojáci s ní nesouhlasí, aneb jak přijít o iluze během dvou hodinách na frontě); fanouškům válečných dramat film doporučuji, zbytek by to mohl ve zdraví přežít a nenudit se... ()
Galerie (98)
Photo © Avco Embassy Pictures
Zajímavosti (23)
- Režisér Sam Peckinpah dal 90 000 dolárov z vlastných peňazí, aby sa po finančných problémoch produkcie mohli zaplatiť technici. (westerns)
- Koniec filmu nebol pôvodným koncom v scenári. V tom čase už štábu došli peniaze, a tak režisér Sam Peckinpah prinútil Jamesa Coburna improvizovať. (westerns)
- Kvůli finančním problémům museli tvůrci několikrát improvizovat a měnit scénář. (Lynette)
Reklama