Pardon, nezastihli jsme vás

Co je v současnosti největší metlou lidstva?Ohnivá voda?Stěhování národů?Nemoci?Ale kdeže,jsou to peníze a následně jejich nedostatek.Snaživý otec od rodiny Ricky si najde novou práci jako rozvozce balíků dodávkou,ale protože potřebuje počáteční zálohu na dodávku tak prodá osobní auto patřící jeho manželce Abbie a ona jako mobilní pečovatelka pak musí jezdit za klientama autobusem.Na rodinu ty finanční starosti dopadají jako těžký balvan.Špatnou finanční situaci těžce snáší i jejich dvě děti syn Sebastian,který dělá problémy ve škole i mimo ní a jejich dcera Liza,která těžce nese ty neustálé rodinné hádky.Ricky se snaží rozvážet balíky a přistupuje ke své nové práci dost zodpovědně,ale díky různým rodinným komplikacím se v práci propadne v žebříčku z kategorie oblíbených do kategorie zasraných kreténů jak mu to jednou šéf tak netaktně vmete do tváře.Na děti čím dál víc dopadá ta pracovní vytíženost rodičů a rodiče s nimi komunikují spíš pomocí hlasových zpráv a doma se většinou jen míjejí.Rodina která nemá na růžích ustláno doufá v lepší zítřky,ale Rickyho přepadne u dodávky skupina mužů a ukradnou mu z auta část zboží a šéfovi rázem dluží přes tisíc liber a na lepší zítřky si tak rodina musí ještě počkat.Film přesně kopíruje osudy současných rodin kde dospělí pracují od nevidím do nevidím a nic z toho nemají. (01.05.2020)

Vybral som sa na tento film celkom zámerne, lebo mám už nejakú dobu pocit, že som nešťastný - a vedel som, že sa budem dve hodiny intenzívne presviedčať, že môj vlastný život je hotová rozprávka v porovnaní s tým, čo uvidím - teda sondu do každodenného boja o existenciu v kapitalistickom raji - s dlhmi, veriteľmi, bankami, zamestnávateľmi, klientami aj vlastnými deckami... - teda čo žije veľká časť populácie aj toho dnešného, už dávno nie závideniahodného, Západu. (10.09.2020)

Tak tu išiel Ken Loach tak ďaleko, že ďalšej svojej sociálnej dráme ani nechcel dodať žiaden ozvláštňujúci, originálnejší prvok, ako boli buď lúpež alkoholu, či negramotnosť v tej najjednoduchšej IT problematike. Sorry, We Missed You je skrátka o normálnom živote normálnej robošskej anglickej rodinky so všetkými problémami, občas sa tu objaví aj nejaká tá radosť, predovšetkým s dcériu a vyzerá to tak, že to manželom funguje aj v posteli, aj keď pod perinu nenahliadneme. Ku koncu ale Lavert situáciu hrotí "aby bolo skutočne o čom" a z vedúceho doručovacej firmy už robí čistého hajzlíka, pričom predtým sa dalo jeho chovanie logicky chápať. No a to sa týka aj istej deus ex machina udalosti, kedy sa veci začnú trochu viac komplikovať a nemám na mysli synátorové blbosti, s teenagermi majú Angláni určite veľké problémy v akejkoľvek spoločenskej vrstve. Som rád, že film skončil tak ako skončil a Loach nám neponúkol ani happy end, ani nezakopal všetkých pod čiernu zem. Svojim spôsobom ide o nezávislejšiu verziu Jokera, len Ricky si poväčšinu času dokáže udržať nervy na uzde a možno aj preto nás tu žiadna revolúcia v spoločnosti nečaká. (21.11.2019)

Další z Loachových naštvaných sociálních dramat rozkrývá úroveň po úrovni, proč prekarizace práce představuje jeden z nejhorších symptomů nynějšího ekonomického modelu. Nekompromisní a záměrně frustrující závěr vyvolává soucit a vztek, jejichž kombinace jednak probouzí zájem o ty, kteří za udržování neoliberalismu platí nejvyšší cenu, jednak provokuje k činu. Proto jde o důležitý film a společně s irským dramatem Rosie taky o jeden z nejlepších, které byly v posledních letech k tématu života pracujících natočeny. 80% (05.12.2019)

„Abby?“ - „Ano?“ - „Proč to jeden druhému děláme?“ - „To nevím. To vážně nevím.“ Mé druhé filmové setkání s Loachem po výborném snímku Země a svoboda. Ten byl sice o něčem jiném, ale člověku stačí i tyto 2 filmy, aby pochopil, jak je pro režiséra sociální otázka důležitá. V tomto případě divák sleduje realitu průměrného britského páru a dvou dětí snažících se žít v dnešní době. A není to věru příjemná podívaná. Ken Loach klade důraz na autenticitu (pomohl i výběr herců s malými hereckými zkušenostmi) a palčivé problémy střední třídy v Anglii. Nejde však jen o obžalobu kapitalistického systému. Film je i „pěknou“ ukázkou toho, jak můžete dopadnout, když se snažíte naplnit představu „normálního“ života s vlastním bytem, prací, kde jste si sám sobě pánem, ženou a 2 dětmi (neb s výjimkou útoku většina problémů plyne právě ze snahy naplnit všeobecně vnucený model). Stresu, frustrace a průserů postupně přibývá až do hořkého konce, kdy divák dobře ví, že Ricky dělá blbost, přitom ale nemá jinou možnost…za mě solidní 4*. (22.08.2021)