Stvořeni pro lásku

70%. Z tohto diela mám veľmi rozpačité pocity, pretože okrem slastného pohladenia neuveriteľne nádhernou emocionálnou hudbou, citlivou kamerou, intímnym prostredím, dokonalou štylizáciou obrazového segmentu, je príbeh tak trochu plytký, nevyhrotený a slabý, pričom pri väčšom zaujatí sa s ním dalo urobiť zázraky. Priznávam, dojatá som najmä vďaka tým okamihom, kedy kraľovala nebeská hudba, veľavravné pohľady dotknuté smútkom, jemné závany osudovej romantiky. Wong je v istom ohľade umelec podobného kalibru ako Yimou Zhang a obidvaja dokážu diváka uvelebiť len vďaka ohromnej vizuálnej poetike, nie príbehu. (07.01.2011)

Po formální stránce mě film uhranul a fascinoval,po emocionální docela vytrvale míjel.Líbil se mi způsob,jakým je zachycena tvorba vztahu mezi ústřední dvojicí - nahodile působící změť více či méně důležitých okamžiků je ve skutečnosti velmi pevně uchopeným vypravěčským stylem.Stejně tak velký respekt před charismatem Tonyho Leunga a přirozeností a půvaby Maggie Cheung.O to víc mě mrzí,že jsem se s filmem nedokázal naplno sžít.Možná příště... 80 % (26.10.2012)

Wong Kar-wai ve vrcholné formě. Chápu, že na někoho může ta ryzí artovost (jako např. všechny ty zpomalené záběry cigaretového kouře nebo kráčejících postav na pozadí oprýskaných omítek, podbarvené stále stejnou melodií) působit poněkud afektovaně, případně že ten film může někoho nudit, ale osobně mám tenhle typ filmů, kde vítězí forma nad obsahem, hodně v oblibě. A zrovna formální stránka je zde dovedena téměř k dokonalosti - hlavní role jsou obsazeny velmi "fotogenickými" herci (zmínit je nutno i fantastické kostýmy, především v případě šatů Maggie Cheung, které jsou skutečně překrásné), s dialogy se zde nakládá velmi úsporně a všechny postavy se chovají neobyčejně kultivovaně a zdvořile (s výjimkou buranského kolegy z práce), každý záběr je nápaditý, krásný a velmi pečlivě komponován, herci jsou většinou snímáni v detailu či polodetailu (přičemž postavy manželských protějšků Chow a Li-zhen zde překvapivě nemají nikdy zabranou tvář), celé je to velmi efektně sestříháno, a skoro celou dobu k tomu hraje absolutně bezchybný soundtrack - hudební stránka zde dokonale doplňuje tu obrazovou a tvoří nerozlučný celek. Když ale přijde řeč na to, oč v tom filmu skutečně jde, nastává trochu problém. Ten film nevypráví žádný originální příběh, který by člověka vtáhnul do sebe, je to spíše o subtilních náznacích, pocitech, atmosféře, a pokud se člověk na tempo toho filmu a jeho specifickou poetiku nenaladí, tak se tam může vkrádat jistá nuda. Navíc od 75. minuty, kdy se děj přesune do Singapuru a na další místa, jsem se v tom bohužel už poněkud ztratil (a třeba tu vsuvku s De Gaullem jsem asi vůbec nepochopil), a když tam v závěru naskočí následující text - Vzpomínat na ta zmizelá léta je pro něj jako dívat se ven skrz zaprášenou okenní tabulku. Uplynulou dobu sice vidí, ale dotknout se jí nemůže, navíc vše, co se mu daří zahlédnout, je rozmazané a nezřetelné. - nemohl jsem se ubránit dojmu, že je to zoufale banální, ale možná také křehce krásné, a záleží čistě na individuálním diváckém naladění, ke které interpretaci se člověk přikloní - na třetí zhlédnutí se spíše začínám klonit k té první variantě. (18.09.2011)

Něžně krutý film o pastech, ve kterých se lidé udržují, jimiž si ničí životy, maří vzrušení. Napodruhé teprve vynikne krutost, přesnost vyprávění příběhu, strukturace. Maniakální dekorativnost scén má obrovský význam - preciznost provedení, do nějž se přelije energie, zástupná nenaplňované opravdovosti života. Jako maniakální leštění mříží. Stačí sledovat všechny ty látkové vzory na šatech stále stejného střihu. Zoufalá energičnost, s níž se hrají stolní hry. Ale opravdu. Napodruhé. Ten střih, ten tvar, to origamí poskládání příběhu. A ta strašlivá naivní důstojnost, disciplinovaná odtažitost, s níž se přijímá a vykonává rozsudek nad vlastním životem. *~ (08.09.2012)

Je to dosť dobrá umelecká romantická dráma od Wong Kar-Waia. Má celkom dobrý príbeh o mužovi a žene, ktorí sa spolu so svojimi životnými partnermi v ten istý deň nasťahujú do rovnakého domu a navyše vedľajších bytov. A keďže ich partneri bývajú často na služobných cestách, kvôli čomu bývajú dlho sami, postupne medzi nimi vzniká silné puto. Spracovanie sa mi páči, dej síce pôsobí úplne jednoducho, tu sa toho skutočne moc neudeje, ale s týmto nemám žiadny problém. Získalo si ma to prakticky už od prvého záberu, samotný vzťah medzi hlavnými postavami je tak netradične, ale veľmi zaujímavo podaný, tie ich občasné náhodné strety, pozdravy, dotyky, toto sa mi skutočne páčilo, navyše ma dosť zaujalo, že sa takmer celý film odohráva prakticky len v pár interiéroch a chodbách a vôbec to neprekáža, skôr naopak, ešte to tento zaujímavý vzťah tak ozvláštňuje. A celé to má také príjemné čaro, hlavne tie občasné spomalené scény s dobrou hudbou, alebo aj celkový umelecký dojem, toto mi rozhodne sadlo. Len škoda, že v záverečnej dvadsaťminútovke to už trochu upadne, moc mi nesadol smer, ktorým sa dej v tejto časti posunie, ale to je už to najmenej, keďže ani toto nie je zlé, len jednoducho predchádzajúca časť sa mi páči viac. Herecké obsadenie je skvelé, perfektné hlavné duo v zložení Tony Leung Chiu Wai a Maggie Cheung, oboch mám veľmi rád, čo mi potvrdili aj tu a tých pár vedľajších postáv už prakticky ani nestojí za pozornosť, oni dvaja to celé ťahajú. Réžia a technická stránka sú výborné, perfektná vizuálna stránka, hlavne tá kamera a spôsob, akým sú brané jednotlivé zábery, napríklad to neustále držanie ich partnerov mimo záberu, to bol dobrý nápad, ale aj celkovo, k tomu tá vynikajúca atmosféra, tu nemám čo vytknúť. A pochváliť musím aj hudbu. Wong Kar-Wai je môj obľúbený režisér a vydaril sa mu aj tento netradičný romantický film presne v jeho štýle. 76% (26.09.2013)