Simpsonovi

V dětství to byl jeden z mých nejoblíbenějších kreslených seriálů. U Simpsonů se mi stává, že se do sledování tak zažeru, že nevnímám okolí a pak když se od toho odtrhnu, tak to je takový divný pocit být zase v reálném světě :D Je určitě super že je tak hodně dílů, ale poslední dobou už jsou některé díly trochu o ničem, i když se tam něčemu dá zasmát. Mě osobně nešmakuje, když se Marge pohádá s Homerem a na konci si zase všechno odpustí. Protože to je skoro v každém druhém díle, nebo taky ty cedule "dnes ...., zítra ....". Ale co, při tom počtu dílů chápu, že je těžké vymyslet něco nového a já doufám, že díly budou přibejvat stále, protože tuhle žlutou rodinku, u které jsem vyrůstal mám rád :-) (07.04.2012)

Další z počinů, u kterého je těžké napsat komentář, v němž bych se po někom neopakoval. Nikdy jsem systematicky nesledoval jednotlivé epizody a dlouho jsem si k Simpsonům hledal cestu..I nyní hodnotím seriál s tím, že jsem viděl velmi málo dílů, ale na celkový obrázek mi to stačí a nedát tu 5* by byl nejspíš hřích a filmové rouhání. Málokdy se Američanům podaří dělat si ze sebe takhle úžasnou legraci - legendární seriál. (07.07.2010)

Nevídám tuhle žlutou fantasmagorii pravidelně, ale vždy, když strávím 30 minut s rodinou Simpsonových, jde má nálada rapidně nahoru. Absolutně samorostlý humor, skvělé charaktery a nezapomenutelné zápletky. A přitom to ještě tak mistrně reflektuje realitu. Prostě animovaný seriál s obrovským charismatem... Homer Simpson a spol. se stali legendami ještě za života. No to aby jeden pukl vzteky! (11.02.2004)

Kultovní seriál, který tvoří kultovní hlášky. Hele: "Jó, fákt? Myslíte, že jste lepší? Barte, pojď sem na chvíli! - Ty pojď sem na chvíli. - Jó, fákt?" Nebo Homer u soudu: "Homer dále nahradí Bartovi škodu, je-li to vůbec možné." - "Hmmm, jelito..." Dále nikdy nechybějící "D'oh!" či "Zná mojí jedinou slabost! Že jsem slabej!" Pokus udělat z Barta chlapa taky stojí za to: "Už jsi byl někdy v životě na lovu, Barte?" - "Ne. Je to divný, když je banda chlápků sama spolu v lese. Eeehm, takový teploušský." Ralphova oblíbená hra "Chodí pešek, chodí pešek, chodí pešek, chodí pešek..." a samozřejmě nepřekonatelný dialog mezi Ralphem a soukromým očkem: "Líza Simpsonová se mnou chodí do školy." - "Jo, to už jsi říkal několikrát. Něco dalšího!" - "Jednou jsem se dloubal v nose, až mi tekla krev." - "Něco o Líze!" - "Líza Simpsonová se mnou chodí do školy." - "Áh, toho přede mnou už někdo zpracoval!" Ale nebudu to tady zbytečně prasit, těch hlášek je spousta. Stačí si vybrat. (31.08.2015)

Dlouho jsem přemýšlel, jak svůj platonický vztah k Simpsonovým v jednoduchosti vyjádřit. Ano, série 20+ už mě moc nebaví, ale především prvních devět (což je pořád skoro dvě stě epizod) jsou pro mě asi nejformativnějším uměleckým dílem vůbec. Drobky z dané éry si pouštím takřka každý den a bez přehánění jim vděčím za mnohé – nejvíce asi za to, jak uhňácaly můj vlastní smysl pro humor. Každá devadesátková epizoda je narvaná gagy a situacemi, které můžete vztáhnout na vlastní každodennost takovou mírou, že si to mnohdy ani neuvědomujeme. A pokud nás to zrovna napadne, máme v kapse nějaký univerzální a skvělý vtípek. Simpsonovi mě naučili usmát se nad věcmi, které některým podlamují kolena, a navrch mě vedli emocionálním dozráváním více než jakýkoli jiný pořad či film – například epizoda A s Maggie jsou tři mě s jistotou pokaždé rozbrečí a úžasně šperkuje náturu bezkonkurenčního Homerova charakteru, který opravdu býval tou nejlepší a nejpropracovanější televizní postavou. Simpsonovi ze mě, aspoň si myslím, udělali lepšího, zábavnějšího a empatičtějšího člověka, a za to jim nikdy nepřestanu být vděčný... (18.04.2022)