Člověk proti zkáze

Klady filmu? Příběh spisovatele, dobré herecké obsazení a prohlídka domu bratří Čapků. Zasvěcené může lehce vzrušit návštěva redakce Lidových novin. Film je bohužel pomalý a ke konci už se nedaří pobytem na venkově moc zaujmout diváka. Film to moc neusnadňuje těm, co nemají úplně povědomí o složení obyvatelstva Československa před 2. světovou a úplně nechápou, proč píšou lidi Čapkovi hejtovací anonymy do práce, když je přece Hitler podezřelej už dávno před Mnichovem (a řekl bych, že v době vzniku, tedy v roce 1989 si moc lidi nepamatovalo díky komunistickým úpravám historie ani význam Masaryka nebo že třetina obyvatel byli Němci). Kdyby chudák Čapek psal dnes, asi by zíral, co by mu za odvahu psát proti zlu chodilo za průjmy do komentářů na FB, to by ani paní Olga nebo správce stránek nestíhali mazat. (16.08.2021)

Vytrvalost i za totality růže přinášela. Houževnatost, dříčšství i nadprůměrně vysoká kvalita námětu a scénáře vytvořily víc než solidní základ pro uctění památky a odkazu jednoho z českých velikánů světového ohlasu - skromného, od mládí těžce nemocného, ale o to pracovitějšího a pozitivnějšího největšího našeho všestranného spisovatele Karla Čapka. Jeho osobnost vedle životního rozměru slouží současně jako průsečík do veřejného života První republiky. Strhující výkony Abrhámův a Maciuchové doplňuje i vrcholná role někdejšího plachého milovníka starších českých filmů Svatopluka Beneše, jehož Masaryk v sobě slučuje nespornou velikost s magicky působícím lidstvím, prostotou na jedné a pocitem až důvěrné blízkosti i nepředstírané úcty na straně druhé. Ocenění zaslouží i připomenutí důležité skutečnosti: Masarykovo a Benešovo Československo bylo vyhledávaným útočištěm německého a rakouského demokratického exilu. Pokud se nemýlím, je toto dílo také prvým uměleckým ztvárněním jedinečné vnitřní atmosféry pátečnických setkání. Tento pozdní potomek československé filmové vlny šedesátých let měl být již dávno pro svou mimořádnou závažnost - i nonprofitně - převeden na DVD nosiče. (25.08.2007)

Poněkud nedějový film skvěle zachytil atmosféru neblahých třicátých let, kdy se moci v Československu zmocnili Němci. Herecké obsazení je perfektní a navíc ty masky! Oba Čapkové, Poláček a zejména Masaryk... Je vidět, že do tohohle filmu jeho tvůrci dali opravdu maximum. Mmch opravdu byla Olga Scheinflugová taková, jak byla zachycena v tomhle snímku? Už se těším, až si o tom přečtu něco víc. (28.04.2014)

Skvělý a hlavně uvěřitelný Abrhám dodává dobře natočenému filmu vše co si mohu jen přát. Z mého pohledu jen škoda, že se film omezuje pouze na Čapkovo posledních 5-6 let, kdy se řeší hlavně problematika nacismu v sousedním Německu. Morální a geniální člověk, který chápal, co s sebou džentleman Hitler a jeho ideologie přinese. Ukázky "Pátečníků" a výborně ztvárněný Masaryk či Čapek x Matásek a Němci. Říkám si, že vzpomínková Šafránková tam vůbec nemusela být (17.02.2017)

Tragický konec našeho největšího spisovatele 20. století. Celým filmem se line ona depresivní atmosféra konce 30. let, prokládána o něco méně smutnými rozhovory s tzv. Pátečníky, někdy jen s prezidentem Masarykem. Každopádně Abrhám i Řehák jsou pro role bratří Čapků jako stvoření a zejména v závěru je z nich obou cítit obrovská opravdovost - zklamání z Mnichovské zrady, bezvýchodnost přicházejícího nacismu a hlavně jakási bezmocnost něco změnit. Oceňují navíc, že na sklonku totality nebyl snímek nijak ideologicky pokřiven a zachovává věrný obraz o neveselé době. (13.08.2009)