poster

Železný kříž

  • Velká Británie

    Cross of Iron

  • Západní Německo

    Steiner - Das Eiserne Kreuz

    (Západní Německo)
  • slovenský

    Železný kríž

Válečný / Drama

Velká Británie / Západní Německo, 1977, 127 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • flanker.27
    *

    No je to sice syrové, jenže je to takový realismus naoko, nesmírně přestylizovaný a umělý (něco jako u Minghelly). Jako celek to s realitou východní fronty moc společného nemá, co do podoby boje, uvažování vojáků a vůbec. A vůbec, že něco takového točili z východní fronty, dát něco takovýho do Normandie si asi netroufli. Co jsem viděl od Peckinpaha, mi vždycky přišlo trochu úchylné.(3.3.2006)

  • curunir
    ***

    ,,BOH JE STRAŠNÝ SADISTA, LEN O TOM NEVIE." __ Hoci som film pred pár rokmi nevidel celý, v mysli mám na neho stále pomerne dobré spomienky, zvlášť pokiaľ ide o dynamický (na svoju dobu priam klipový) strih a špinavo-drsné prostredie zákopov. Vtedy ma však príliš nezaujal, pretože mi vadilo, že nemá jasnejšiu dejovú linku a zo začiatku prakticky nijako nenapreduje. Po rokoch, kedy som ho už videl celý, ho vnímam prakticky podobne. Pritom nejde o vyslovene zlý film a myslím, že mnohé esencie, ktoré do neho Peckinpah zamiešal sa musia napr. takému Tarantinovi istotne páčiť a určite by sa dalo minimálne pouvažovať, ako by sa látky chytil on. ,,Železný kríž" je pre mňa v mnohom silno nepresvedčivý. Ani nie tak preto, že je vyslovene fiktívny. Skôr, že má viditeľne nižší rozpočet , než aký by som od filmu z ruskej fronty plnej tankov (tie tu vôbec neboli) čakal. S troškou irónie možno povedať, že ide o komornú drámu so značným počtom mŕtvych. Treba však dodať, že Peckinpah tu síce nie je nič dlžný svojej povesti filmového násilníka, no zároveň je z filmu cítiť súcit proti nepriateľovi (zasiahla ma smrť ruskej vojačky). Isté výhrady by som mal aj voči obsadeniu, predovšetkým mi však vadilo nezaujatie voči tomu, o čom film vypovedá. Nie som však sklamaný a verím, že iné počiny režiséra ma oslovia viacej. (2787. hodnotenie, 176. komentár k filmu)(13.12.2015)

  • kinej
    ****

    Železný kříž představuje Sama Peckinpaha opět v té nejlepší formě. Už od úvodní titulkové koláže je zřejmé, že se alespoň po filmařské stránce jedná o další jeho nářez. Jeho klasikcé rychlé střihy a netradičný záběry dokáží oživit každou bojovou sekvenci. Smůlou je, že film nemá o trochu víc propracovanější scénář, jenž by dodal příběhu na hloubce. Protože byť námět potenciál má, film ztrácí na věrohodnosti díky jen letmo načrtlým postavám, jeijchž motivy proč konají tak či onak, zůstávají skryty. Výtečná vizuální stránka tak není bohužel podpořena adekvátně kvalitními dialogy. To však nebrání tomu si užít mistrovské filmové řemeslo.(28.3.2013)

  • Subjektiv
    ***

    Kde se vzal ten Steiner? Jak tam může být? Vím, je to možná divná otázka, ale... Steiner očividně nenávidí válku a důstojníky. Nenávidí je tak moc, že je vysoce nepravděpodobné, aby byl vojákem z povolání z éry předmnichovské. Zdá se jisté, že je donuceným odvedencem. Tahle osoba se v boji, který nenávidí, osvědčí takovým způsobem, že je v miliónové armádě považována za málem nenahraditelnou. Může se ovšem osvědčit, když se vzpírá rozkazům? Mimochodem, lidé, kteří odmítali boj opravdu ze zásady, končili v koncentrácích. Byli to především Jehovisti. +++++ Steiner nicméně nějak získá uznání a nadřízení mu odpustí nevymáchanou hubu. Podřízení ho milují, protože jim zachraňuje kejhák, vlastně i některým nadřízeným. Tau důvěrou neotřese ani to, že jim nedopřeje trochu násilné soulože či odsuzuje své svěřence k roztrhání tlupou sovětských soudružek. Dokáži Steinera přijmout jen jako postavu, která chce, aby se bojovalo podle jeho pravidel, nikoliv jako pacifistu. Ale zároveň jako postavu, která se nejspíše nemohla dostat do své situace. Snad je to hnidopišské, ale velká díla by tímto trpět neměla. +++++ Pokud jde o Peckinpahovu režisérskou práci, mohou se mi líbit jeho sekvence rychlých střihů v halucinačních stavech Steinera. Přijal jsem jeho drsnou ironii, s jakou pojal scénu hostiny v lazaretu. Již mě ale netěší jeho zpomalovačkový trademark, jenž si tak užívá především když skrze někoho létají kulky či jej vynáší do vzduchu exploze. Spíše než pietností a napínáním to zavání hledáním krásy v zabíjení a mutilaci. Při zabití Triebiga je tato krása konečně nalezena. Dialogy se plní ne zrovna přirozeně filozofováním o životě, válce, míru a politické situaci. +++++ Nakonec se zdá, že film není protiválečným poselstvím, nýbrž oslavou chlapáctví a výsměchem strachu. Proto může Steiner směle pohodit (nejspíše) nabitou bouchačku směrem k sovětskému klukovi a být nepotrestán, ač ohrozil nejen sebe, ale i své "Kameraden". Proto se Steiner může smát svému soupeři, když nedokáže nabít. Pravý chlapák nepotřebuje odznáček, který bude říkat, že je chlapák, posera ho potřebuje. Při sledování takových filmů si cvhílemi říkám: "Ať žije strach," protože spíše on, než odvaha nám brání, abychom se nepobili. Dobře, tak jen "vhodně dávkovaný strach". Jen málo slávy přejme síle užité v konfrontaci dvou mužů. Když o tom tak přemýšlím, bojím se, že v dalších Peckinpahových filmech uvidím ženy jako trofej pro sílu... Ale to už sem nepatří... Ta třetí hvězdička patří Coburnově charismatu - Peckinpah si jej vybral opravdu dobře.(14.9.2014)

  • sheen
    ****

    Rusové tam mluví rusky, i když teda jen pár slov a Němci nemluví německy ale anglicky, to je vážně škoda. Jinak jsem byl spokojen, mohl jsem nahlédnout za druhou stranu barikády a podívat se jak to vypadalo za nepřátelskou linií.(3.2.2013)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace