Ponorka

Ačkoliv má Ponorka značně obsáhlou stopáž, já měla po celou dobu sledování pocit, že film běží teprve chvíli. Nedal mi ani na chvíli vydechnout a já si přála, na rozdíl od jiných filmů podobně dlouhé i mnohem kratší stopáže, kde jsem se často dívala na hodiny a byla ráda, kdy se blížil ke konci, aby neskončil. Chtěla jsem vědět, jak skončí, ale zároveň jsem se to bála vědět. Atmosféra v ponorce byla opravdu zničující a klaustrofobická, všechny scény nadmíru působivé a velmi autentické. Představte si, že byste měli být, byť jen na chvíli v jejich kůži, tam dole, kde je tma a ticho, kde si nemůžete být jisti ničím, nic nevidíte, můžete jen tušit a doufat. Nevím proč, ale několikrát jsem si během filmu vzpomněla na ponorku Kursk... (22.03.2009)

Jeden z nejlepších válečných filmů všech dob a dozajista nejlepší ponorkářská věc, kterou kdy nosilo stříbrné plátno. Petersen mistrovsky přenáší emoce na diváka – stísněnost, strach, paniku. Nejedná se o žádnou glorifikaci nacistického ponorkového loďstva, nýbrž o deziluzivní pohled pod hladinu války. K sugestivitě přispívají jak herecké výkony, tak závěr filmu, který se na míle vzdaluje patetickým finále spousty válečných snímků... Jak jsem už psal: takto pojatý film vypoví o hrůze války mnohem více, než celý Ryan i se svými mrtvými bratry. (16.02.2004)

Jo tak tohle je fakt masakr. Asi nejlepsi ponorkarsky film, ale z americkejma se neda moc porovnavat, protoze tenhle je trochu o necem jinym. Tohle totiz neni moc akcni film, ale je to spis takove valecne drama, coz me ze zacatku prekvapilo, ale nakonec jsem si to skvele uzil. Director's cut, ktery jsem videl na me pusobil tak, ze kazda ze scen byla necim zajimava, ale na druhou stranu, zkraceni filmu na 2 hodiny bych si dokazal predstavit. 200 minut je precejen uz trochu pretahlejch, takze se film nevyhnul tomu, ze misty nudi. Hlavne prvni hodinka neni nejak uzasna, ale pak se jede do boje a zacne to. Velkou cast filmu vyplnujou okamziky, kdy jsou namornici naprosto po tichu a jen cekaj, jesli na ne spadnou bomby a ty jsou udelany naprosto paradne, se skvelym ozvucenim a vybornejma hereckejma vykonama, jaky bych od me neznamejch hercu necekal. Navic cele je to podane dost realisticky. Triky jsou taky slusny, ale v nekterejch scenach je videt, ze nejsou na mori, ale maj to jen jako pozadi. Hudba i kamera je paradni a spolu s ostatnima vecma (herci, realisticnost atd.) vynahradi trochu slabsi pribeh, ve kterem jde vlastne jen o to, ze nemecke ponorky jezdi utocit na anglicke lode. Zaverecna zhruba hodina je naprosto dokonala a i kdyz jsem vahal mezi 4* a 5*, tak kuli ty posledni hodine tech 5* dam. (06.11.2005)

Přemýšlel jsem, které slovo tenhle Petersenův velkokus nejlíp vystihuje. "Klaustrofobický" by to mohlo být, ale je tu místo jenom pro jednoho Klause, a tím bude jednou provždy Klaus Doldinger, jehož hudba tomu všemu dává ty správné vnitřní rozměry. V rychlých pasážích úplně vylétá do oblak a vy skoro chápete tu hrdost a nadšení, se kterou se mladí muži (feministky prominou, a jistě rády, neboť válka je čistě mužským výmyslem, tak jako veškeré zlo;)) napůl obrazně řečeno vrhali do vln, vstříc dálkám, slávě a radosti z vítězství. Bohužel jak jich až příliš mnoho tím nejhorším možným způsobem zjistilo - a Das Boot to vůbec nezastírá a ani v nejmenším nepřikrašluje - vydávali se do míst, kde nabubřelá slova jako hrdinství a vítězství zcela ztrácejí význam, a kde na několik vteřin radosti připadají hodiny šíleného strachu ze sebemenšího zvuku, a kde největším vítězstvím je přežití a návrat na pevninu. Das Boot je vrcholný válečný a zároveň protiválečný film, a to jedno slovo zní "dusivý". Atmosféra, která se nedá krájet ani dýkou SS, a která je při sledování těch delších verzí skoro k nepřežití, se nedá zapomenout. Zcela jednoznačně jde o film, který si svoje místo v Top 200 zasluhuje. Jednomu se až nechce věřit, jak hluboko dokázal Jürgen Prochnow během následujících let klesnout...člověk z toho má opravdu nepříjemný Boll:) Dávám 90% a myslím, že v němčině bych to asi nezvládl - díky svědomité práci tvůrců je sledování Ponorky dosti náročný úkol i v mateřském jazyce. (25.05.2009)

Mohl bych začít komentář slovy, že sledování Ponorky pro mě byla čirá radost, protože v těchto letních měsících se prostě šikne, když je ve filmech téma voda. Jenže to by u toho neměli křičet chlápci hrůzou a nesmělo by se vše okolo odehrávat na ploše metr x metr + vydýchaná atmosféra taky zrovna dvakrát nepřispívá na auře "hoďme si nohy na stůl a vypněme mozek". Wolfgang Petersen poprvé ukázal (a naposledy), že za něco stojí, bohužel po tomto neskutečně realistickém filmu už natočil jenom bláboly, které stojí za vytahanou fusekli. Dokonce mám takový podezření, že když běhal za kameramanem, tak se omylem prásknul hlavou o kulatý otvor, kterým námořníci prolejzali a asi ho osvítil duch svatý, který mu vzkázal, že natáčení dobrých filmů stejně nemá cenu a že přijde Tykwer a tak..... To nic ale nemění na faktu, že Ponorka je geniální. Příběh hrdinů (které mi ale jaksi nepochpíme, protože jsou pro nás hrdinové jiného kalibru) a jejich strastí napříc širým mořem a hlavně jejich útrapy s tímto živlem, jsou opravdu ukázkou mistrně zvládnutého...všeho, od scénáře po hrecké výkony. Jeden z mála filmů na který můžou být naši němečtí sousedé pyšní. Auf Wiedersehen! (06.08.2008)