Obsah
-
Abel Rosenberg, americký žid žijící v Berlíně, nachází svého bratra s prostřelenou hlavou. Píše se rok 1923 a poválečná krize v Německu vrcholí. Lidé ztratili víru v budoucnost, naději marně hledá Abel i jeho bývalá švagrová Manuela. K nevysvětlitelné sebevraždě přibývají další podivná úmrtí v Rosenbergově okolí a podezření inspektora Bauera, pověřeného vyšetřováním, padá na Abela. V zemi bují nezaměstnanost, rozplynou se i snahy Abela a Manuely obnovit dřívější kabaretní show. Když ztratí i bydlení, přijmou nabídku dávného známého, profesora Hanse Vergeruse a přestěhují se k němu. Abel dokonce získá na profesorově klinice práci v archivu. A právě tam začíná odkrývat temnou tvář svého kamaráda z dětství. (oficiální text distributora)
Abel Rosenberg, americký žid žijící v Berlíně, nachází svého bratra s prostřelenou hlavou. Píše se rok 1923 a poválečná krize v Německu vrcholí. Lidé ztratili víru v budoucnost, naději marně hledá Abel i jeho bývalá švagrová Manuela. K nevysvětlitelné sebevraždě přibývají další podivná úmrtí v Rosenbergově okolí a podezření inspektora Bauera, pověřeného vyšetřováním, padá na Abela. V zemi bují nezaměstnanost, rozplynou se i snahy Abela a Manuely obnovit dřívější kabaretní show. Když ztratí i bydlení, přijmou nabídku dávného známého, profesora Hanse Vergeruse a přestěhují se k němu. Abel dokonce získá na profesorově klinice práci v archivu. A právě tam začíná odkrývat temnou tvář svého kamaráda z dětství. Komentáře uživatelů k filmu (15)
-
T2
║Rozpočet DEM 12miliónov║Tržby Celosvetovo $300,000║(20.7.2010)
-
sportovec
I v případě velkých tvůrců platí, že ani u nich není vždy posvícení pravidlem. Vybočení ze švédských vazeb vzalo nejen Bergmanovi, ale i Ullmannové podstatný kus jejich původnosti a viditelně je přiblížilo mezinárodnímu komerčnímu standardu. Je zřejmé, že Bergman natočil řadu přesvědčivějších a hlubších děl. Abych však svůj relativní odstup nepřehnal, dodávám, že ve filmografii průměrnějších režisérů by i toto dílo patřilo k jejich lepší, ne-li špičkové části. Německý půdorys i název naznačují to, co je pro německou levicovou demokratickou uměleckou scénu minulého století typické: hledání a nacházení hnědého moru již v počátcích výmarské demokracie, v romantických patologiích neuspokojených imperiálních aspirací, v tom, co ještě 25-40 let po válce tvořilo důležitou součást reflexe nacistických hrůz nejen v německé kultuře (srv. např. Brynychova díla ... A PÁTÝ JEZDEC JE STRACH či ještě démoničtější, úrovní zpracování JEDU blízkou JÁ, SPRAVEDLNOST). Stejně tak v tomto ohledu obstojí i Liv Ullmannová. Přísnost, uplatňovaná kriterialitou vrcholů Bergmanova díla, je tu tedy na místě, nemělo by to však být jediné, vševyčerpávající kriterion pro hloubkové, k podstatě jdoucí posuzování kvality tohoto atypického díla velkého Skandinávce.(28.8.2011)
-
M.E.J.L.A.
Carradine a Bergman - to je opravdu podivné spojení. A stejně rozporuplné dojmy ve mě vyvolával celý film... Jeden z nejslabších režisérových snímků.(1.2.2007)
-
Crocuta
Bez ohledu na podmínky za jakých film vznikal nezapře režisérův originální rukopis. Kromě Bergmana jako by se však tentokrát v neradostné atmosféře snímku nemalou měrou odrážel i duch Franze Kafky a P. K. Dicka - počínaje nevyrovnaným duševním stavem hlavního hrdiny, přes jeho nejednoznačný vztah k nevyzpitatelnému, brutálnímu a morálně i fyzicky zdevastovanému prostředí v němž se pohybuje, až po samotnou konspirační zápletku. Ať už si o "Hadím vejci" myslíme cokoliv, podle mého názoru nikdy neztratilo na aktuálnosti a závěrečná promluva doktora Vergeruse nebo zjevně ironická poznámka komisaře Bauera o síle německé demokracie jako by v současnosti opět nabývala jistých znepokojivě varovných souvislostí.(28.8.2011)
-
Aky
Mnohovrstevnaté drama kombinující mystérium a a reálie bídy předválečného Německa. Právě ono rozprostření úvah o příčinách nástupu fašismu do několika poetických rovin dělá film nesmírně sugestivní a přesvědčivý. I orginální kombinace David Carradine a Liv Ullmannové vyšla nadmíru dobře.(12.6.2011)
-
kagemush
Tak jako bych chtěl někdy vidět od Aronofskyho nějakou komedii,od Formana western,od Cohenů týnejdžr film,od Cronenberga válečný film,a od Tarantina životopisný film třeba o Smetanovi,tak jsem po Hodině Vlků chtěl (musel) vidět Tohle! Splněno.Film evidentně na zakázku,-když už azyl v dojč,tak pro ně taky něco vyrobím,a když už jsem totálně v hajzlu a mám blbou náladu nebude to už zase žádná sranda-jako by jindy byla,řekl si pan Bergman. ( a Carradine v kontrapunktu s Ullman,tomu říkam tečka mezi voči!)(teď mě napadá že Srpskimu filmu by moc slušel remake od Bergmana,-jenže to už nepůjde,---jak ten svět filmu dokáže být i omezený takovou blbostí jako smrt génia).--Konec filmu na Bergmana až debilní vysvětlovánka,-asi si Laurentis řek,že když už na to sehnal prachy tak ať to nějak vyzní.Ale i tak ,-na tohle téma (samozřejmě hlavně díky Bergmanovi) opravdu povedená forma.Díky za to temno pane režisér.(v jiných komentářích je několikrát zmíněno,že tohle je nejslabší Bergmanův film.-No byl by to možná nejslabší Bergmanův bergmanovský film,kdyby byl Bergmanův,-což tedy tak úplně néni...)(28.4.2011)
-
kusper
Extrémně těžko uchopitelný film, který putuje mezi mé nejlepší mysteriozní thrillery.(15.3.2010)
-
mortak
Bergman pod diktátem producenta Dino de Laurentise aneb jeho nejslabší film. Základní myšlenka filmu je originální - život je zvrácený experiment na lidech a bůh je zapálený vědec, který si pěkně z dálky o každém z nás vede spis a testuje nás nemocemi a utrpením. Stejně tak by nebyl problém se žánrem - moritát a expresionismus patří k něměcké kultuře. Hlavní zádrhel je Bergman sám - na přání producenta musí být prvoplánový, musí šokovat (černoch a prostitutka), žádná intelektuální hra, protože se vše opakovaně demonstruje slovy a obrazem... Stačí se podívat na trailer k filmu, aby bylo jasné, co producent vyžadoval.(18.4.2011)
-
Sipora
Zcela depresivní ladění snímku ještě více umocňuje zachycení listopadového deštivého počasí ve městě. Obdivuji, jak režisér prostě a přesně vystihl atmosféru krize a s ní spojené vzdouvající se apokalyptické revoluční nálady, které se 10 let poté stávají skutkem. Je to Kabaret bez jediného náznaku radosti či alespoň opileckého veselí.(9.5.2009)
-
NinonL
Z filmu jsem cítila velkou úzkost a strach. Hlavní hrdina dělá často nesmyslné věci, jako by se snažil udržet se při smyslech, když všichni jeho blízcí kolem něj se ztrácejí nebo upadají v malomyslnost. Když přichází o všechny své jistoty a pravdy. Film natočil Bergman v neradostné době svého zatčení, obvinění z daňových úniků a německého exilu.(22.6.2010)
-
IdaHutt
Velké očekávání, o to větší zklamání. Z Bergmana v tomto filmu není nic. Za filmařské řemeslo jedna hvězdička, ale jinak... Chybí příběh - pravda, film se tváří, jako že má velmi silný příběh, dokonce jako že má velmi silné společenské poselství. Problém tkví v tom, že vše je "a la these", vše je nakašírované, vše dychtí ukázat sociální kořeny, z nichž vyrostl obludný nacismus, nicméně sama tato snaha nestačí. Postavy jsou totálně nevěrohodné a bez pochopitelné psychologické motivace - ano, je tu výrazné echo slavného Kabaretu, jenže tohle je skutečně jiná story! POZOR - SPOILER: Proboha, co má americký (pobaltský) židovský cirkusák společného s šíleným doktorem (pre-Mengelem), páchajícím pokusy na ožebračených lidech, jež jsou ochotni dělat laboratorní potkany za trochu žvance? A proč ten cirkusácký Ahasver s kapsami plnými dolarů prostě nezvedne kotvy a neopustí tohle listopadové inflační, zhůvěřilé německé inferno? Asi to nevěděli ani sami autoři. A tak vznikla - bohužel! - zoufalá ponurá slátanina. Radši to měli nechat beze slov - a bez těch zbytečných postav opileckého artisty, jeho rozhárané švegruše, fotrovského inspektora a šíleného vědátora (dr. Caligariho), bez zbytečného mordýřského propletence. Snad měli nechat jen ty záběry zbídačelého davu, jen ty pochmurné. temné ulice, bordely, kurvy, kabarety, fašounské bojůvky, poražené koně a cigarety za čtyři miliardy marek.. Alespoň já bych tomu věřila mnohem více!(3.4.2011)
-
tomtomtoma
Pozoruhodný film beznaděje. Žádná naděje na obrat, první polovina 20. let 20. století v Berlíně, kde syrová přítomnost beznaděje je provázána s bezvýchodně zoufalou budoucností, která nenabízí ani náznak správné volby. Jediná možnost je zvířecí přežívání a otupování svého nevědomého vědomí o nemožnosti vykročit ze začarovaného kruhu nemožnosti spatřit jakýkoliv smysl už v pouhé existenci, natož pak v lidském životě. Život amerického židovského artisty Abela Rosenberga (David Carradine) ve městě beznaděje a po sebevraždě jeho bratra. Nastává sbližování Abela s bývalou manželkou jeho zesnulého bratra, s Manuelou (Liv Ullmann). Náhodně a trochu uměle k sobě svedená dvojice i přes svůj zdanlivý nesoulad pro sebe představuje ostrov naděje ve všeobecném zoufalství dané situace. Otázka židovství s už dostává na povrch a židovský původ nebývá nejlepším průvodním listem. Nahoru s dostávají extremistická uskupení, která svou brutalitou zakopává vše, co považuje za dekadentní zkažnost společnosti, která není schopna zvednout s z těžké poroby porážky. Samozřejmě tyto zábavy jsou už svým židovským nádchem trnem v oku těchto skrytě krutých uskupení. Ve jménu davu se pak mže naplno projevit jejich sadismus z frustrace nedobré přítomnosti a budoucnosti, jakožto celkové omezenosti, která vede ve svém konečném důsledku k pogromům na celé národy. Z dalších rolí je třeba zmínit doktora Hanse Vergeruse (Heinz Bennent), autora mnohých pokusů na lidech. Zajímavých svojí podstatou, brutálních svojí zvířeckostí a ničením jejich obětí. Dvěma z nich se stáva i ústřední dvojice. Dále inspektor Bauer (Gert Fröbe), vyštřující smrt Abelova bratra, a nedůvěřivá stará majitelka penzionu paní Holle (Edith Heerdegen). A tak se Abel napájí alkoholem, aby přestal vnímat bezútěšnou přítomnost, všeobecnou sklíčenost, blížící se formování všeobecného zla, které je ze strachu přehlíženo, které ale ničí a zabijí vše, co se postaví do cesty. Veškré pokusy o nalezení spokojené soužití končí. Beznaděj, smrt, násilí, klam, sklíčenost, strach, omámení, bezpráví, bezlidství a smrt zoufalství jako vysvobození.(2.4.2011)
-
LeoH
Brr, slušná stíha. Kombinace Carradine+Ullmannová mě osobně nadchla, jeho zmítačství v bezvýchodné situaci (psychologicky bezvýchodné, jinak by se stačilo sebrat a odjet, že ano), její mateřský komplex a jejich nejednoduchý vzájemný vztah, to vše je výborně zrežírováno i zahráno; dusivá atmosféra Výmarské republiky je vykreslená parádně, člověka napadají mrazivé paralely k současnosti, taky dobové kabarety se podařilo vyportrétovat v podobě tak realisticky nechutné, až je to málem krásné; jenže ona je na tohle všechno naroubovaná podivná konspirační zápletka, dost lacině si pohrávající s tématem kořenů obrovské tragédie, která Evropu postihla o pár let později (srv. též daleko poctivější pojednání téhož tématu v Bílé stuze), na tu zase pár ne úplně přesvědčivých monologů, které jsou bergmanovské formálně, ale nemají tu obvyklou hloubku, a celé to drží pohromadě tak trochu silou vůle. Takže ve výsledku za silnější ***.(12.10.2011)
-
Magoor
Nevěděl jsem co od tohoto Bergmanova díla čekat a bylo to dobře, protože při jeho sledování jsem nebyl ničím ovlivněn, snad jen tím co jsem si přečetl na zadní straně filmu. Že to je zcela atypický Ingmar Bergman, tentokrát ve svém "démonickém" období. S čímž naprosto souhlasím! Postě musíte vidět.(19.4.2011)
-
nauru
Mystérium a tragédie předválečného Německa, jako by už byla cítit síla a strach z dob, co teprve přijdou.(9.7.2011)
