Ponorka

Plechy vržou a praskají, motory jedou na poloviční tah, stroj se náhle otřese, fotbalové Schalke dostalo debakl, čelo se orosí, dech se zastaví a pohled je ještě vyděšenější, než před několika málo okamžiky. Čekání na další náraz je nekonečné. Pod masivem vody tu mnohdy sedí mladíci, kteří si tohle válečné podvodní tažení představovali kapku jinak. Na vše bedlivě dohlíží v drtivé stopáži (na druhou stranu právě kvůli ní si dám od Ponorky tak patnáct let pauzu) Wolfgang Petersen, který stojí i za scénářem, dávkuje hutnou atmosféru strachu a ticha a svým soustředěným režijním vedením dopomáhá k nesporně kvalitním hereckým výkonům. (31.05.2013)

Skvělý a naprosto nádherný film. Film jsem viděl dříve, než jsem si přečetl stejnojmennou knihu od Lothara-Gunthera Bockheima. A právem je řazen mezi absolutní špičku všech válečných filmů a mám ho na svém vnitřním žebříčku filmů o ponorkách právem na prvním místě. Je to film o lidech (vojácích), kteří se stali (ať již chtěně či nechtěně) součástí válečné mašinerie a odváděli svou práci a chtěli přežít. Minimální patos, minimální ideologie.... Jurgen Prochnow ve své životní roli. (03.02.2004)

Film je natočen dobře, hlavně na sousední poměry. Působí to nadstandardně jako na amícké poměry, ale že bych měl nějaké sympatie k posádce, která byla zavřená v ponorce to zase ne. Bylo mi divné, že na ně tolikrát zaútočili protivníci a ponorce to vždy nijak zvlášť neublížilo. Jen mě trochu mrzel ten konec. Co si všechno prožili a takhle dopadnout... (12.04.2019)

Možná se dopustím kinematografického rouhání, ale dovolil bych si Ponorce, této monumentální podívané, cosi vytknout. A sice nedostatek akčních scén. Děj se soustředí na vykreslení napjaté atmosféry během křižování moří pod válečnou hladinou, čehož bylo dosaženo brilantním způsobem. O tom žádná, ani v nejmenším. Ale při tak dlouhé metráži (viděl jsem Director´s cut) bych si uměl představit větší prostor pro samotnou bojovou akci. Ne, že bych byl německým fandou, vlastně bylo příjemné pozorovat, kterak dostávají na frak. Ale, rozumíme si, ne? Pokud však pominu tuto moji osobní malichernost, jde o fantastické veledílo, z těch věnovaných ponorkám zcela jistě nejlepší, jaké kdy mé oko uzřelo. Abyste o mně ale neměli špatné mínění a nepsali mi do pošty, že jsem nepochopil podstatu filmu, zmíním pro jistotu, že Ponorka je více než o válce nebo boji o samotných válečnících. O jejich světě smrsknutém do hromady železa a ocele (nebo z čeho všeho se ty obrovské mrchy tenkrát vyráběly). Pro hnidopichy; nechybí ani třešnička na dortu, již tvoří hudba Klause Doldingera. (24.07.2011)

Šance na přežití v německé skřípající konzervě zvané U-Boot jste měli za normálních okolností 3 ku 1. Pokud vám však velí šedý vlk Prochnow, prokličkujete bledí, zarostlí a vysílení mezi všemi wasserbombami a to studené moře vás nikdy nedostane. Moře ne.. Jeden z těch mála filmů, který ukáže válku s puncem opravdovosti a vy zjistíte, že hledat v ní nějakou spravedlnost je jako trefit torpédem na vzdálenost jedné námořní míle leklou tresku. Petersenova Ponorka je ryze mužský film a pokud se s vámi na 3,5 hodinový director´s cut vydrží dívat i vaše drahá polovička, tak vás buď opravdu miluje a nebo tajně touží po službě na americké atomové ponorce třídy Ohio.. (19.04.2010)