poster

Železný kříž

  • Velká Británie

    Cross of Iron

  • Západní Německo

    Steiner - Das Eiserne Kreuz

    (Západní Německo)
  • slovenský

    Železný kríž

Válečný / Drama

Velká Británie / Západní Německo, 1977, 128 min

  • Gilmour93
    ***

    Honba za kusem železa, které mnozí staví nad morální hodnoty i lidský život. Peckinpah silný v dramatických scénách, ale překvapivě chaotický a nepřesvědčivý v těch bojových. Holt východní fronta není divoký západ. Nejen vizáž psychopatického vraha dělá z Davida Warnera velmi zajímavého herce a zde mu zdatně sekunduje prošedivělý kovboj Coburn jako božský sadismus postrádající četař Steiner. V závěrečných titulcích tvrdá pravda od Bertolta Brechta: „Don´t rejoice in his defeat, you men. For though the world stood up and stopped the bastard, the bitch that bore him is in heat again.“(9.1.2009)

  • Subjektiv
    ***

    Kde se vzal ten Steiner? Jak tam může být? Vím, je to možná divná otázka, ale... Steiner očividně nenávidí válku a důstojníky. Nenávidí je tak moc, že je vysoce nepravděpodobné, aby byl vojákem z povolání z éry předmnichovské. Zdá se jisté, že je donuceným odvedencem. Tahle osoba se v boji, který nenávidí, osvědčí takovým způsobem, že je v miliónové armádě považována za málem nenahraditelnou. Může se ovšem osvědčit, když se vzpírá rozkazům? Mimochodem, lidé, kteří odmítali boj opravdu ze zásady, končili v koncentrácích. Byli to především Jehovisti. +++++ Steiner nicméně nějak získá uznání a nadřízení mu odpustí nevymáchanou hubu. Podřízení ho milují, protože jim zachraňuje kejhák, vlastně i některým nadřízeným. Tau důvěrou neotřese ani to, že jim nedopřeje trochu násilné soulože či odsuzuje své svěřence k roztrhání tlupou sovětských soudružek. Dokáži Steinera přijmout jen jako postavu, která chce, aby se bojovalo podle jeho pravidel, nikoliv jako pacifistu. Ale zároveň jako postavu, která se nejspíše nemohla dostat do své situace. Snad je to hnidopišské, ale velká díla by tímto trpět neměla. +++++ Pokud jde o Peckinpahovu režisérskou práci, mohou se mi líbit jeho sekvence rychlých střihů v halucinačních stavech Steinera. Přijal jsem jeho drsnou ironii, s jakou pojal scénu hostiny v lazaretu. Již mě ale netěší jeho zpomalovačkový trademark, jenž si tak užívá především když skrze někoho létají kulky či jej vynáší do vzduchu exploze. Spíše než pietností a napínáním to zavání hledáním krásy v zabíjení a mutilaci. Při zabití Triebiga je tato krása konečně nalezena. Dialogy se plní ne zrovna přirozeně filozofováním o životě, válce, míru a politické situaci. +++++ Nakonec se zdá, že film není protiválečným poselstvím, nýbrž oslavou chlapáctví a výsměchem strachu. Proto může Steiner směle pohodit (nejspíše) nabitou bouchačku směrem k sovětskému klukovi a být nepotrestán, ač ohrozil nejen sebe, ale i své "Kameraden". Proto se Steiner může smát svému soupeři, když nedokáže nabít. Pravý chlapák nepotřebuje odznáček, který bude říkat, že je chlapák, posera ho potřebuje. Při sledování takových filmů si cvhílemi říkám: "Ať žije strach," protože spíše on, než odvaha nám brání, abychom se nepobili. Dobře, tak jen "vhodně dávkovaný strach". Jen málo slávy přejme síle užité v konfrontaci dvou mužů. Když o tom tak přemýšlím, bojím se, že v dalších Peckinpahových filmech uvidím ženy jako trofej pro sílu... Ale to už sem nepatří... Ta třetí hvězdička patří Coburnově charismatu - Peckinpah si jej vybral opravdu dobře.(14.9.2014)

  • Ivoshek
    ***

    Tak já nevím, co to vlastně mělo jako být... Realistický válečný film ne, protože na tom je tam moc nesmyslů. Psychologický film taky ne, na to jsou zase dialogy dost stupidní. dobrodružný? to už by šlo. Peckinpah byl dobrý režisér na westerny, ale ne vždycky se dají příběhy postavené pro western naroubovat jinam... tuplem ne na východní frontu roku 44. Coburn je určitě charismatický chlapík a velitele čety průzkumáků bych mu i věřil (až na některé až podezřele oduševnělé promluvy), ale co všechny ty papírové figurky okolo (aristokratický kapitán, teplý poručík, chytré ruské zajatkyně)..... Kdo chce válečný film z německého pohledu, měl by spíš sahnout po filmech jako jje Stalingrad nebo ještě spíš po Das Boot.(20.11.2010)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • - Sovětské stíhačky, které bombardují německé pozice, jsou americké stíhací letouny Chance Vought F4U Corsair. Na některých z nich jsou americká armádní označení ještě patrná. (vangobseck)

  • - Kvůli finančním problémům museli tvůrci několikrát improvizovat a měnit scénář. (Lynette)

  • - Natáčení probíhalo v exteriérech na Balkáně. (Lynette)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace