poster

Zastavení na Missouri

  • český

    Missourské rokle

  • USA

    Missouri Breaks, The

Western

USA, 1976, 126 min

  • JitkaCardova
    *****

    Začínám trochu vidět do Arthura Penna. Každý jeho film je zbrusu novou, neotřelou sondou do jiného žánru a jiného společenského období, se kterým si pak pohrává jako rozmlsaná kočka se sušenou rybičkou - jeho frajerství spočívá v tom, že se pozorně zaměřuje na nejdusivější dobová klišé a šablony a za postavy si vychytrale volí jednooké mezi slepými, určitým potenciálem a touhami nabité figurky, ze kterých však nikdy nebudou skutečné hvězdy a esa, i když ony samy kolikrát chtějí věřit opaku. A na jejich plánech, nadějích a koncích pak jemně a láskyplně utváří v podstatě kruté příběhy, které je možné číst jako případové glosy (skeptické a hluboce sarkastické) k celé té velké lidské tragikomedii, a to jak celospolečenské, tak i jednotlivých lidských osudů... Jeho filmy jako by byly konkrétními zářezy sebejistě vedenou žiletkou do různých míst na vývojovém kmeni a větvích lidské společnosti a tenký plátek, který pokaždé vypreparuje, vloží pod mikroskop a rozhýbe, je právě tak jedinečný, jako je pro dané období a místo té všední, nenápadné lidské tragédie typický... Jeho filmy jsou o to méně okaté a okázalé, oč jsou chytřejší a neodvozenější, ale málokdo je asi dost pozorný, aby nezaměnil minuciózně vybudovaný, soběstačný film pracující s klišé, šablonami a provinčními hrdiny s tuctovým šablonovitým filmem, který nemá vlastní šmrnc. Nepíšu tu jen o Missouri Breaks, zatím to platí o všech osmi filmech, které jsem od Arthura Penna viděla, a uchváceně a samotářsky se prodívávám hlouběji a dál. *** V Missouri Breaks vyloží Penn hned na začátku karty skvělou přiznávkou na Butche Cassidyho a Sundance Kida (k zulíbání vtipná scéna, v níž se Loganův gang rozhodne vyřešit svoji existenční, ale také existenciální krizi tím, že se poníží k přepadení Pacifiku, přičemž následuje jejich znalá kritka počinů a nechvalných osudů gangu z Díry ve zdi, jemuž svého času veleli právě Butch se Sundancem - a vzápětí přijde samotná scéna přepadení toho proslulého vlaku, a to včetně konverzační výměny s bankovním zaměstnancem Nelsonem, jakožto famózní pandán k téže scéně a rozhovoru s bankovním zaměstnancem Peakockem, s nímž se pravidelně při přepadech stejného vlaku dohadovali Butch Cassidy a Sundance Kid). *** Takže obeznalému divákovi je okamžitě jasné, oč v Missoury Breaks půjde - doba se mění, regulace a mechanizace už dorazila i na divoký Západ a ohrožuje hrdiny velkých příběhů: být dobrodruhem, psancem a desperádem, který se snaží uniknout dřině a jednotvárnosti života na Západě, všednímu osudu farmářů nebo kovbojů, už není tak snadné a zábavné jako dřív.... s legendárními činy a husarskými kousky odvážných psanců i lovců odměn je konec, ani na tomhle poli už si nejde vydobýt slávu, stát se legendou, dneska jsou prostě "podivní ptáčci" šmahem označeni za škodnou a najatí ochránci = regulátoři (sic!) je pohodlně odstřelují na dálku málem od stolu, aniž by se jim museli podívat do očí... Už tu není místo pro romantické osudy, pevná pouta vznikající mezi psancem, jeho lovcem a šerifem, pro barvitá soudní líčení, odvážné útěky z vězení a úhoří vysmeknutí se z oprátky - společnost pokročila k řízené a plošné eliminaci všech narušitelů - tolik k expozici... *** Zatímco však Butch Cassidy a Sundance Kid byli extratřídy, osobnosti, jaké se rodí jednou za století, kouzelní snovači a tkalci vlastního romantického světa, takže když je nová doba donutila prchat ne už před zákonem samotným, ale před jeho novou železnou rukou, zmechanizovanou prackou, neúprosně doléhající, aby jim drtila sny, naděje, prostořeké povídačky a zpřetrhala celé to jedinečné předivo křehké krásy, z něhož žili a den po dni těžili svůj elán, chuť do života a lásku ke světu, pochopili nevyhnutelnost svého konce a rozjeli to naplno: za labutí píseň si zvolili bláznivou cestu s Etou do Evropy, po kolotočích, cirkusech a památkách, rozesmátí, zlumpačelí a zněžnělí vědomím, že Titanic jejich svobodného velkodušně rozmáchlého bytí půjde ke dnu, a pak to zalomili až do Jižní Ameriky, spřádajíce stále nové, stále odvážnější a nadějeplnější životní plány, o to krásnější, divočejší a absurdnější, oč bylo jistější, že najatý ochránce pořádku v bílém klobouku je svým stále stejným tempem vystopuje, dožene, uštve a odpraví. A taky že se nenechali zabít jako dobytčata, nedal ise vylákat na porážku a vybrali si konec, který je nestihl vytrhnout z jejich posledního rozežitého snu o Austrálii, zastavit je zaživa v rozběhu. *** No a Penn rovnou říká, že Missouri Breaks vychází ze stejné situace - doba se mění a šerifem, který je sám ještě ze starého těsta, poněkud zbrkle povolaný neúprosný "ochránce" pořádku, po celé zemi chválený a doporučovaný regulátor, přichází odstřelit místní škodnou a s ní potřít i všechny dobrodružné, nesmyslně odvážné a krásné projevy života na divokém Západě... (je to westernová paralela k nástupu antibiotik či příchodu jednotných zemědělských družstev na venkov.) Jenže Nicholsonův Tom Logan není žádný Butch Cassidy, jeho milá není žádná Eta a šerif není žádný Roy Bean. Logan je jenom o něco vnímavější zloděj koní, chlapík s pouze prostředním géniem, který si o sobě jenom moc myslí, jednooký, jehož tlačí bota mezi slepými, a my se můžeme podívat na mistrně propracovaný snímek, který s humorem i soucitnou empatií ukazuje, jak by celý příběh Butche Cassidyho a Sundance Kida vypadal v případě, že by týkal podstatně civilnějších, jalovějších, tuctovějších hrdinů. *** Arthur Penn je bystrozraký a jemnocitný virtuóz, nevšedně důmyslný komentátor, předvádějící a potírající tuctovost, to největší, a možná vlastně jediné naše zlo, zhoubnou sílu, která k ničemu neinspiruje a sama naopak pohlcuje všechno, co se mrská, snaží se vymanit a po svém rozvíjet..., a která v lidské společnosti bují jako odvěká rakovina. ***(20.8.2014)

  • sud
    ****

    Jsem velký příznivec westernů a i tento se mi líbil. Je to sice hodně netradiční western, ale kvalitní. Spíše by se dalo říci antiwestern, protože boří všechny mýty Divokého Západu. Nepůsobí až tak špinavě ani zabláceně, spíše působí nevážně a s velkým nadhledem. Marlon Brando, který měl v době natáčení už hezkých pár kil navíc, je jako záporák Robert Lee výtečný a zdatně mu sekuduje Jack Nicholson, který byl teprve čerstvou hvězdou. Za podívanou určitě stojí.(7.2.2005)

  • cheyene
    ***

    Průměrný western, v němž stojí za zmínku zejména postava fanatického Marlona Branda. Zbytek ničím nepřekvapí, závěr je však slušný a někteří herci jsou zde sympatičtí, tudíž dávám 3*. Zajímavost: Marlon Brando se ve filmu objeví až po 34 minutách.(7.8.2012)

  • =woody=
    ***

    Hezké nedělní odpoledne! Tento film stojí a padá s Marlonem Brandem. Jeho postava je jistě nejvýraznější, hercovy kreace nevídané. Marlon je hybatelem, ale i rušivým elementem tohoto jinak dost bizarního příběhu, který se popravdě do šuplíku s nálepkou ´western´ vměstná jen velmi těsně. A jakoby toho nebylo málo, jindy bezchybnému Williamsovi se podařilo uvařit jen jakousi "sekyrkovou polévku". Tu by mu ale nezbaštil ani hudební pistolník Jirka Korn. Nezbývá než se mít i nadále filmově. ;-) Woo.(28.4.2013)

  • lebowski
    ****

    Netradičně pojatý western,kdy Marlon Brando hraje lovce lidí a jde po zloději dobytka Jacku Nicholsonovi(10.3.2003)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace