Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Co znamená ten zvláštní sen samotářského profesora Borga v úvodu filmu? Tato scéna, k níž Bergmana inspiroval jeho vlastní sen, zatížená temnou symbolikou a surrealistickými záhrobními rekvizitami, jako by jednoznačně znamenala předpověď brzké smrti. Vše tomu nasvědčuje: vylidněné město, zastavený čas ve slepémciferníku hodin bez rafijí i Borgova vlastní živá mrtvola, která se na něj sápe z rakve. Avšak zpráva vyslaná snem je něčím víc: naléhavým vzkazem o neodčiněném dluhu, který musí Borg nejdřív splatit životu, než zemře. Sen tu funguje jako spouštějící signál k zahájení namáhavého sestupu do nitra na cestě k pravdivému sebepoznání a přehodnocení dosavadní existence. Lesní jahody jsou velmi osobním autorským dílem, které muselo vzniknout, aby tvůrce - stejně jako Borg v usmířeném finále filmu - dosáhl psychické úlevy. Bolestný předsmrtný zápas prožíval v roli profesora i jeho představitel - Victor Sjöström. Tento významný švédský režisér a herec, který přijal Bergmanem nabídnutou roli, v ní dožíval i svůj vlastní život. Nepochybně díky osobnímu Sjöströmovu nasazení dostal jeho Borg nezapomenutelný punc ryzí opravdovosti. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (168)

Marigold 

všechny recenze uživatele

Pohled starce do zrcadla, skrze sny i epizody nevšední cesty do Lundu, za čestným doktorátem. Absolutně nepojmenovatelná síla jednotlivých snových výjevů, které utkvější fantastickou vizuální kompozicí i celkovou náladou, která se zadírá hluboko pod kůži. Lehké střídání poloh od humoru, idyly (zejména oblíbené nadýchané rodinné výjevy), až po drásavé existenciální výlevy, které evokují Kafku... Bergman je v Lesních jahodách strhujícím vypravěčem, který do každého záběru dokáže vetknout nenápadné, ale o to sugestivnější drama. Bez jakékoli intelektuálské nesrozumitelnosti vytváří road movie stárnoucího muže, který se tváří tvář smrti, vlastní nedokonalosti a mrzutému osudu stane chápavým a štědrým otcem Isakem. Tohle je Bergman, přátelé, kouzelník filmového obrazu, žonglér zešeřelých nálad a mistr myšlenek. ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Ingmar Bergman v příjemné a podle mě docela čitelném rozpoložením, které by nemuselo být těžké a složité pro většinu diváků jako některé jeho ostatní filmy. Tajemství uvědomění si vlastní smrtelnost, snahy objevit a uvědomit si svou minulost a přijmout ji stejně jako všechny svoje špatné stránky a zkusit něco změnit než odejdete do jiného světa. Beergman je režisérsky mistr, který se špatně komentuje, protože nedělá chyby. Občas mě zamrzela nějaká ta drobnost například jak může hlavní postava vzpomínat na děj, kterého nebyla svědkem. Na takováhle ulehčení při vyprávění jsem však zvyklí, takže to není žádný velký mínus. Ve srovnání s mou milovanou Sedmou pečetí však nedochází k žádnému silnějšímu závěru ani mé pocity a emoce nejsou natolik použité, jak bych očekával. Shlédnout tuto cestu muže po jeho životě, k jeho diplomu a k jeho změně je povinnost, která bude pro většinu diváků velmi příjemná. ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Dvě poznámky: 1, Zatímco v Sedmé pečeti se pochyby vyhrotily až k nevíře v Boha, který neodpovídá na volání, Lesní jahody tuto nevíru dále přesouvají k nevíře v sama sebe, a i když je evidentní snaha o přehodnocování, zdá se, jako by cesta sama jen oddalovala konečnou smrt. Oba filmy tvoří společný diptychon, oba jsou z roku 1957 a oba přecházejí do metajazyka tím, jak se vysmívají samotné otázce „existence Boha“, aniž by se namáhaly na ni vůbec odpovídat. 2, Některý dialogy pocházejí z reality, jiné jsou zbavené pokrytectví a svou otevřeností mají blíže k přání (snacha a profesor v autě)... a stejně tak otevřeně se mluví o Izákovi bez Izáka v jeho vzpomínkách, kterými je přítomen. Film zkrátka bilancuje nad tím, zda si ve stáří člověk už zaslouží slyšet pravdu, nebo je lepší dožít v sebeklamu. Až neúměrně krásné herečky a vůbec celý ansámbl přizvukuje spíše druhému. ()

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

Bergmanovy Lesní jahody mě zklamaly. Na film jsem se díval v klidu, sám, večer, v dobrém rozpoložení, ale stejně se ve mně neobjevila žádná významnější duchovní rezonance. Hlavní postava pro mě přestala být poměrně brzy zajímavá, stejně jako některé vzpomínky ( chata u vody ). Důležité životní otázky a bilancování v první polovině do filmu téměř vůbec nepronikají a pokud ano, nechávají mě chladnými. Sedmá pečeť byla skvostnou úvahou o bohu, smrti, ale zároveň oslavou života a byla obydlena atraktivními vedlejšími postavami s brilantně napsanými dialogy. A všechno to bylo nenásilně a srozumitelně naservírováno. Vedlejší postavy v Lesních jahodách zajímavé nejsou a vzpomínky starého muže často taky ne. Ke konci film nabere určitou sílu, ale zkažený dojem příliš nevylepší, jak už jsem psal, chybí tomu ta duchovní rezonance. A taky trochu života. Narozdíl od Pečeti ( když si jen vzpomenu na zbrojnoše Jönse ). Hned po skončení filmu jsem si pustil část Sedmé pečeti ( přece jen jsem byl na pochybách, jestli jsem nebyl ve špatném rozpoložení ) a hned jsem cítil mrazení v zádech, takže problém je vážně ve filmu, ne ve mně. No, uvidíme, časem si to pustím znova... ()

novoten 

všechny recenze uživatele

Jak jsou mi Jahody blízké silně romanticky zidealizovaným pohledem na mládí a dospívání, vzdalují se mi zároveň svými zdlouhavými metaforami a opakovanými výjevy. Bergman v návratech do dětství vypráví často to samé, v hořké a přitom nostalgicky neopakovatelné podobě. Čím jsem ale starší, tím víc mi scény, kterým může rozumět jen on sám, přijdou zbytečné. ()

zputnik 

všechny recenze uživatele

Pokud bych měl pár slovy popsat Bergmanům opus LESNÍ JAHODY, musel bych ke svým "ódám na Bergmana" používat takových slov jako: nesmírně lidské, uvěřitelné, hluboké, melancholické a přesto pozitivní, humorné, veselé a plné života. Skutečně, nečekal jsem, že toto Bergmanovo dílo - o přemítání "sobce" a "starého mrzouta" v jedné osobě nad svým životem - bude přes svou hloubku a určitou míru melancholie plné života a (velmi decentně) humorné (za všechny například: "Přihodilo se mi, že jsem dospělý a nemusím si nechat od Vás poroučet." nebo: "A jaké neřesti smějí mít ženy? Pláč, rodit děti a pomlouvat svoje sousedy."). Cením si tedy toho, že toto dílo o "melancholickém přemítání" má v sobě šíleně pozitivní náboj. Shrnuto a podtrženo: Nesmírně vyrovnané dílo. Snad u málokterého jiného filmu mi přišlo tolik na mysl to, že film je schopen zprostředkovat myšlenky, které mě v životě mohou posunout o kus dál. Bergmanovi se to jeho opusem LESNÍ JAHODY povedlo na 100%. ()

H34D 

všechny recenze uživatele

Pokud bychom Lesní jahody brali jako road movie, pak v nich není důležitý cíl cesty, ani cesta samotná, jde o události, které se v průbehu ní a v průběhu celého filmu stávají postavám, resp. hlavní postavě Dr. Borga, a které postupně pečlivě vykreslují jeho charakter, sebeuvědomění a vlastní reakci na toto sebeuvědomění. Dr. Borg si uvědomí svou samotu a staří a přtom film není tragický, projde očekávanou proměnou k vlídnosti a přitom film nepůsobí naivně, ani křečovitě a zachovává si svou hloubku - Bergmanova precizní režie a práce s charaktery je pozoruhodná a přitom minimalistická a samozřejmá, až spozorovatelná téměř není. Jakkoliv film působí reálně a lidsky, pro mě je zůstává především nudný, dějově málo zajímavý a chladný (podtrhnout). 5/10 ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Já vážně nevím, jak je možné, že Bergman mě tímhle zaujme jen tak částečně, když takový Tarkovskij si mě velmi podobným způsobem umí získat. Po rozmýšlení dám čtyři hvězdy, což není málo, ale je to s odřenýma ušima a hraje v tom roli slušný kus úcty (a povedený konec). ()

Skejpr 

všechny recenze uživatele

Překrásný film, v němž černá a bíla nejsou jen dvě barvy a v němž se mísí německý expresionismus s italským neorealismem říznutým Kafkou a Davidem Lynchem (dobře, tady to asi trošku hapruje O:-). Skvostné herecké výkony a překrásná atmosféra, zajímavě vyprofilované postavy a plynulý proces prozření o skutečné podstatě povahy Isaka Bjroga. Škoda jen, že podobně jako u Sedmé pečeti, i zde mám silný problém s naladěním se na vnitřní logiku filmu, kterou čas od času prostě nejsem schopen prokouknout, pochopit, akceptovat... V tomto směru asi navždy zůstanu Bergmanovsky nekompatibilní... ()

Traffic 

všechny recenze uživatele

Zteřelý exemplář auteurského filmu se vším všudy. Je tady silný autobiografický rozměr: Bergman dostal inspiraci poté, co se mu zdál sen, a Sjöström si zahrál roli, která do značné míry připomínala jeho vlastní osobní / profesionální pozici. Navíc sny jako takové jsou základem psychoanalýzy, která z nich významně čerpá. Lesní jahody jsou sice bez zaváhání natočené, ale jinak z dnešního pohledu téměř neživotné, zakonzervované v čase a přímo odkazující na teoretické přístupy, které jsou dnes již překonané, nebo v lepším případě marginalizované. Tohle pro mě není klasika, která by dokázala být věčná a věčně platná, ale naopak dílo, které ustrnulo v čase, dnes již nepřekvapivé a staromilecké. ()

Morien 

všechny recenze uživatele

(1001) Mám neblahý dojem, že jsem film úplně nepochopila. Ale také jsem si říkala, že bych se mohla jednou vykašlat na ten svůj klatý rozum a pokusit se plně procítit to, co ve mně vyvolal dojemný? stařec procházející svým nešťastným? životem. Ani po letech, kdy jsem se k filmu vrátila, ale pořád nechápu tu posedlost starých mužů prvními láskami. Bibi Andersson mi zde velmi silně připomínala Scarlett Johansson. ()

ORIN 

všechny recenze uživatele

Můj nejoblíbenější Bergman. Prolínání snu a reality. Film se odehrává během jednoho dne, hlavní postava profesor Borg představovaný legendou švédského filmu Victorem Sjöströmem však jakoby prožila celý svů život znovu. Snové představy jsou někdy tak přesvědčivé, že mohou diváka zmást. Svou roli Sjöström obohatil a oproti původním Bergamonvým záměrům i pozměnil, stejně jako profesor Borg se i Sjöström smiřuje a vyrovnává s dosavadním životem. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Zvláštní, ale myšlenkově velmi bohatý film. Lesní jahody jsou o ohlížení se starého muže za svým dosavadním životem (pohledem do minulosti, vzpomínek), přemítáním nad samotou, resp. částečné izolaci od lidí okolo a zároveň o konfrontaci s mládím. Děje se tak formou nanejvýš zajímavých (polo) snů, z nichž mě nejvíce zaujala úvodní snová surrealistická sekvence, na kterou pak už film nenavázal, což je trošku škoda. Na druhou stranu je tu přítomný i humor v úsměvných slovních výměnách hlavní postavy se svou hospodyní. Věřím, že časem, tedy až budu starší, docením film ještě o něco více, protože nejspíš ne všechny myšlenky u mě dopadly na úrodnou půdu, takhle jsou to však prozatím slabší 4*. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Další z dlouhé série pozoruhodných Bergmanových děl jakoby předjímalo režisérovo stáří. Čas životní bilance je i dobou hluboké mravní sebekatarze. Chvějivé, jakoby duhové posuny myšlenek, psychična, duševna, onoho opravdu nejvnitřnějšího, dosahují snad až vrcholných momentů možností hraného filmu vůbec. Film natočený v zlomové době vývoje světovcé kinematografie je určitě jedním z určujících milníků tohoto pronikavého vývojového kvalitativního posunu. ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Stačia dvaja dokonalý herci, takmer dokonalý scenár, legendárny režisér a podmanivý film je na svete. Reparát po nevydarenom zvítaní s Bergmanovou tvorbou v podaní filmu 'Vargtimmen' sa teda vydaril na výbornú. 85%. ()

Madison 

všechny recenze uživatele

Veľmi osobná autorova výpoveď, čo je nenútene cítiť v každom pohľade, geste a postoji hlavnej postavy - starca. Jeho sen obsiahnutý mysterióznym podtextom, naháňajúci úzkosť a ničím nepodmienený strach, je dokonalou sondou do života individuálnej ľudskej bytosti a zahŕňa životom nazbierané veľké hriechy i malé prehrešky - nečakane premietnuté v sne - bez racionality, s údivom nad tým všetkým. Túžba zmeniť 80 rokov staré minulosti, predbehnúť budúcnosť, postaviť sa pred smrť ako víťaz, nie ako životom ubitý starec o paličke vidiaceho sugestívne výjavy - vlastný portrét v rakve so silným odkazom zo záhrobia. Svedomie čoby verný sprievodca na tŕnistej ceste životom, ktoré vám na jeho konci všetko spočíta aj s úrokmi. Zmierovacie ceremónie s rodinou - už keď je neskoro. Chuť lesných jahôd ako posledný pôžitok pred príchodom konca. Jeden z najsilnejších Bergmanových filmov o nevyhnutnosti zmeniť niečo, čo sa zdá byť už stratené. ()

Eddard 

všechny recenze uživatele

Můj nejmilejší Bergman, zdánlivě poklidný a mírný film, který ovšem postupně poodhaluje tajmství, skrývající se v minulosti profesora Borga... Muž bilancující svůj život - to je smutné téma, zvláště pak v tomto případě zahořklého, za hranici cynismu a apatie zalezlého starce. A přece, na úplném konci uděluje Bergman Borgovi (kterého hraje starý Bermanův učitel a slavný režisér 20. let V. Sjostrom) vykoupení - vzpomínky na rodinu a štěstí vlastního syna jsou mu nakonec dostatečným naplněním. 90% ()

Falko 

všechny recenze uživatele

Od Bergmana sa mi tento film pacil o nieco viac, ako SIEDMA PECAT, ktora bola pre zaujimavost natocena v tom istom roku 1957, ale ani toto nebude film, ktory by sa mi v hlave zapisal, ako nezabudnutelny snimok. Urcite bola tema zaujimava, pretoze kazdy z nas, ak sa dozijeme nejakeho vyssieho veku, si budeme rekapitulovat zivot a premyslat nad smrtou, ci naozaj nieco po smrti je, alebo sa to smrtou vsetko skonci, avsak dolezite v tomto filme bolo vracat sa do minulosti a spominat. Pana Bergmana si urcite budem vazit, ale nie ako oblubeneho rezisera, od ktoreho by som tuzil vidiet vsetky jeho filmy. Mozno si este niekedy pozrem od neho mysterioznu dramu FANNY A ALEXANDER (1982)... 07.07.2010 _______ Victor Sjöström - (Dr. Isak Borg) +++ Bibi Andersson - (Sara) +++ Ingrid Thulin - (Marianne Borg) +++ Gunnar Björnstrand - (Dr. Evald) +++ Jullan Kindahl - (Agda) +++ Folke Sundquist - (Anders) +++ Björn Bjelfvenstam - (Viktor) +++ Max von Sydow - (Henrik Akerman) +++ Hudba: Erik Nordgren a Göte Lovén +++ ()

Související novinky

SCANDI – Severská filmová lekce

SCANDI – Severská filmová lekce

08.01.2015

Česká a slovenská premiéra aktuálního vítěze festivalu v Benátkách, výtečného filmu Roye Anderssona Holub seděl na větvi a rozmýšlel o životě, zahájí historicky první ročník festivalu severských… (více)

Přehlídka švédských filmů

Přehlídka švédských filmů

02.11.2006

Nejen milovníci Ingmara Bergmana si přijdou na své v pražském kině Aero. Ve dnech od 2. až 5.listopadu zde proběhne přehlídka švédských filmů a během pěti večerů jich bude možné zhlédnout celých 12!… (více)

Reklama

Reklama