Obsah
-
„Almodóvarov film, ktorý sa dá vidieť aj počuť.“ Táto reklama sprevádzala druhú celovečernú snímku španielskeho režiséra. Homosexuál Riza, syn tiránskeho šacha, prichádza za zábavou do Madridu. Dozvie sa o tom jeho nevlastná matka, tiránska princezná Toraya, ktorá ho hľadá. Torayu opustil Rizov otec pre neplodnosť. Vyliečila sa a teraz túži zabezpečiť trónu svojho dediča. Po Rizovi pátrajú i tiránski teroristi-študenti, ktorí sa ho rozhodli uniesť. Riza sa obracia na majstra v transvestii, Fabia, aby „trochu“ upravil jeho vzhľad. Mladá speváčka Sexilia odmalička trpí nymfomániou a fóbiou zo slnečného žiarenia, ktorú jej spôsobil otec, biogynekológ posadnutý vedou a odmietajúci sex. Queti je veľkou Sexiliinou obdivovateľkou, často ju imituje, aby tak aspoň na chvíľu pochovala vlastnú existenciu. Jej paranoidný otec si ju pletie s matkou a pravidelne ju znásilňuje. Riza sa náhodne dostane do Sexiliinej skupiny, zamilujú sa do seba a dajú zbohom svojim pôvodným preferenciám, nymfománii a homosexualite. Aby spolu mohli ujsť, vymyslia plán: Queti podstúpi plastickú operáciu a stane sa z nej Sexi. Obe sa tak konečne oslobodia...
Labyrint vášní je prvým profesionálnym filmom Pedra Almodóvara. Vzniká v najväčšom rozkvete movidy (sociálnokultúrneho hnutia, čo po Francovej smrti modernizovalo kultúrnu situáciu Španielska). Na príprave filmu spolupracovali mnohé skutočné osobnosti movidy- buď sa prezentovali svojou tvorbou, alebo sa predstavili priamo na plátne. „Je to bláznivá komédia, s množstvom akcie a mnohými postavami, v štýle Billyho Wildera, ale bez jeho trpkosti. Ide o film poznačený popkultúrou. Hoci bol divácky úspešný, niekedy si myslím, že ho ľudia nepochopili, lebo je až priveľmi zábavný a bezprostredný.“ (slovami režiséra) (murakamigirl)
„Almodóvarov film, ktorý sa dá vidieť aj počuť.“ Táto reklama sprevádzala druhú celovečernú snímku španielskeho režiséra.
Homosexuál Riza, syn tiránskeho šacha, prichádza za zábavou do Madridu. Dozvie sa o tom jeho nevlastná matka, tiránska princezná Toraya, ktorá ho hľadá. Torayu opustil Rizov otec pre neplodnosť. Vyliečila sa a teraz túži zabezpečiť trónu svojho dediča. Po Rizovi pátrajú i tiránski teroristi-študenti, ktorí sa ho rozhodli uniesť. Riza sa obracia na majstra v transvestii, Fabia, aby „trochu“ upravil jeho vzhľad. Mladá speváčka Sexilia odmalička trpí nymfomániou a fóbiou zo slnečného žiarenia, ktorú jej spôsobil otec, biogynekológ posadnutý vedou a odmietajúci sex. Queti je veľkou Sexiliinou obdivovateľkou, často ju imituje, aby tak aspoň na chvíľu pochovala vlastnú existenciu. Jej paranoidný otec si ju pletie s matkou a pravidelne ju znásilňuje. Riza sa náhodne dostane do Sexiliinej skupiny, zamilujú sa do seba a dajú zbohom svojim pôvodným preferenciám, nymfománii a homosexualite. Aby spolu mohli ujsť, vymyslia plán: Queti podstúpi plastickú operáciu a stane sa z nej Sexi. Obe sa tak konečne oslobodia...Komentáře uživatelů k filmu (10)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $800,000║(22.4.2010)
-
iamek
První spolupráce dvojice Almodovar - Banderas nedopadla vůbec špatně. Laberinto de pasiones je plný úchylností, dobrých dialogů a vtipných scének. Film hodnotím jako průměrný a jsem rád, že Almodovar o pár let později začal točit filmy trošku jinak, protože mi více sedí.(12.5.2012)
-
dopitak
Pedro začínající je dost vzdálen Pedru současnému, v tomto případě spíš naštěstí. Režisér postupně vyzrál, i jeho styl se vybrousil, ubylo postav, netroufám si sice tvrdit, že pod tlakem komerce ubral v tématech na plynu, ale jeho dnešní snímky jsou prostě více zajímavé, méně šílené. Začínající Banderas opět jako homosexuál, a už se na něj těším v Kůži, kterou nosím.(24.8.2011)
-
Terva
Prvotina jak režiséra tak i Banderase. Ale moc povedené.(14.6.2009)
-
Sandiego
Film má určitě svou hodnotu z hlediska dobové madridské atmosféry a působí sympaticky provokativně, přesto se stále jeví začátečnicky - kostrbatá dějová konstrukce zaplněná množstvím postav, kterým zbývá jen nevelký prostor a jejichž jednání není vnitřně movtivované začíná působit až únavně a odosobněně, což je u u Almodóvara docela překvapivé. Zběsilé tempo se jedinkrát nezastaví, klouže po povrchu a zdaleka se vyhýbá emocím a velmi stylizované postavy jsou divákovi až ukradené. A. styl je zatím hodně neučesaný, film neproporční, prostě funguje spíše vněkterých scénách, ale vubec ne jako celek. Přesto však z něj sálá energie a nadšení, takže nemůžu s hodnocením níže.(13.3.2011)
-
Idego
Kouzelně ujetý film s nezapomenutelnými hláškami, scénami a vlastně i postavami. Jeden záchvat smíchu za druhým. „Šňupnu si trochu laku na nehty.“ :)(28.1.2012)
-
Tamdydam
Nevím, co tímhle kdo chtěl říct, ale já už to v životě vidět nechci. Po celé první tři čtvrtiny téhle perverzní podivnosti ( dál jsem to nezvládl ) se vlastně nic neděje a do paměti se vám tak nesmazatleně vryjí pouze postelové gay scény. Přeji přijemné pokoukání(24.10.2009)
-
Mírouš
Pedrovy filmy nehodnotím jen podle toho, jak se mi líbily či naopak, ale i podle stupně výstřednosti a zvrácenosti. A tenhle byl zase hodně zvrhlej. Začínám vážně pochybovat o jeho duševním zdraví. To už je skoro na Chocholouška :-)))(10.2.2010)
-
BarVo
Ešte trochu rozcuchané, ale za Almodóvara v koženej mini a s oringlami na pódiu hviezda naviac.(6.1.2012)
-
Vikinec
Už jsem tady komentoval kolem 10 Almodovarových filmů. Už mi pomalu docházejí slova, protože jeho filmy, přestože každý jiný, jsou si strašně podobné. Na začátku si představíme hlavní i vedlejší postavy, jejichž osudy spolu zdánlivě nesouvisejí. Děj je různý, ale Pablo nám jej většinou spestřuje sexuálními a atavistickými deviacemi, úchylnostmi, nezvyklostmi i zvyklostmi, které bývají více či méně samoúčelné ale skoro vždy zábavné. Většinou se pomalou gradací dostaneme k vyvrcholení snímku, kde se osudy protnou, děj nás pohltí, semele a po konci filmu vyplivne jak žvýkačku, která je uspokojená a čeká na příští sežvýkání dalším Almodovarem. Tak probíhá anabáze každého jeho filmu a tento není výjimkou. Avšak jednotlivé ingredience nejsou správně naváženy. Tu jsme nuceni sledovat průměrnou kapelu a asi 10 minut jejího vystoupení, tu musíme poslouchat průměrné dialogy s uřvaným aranžmá a také znamenat přespříliš osobní teploušské příběhy. Takže suma sumárum: Almodovarův svět zde opět žije, ale ten, kdo tohoto režiséra již trochu zná a nevolil cestu seznamování se s jeho dílem od nejstarších po nejlepší, teda nejmladší, trochu trpí, protože je namlsán díly obroušenými a jemnějšími. Dnes trojka.(10.1.2010)
