Řetěz

Námět a herci nejsou špatní, byla tu i snaha o akci (přepadení pošty, automobilová honička, honička po střechách, výbuch bytu), chybí ale větší napětí, spád a styl. Nemám nakoukané socialistické kriminálky, tak nevím, na kolik to vybočuje z jejich kolejí, ale dnes na tom filmu nic zvlášť drsného ani zajímavého nevidím. Pavel Nový good. (03.10.2007)

Zločin sa nevypláca. Pretože aj keď sa muž snaží vysokým životným štandardom plynúcim z lúpeží, falšovania obrazov a kšeftov so zlatom pripútať k sebe atraktívnu manželku, tá si milenca nájde. Kombinácia povinnej práce a zločinu snaživého manžela totiž pohlcuje totiž natoľko, že nestíha plnohodnotne ženu. Spravodlivosť predstavuje nezaujímavo pôsobiaci vyšetrovateľ, no napriek malej vizuálnej i celkovej telesnej atraktivite dopadne aj šelmovsky krutý typ zloducha. Subžáner akčnej normalizačnej československej kriminálky so sebou priniesol nahotu, neveru, násilie a akciu. A zároveň vniesol do týchto jednaní akúsi perverznú odpudivosť ostro kontrastujúcu so svetom prevládajúcich vyondulovaných trvalých, uniformnej šedivosti verejných priestorov aj panelákových interiérov a svetríkov z Ozety či Makyty. Veď si len zoberte - päť mŕtvych a nič poriadne sa nestane - nejaké vykradnutie lokálnej pošty, čo to je? Akoby normalizačných robotov ovládol v týchto filmoch (okrem Reťazí sa mi vybavuje ešte Smrť stopárok) kriminálny vírus, umožňujúci akčnú auto naháňačku či strieľačku v prefízlovanom priestore. Verejný zločin totiž v reáli mali v oku okrem oficiálnych policajtov bdelé pomocné stráže Verejnej bezpečnosti, strážcovia socialistického zriadenia v podobe členov Ľudových milícií a prešpekulovane dosádzaní agenti a iní posluhovači Štátnej bezpečnosti. (02.05.2014)

...zajímavá kriminálka pojatá jako dynamická, agresivní studie...nejen kriminálního činu, ale společenských vztahů v obecnější šíři...díky dobře provedným žánrovým proprietám to přitom nevyznívá jako moralita...zpočátku mi to přišlo dramaturgicky nejisté...vadil mi počet postav, delší expozice, nezúčastněnost a absence hlubší psychologie ( žádná z postav není vyloženě sympatická, každá má v sobě jistou ambivalenci)...pak se ale ukáže, že je to záměr...všechno krásně zaklapne v dosti deziluzivním závěru...zajímavá práce s herci...na jednu stranu sebejisté herecké výkony ( Pavel Nový), na druhou nevýrazní - asi - naturščici ( hlavní vyšetřovatel) nebo poloherci ( mrmlající přítel hlavní hrdinky)...ale kupodivu se na to dá přistoupit právě díky odstupu od figur...divně působí akorát postsynchrony...nejvíc v případě Jegorova, kterého dabuje Zděnek Svěrák (hlavně deklamace větičky " a já mu na to povidám: to mi jí teda vrať !" jako by vyloženě vypadla z Cimrmanů:)))...vedle řady solidních momentů září jeden nechtěný vrchol - scéna, kdy postarší soused po varování lupiče "tam se nesmí, tam zatejká, ta střecha je zpuchřelá", jde zazvonit na byt plný unikajícího plynu, který tímto odpálí :)))))) ( až si člověk říká, jestli to nebyl nějaký subverzivní, ironizující záměr:)...každopádně se mi potvrdilo, že Jiří Svoboda je jeden z mála lidí, který u nás uměl ( a to ještě do nedávné doby) udělat dynamický a přitom autenticky působící thriller... (11.09.2011)

Po nedělním obědě se dá...a když nic tak je hezký pohled na Keslerovou V postsynchronech předaboval Zdeněk Svěrák- Eugena Jegorova, Zora Keslerová mluví hlasem Janay Andresíkové. Jiřího Klepla namluvil Jan Teplý. Těch předabovaných herců je mnohem více, těžko říct, proč  došlo k tak velkému předabovaní. (08.01.2010)

Svobodova variace na italské exploatační filmy se Zorou Keslerovou, které dal výjimečnou příležitost ukázat tuto svou hereckou zkušenost také českým divákům. Pro tehdejší Barrandov nevídaná míra surovosti, nadbytečné nahoty a všeho, v čem Zora uměla na západě tak dobře chodit. Nelze se divit dvojité gáži za fyzickou náročnost, kterou Zoře naši soudruzi přisoudili. (05.01.2019)