Letní sen

Velmi působivý film, který, i když černobílý, je tak zajímavý, že ho můžeme (pokud se podíváme pořádně) vidět v barvách. V barvách života, který je někdy velmi těžký, někdy je vtipný, jindy zase smutný, ale vždy je melancholický. Pokud budeme dávat pozor, natrefíme na maniodepresivní lidi a na smutné tváře, jež se dívají zpod vrstvy make-upu. Mají přitom velmi zasněný výraz, mají rádi léto, když přichází podzim, poznají jej po čichu. Ano, jsem naprosto normální, ale je pravda, že bych mohla přestat s těmito hloupými řečmi, které postrádají smysl, přestat! Tákže, co se mi ve filmu líbilo? Postavy, které jsou důležité, jsou nastrkány v záběrech dopředu, voda, která je velmi, velmi čistá a některá popostrčení k hororovým prvků. Ještě vrátný. Co se mi nelíbilo? Vyhublý muž a jeho plavky, tlusté a divné baletky, které nebyly ladné ani kdyby je někdo vhodil do pampelišek. Nesnažte se přirovnání pochopit! Dále pak Bergmanova představa, jak se chovají a jak vypadají klasické ženy. Chybějící kulisy u baletu, pedofilní strýček a pár maličkostí, které nemusejí být nutně vyzrazeny. Kromě toho, bylo zcela zřejmé, že ona dotyčná herečka není baletka, to se nemohla alespoň trochu snažit vypadat, jako tanečnice? Prosím? (20.01.2012)

Mému hodnocení určitě ubírá kontext dalších B. filmů. Letní Sen již obsahuje prvky, které se v B. tvorbě dále rozvíjí a variují, zde je jakási jejich čistá, nekomplikovaná podoba. Tím pádem na mě snímek působil trochu utlumeně až předvídatelně. Přesto je zde pár pasáží, které převáží můj prchavý dojem ze snímku - umírající paní domácí jako sama smrt hrající šachy, intenzivní scéna předtuchy noc před nehodou a do ní vložený kreslený filmeček. A také hlavní představitelka, která výborně ztvárňuje nepřístupnou ženu pod maskou, kterou získává kvůli kariéře baletky a roztouženou dívku, která mnohdy připomene nezkrotnou Moniku z budoucího snímku. A k tomu ještě její proměna po zažité zkušenosti. Její výkon je tak dostatečně plastický. Škoda jen, že samotný příběh příliš vděčných a silných momentů nenabízí. (10.03.2010)

Leckdo by řekl, že se Bergman ještě hledá, ale já myslím, že i z tohoto filmu je patrné, že svůj směr už našel a už jen piluje a obrušuje k dokonalosti, která příjde o pár let později. Film vypráví tragický příběh baletky Marie, jež jednoho dne dostane omšelý deník, který ji připomene krásné ale také smutné události z dob před mnoha lety, kdy se jako mladičká začínající tanečnice jednoho léta zamilovala do studenta Henrika. Tyto události naprosto změnily celý její následný život a jako temný stín ji pronásledují do současnosti a znemožňují vést šťastný vztah po boku nějaké milované osoby. Bergman jako budoucí režisérský génius skvělým způsobem v dlouhých flashbacích zachycuje počáteční vzplanutí mladého páru i onen náhlý zvrat, navíc tak jako ve všech svých filmech, i zde dokonale vybral hlavní ženskou představitelku - Maj-Britt Nilsson v roli Marie je úžasná, stejně jako v předcházejícím snímku Na radost... (14.10.2007)

Život jako roční období. Rozjařené mládí plné energie a nadšení ze života samotného. To je ono jaro a léto, kdy se nic nezdá nemožné, skoro každá chvíle je spontánní...člověk může milovat a být milován, stačí roztáhnout ruce a s úsměvem letět. Poté ale přijde sychravý podzim a následně mrazivá zima, jež připomene krutou realitu života plného marnosti, vše je najednou pouze chladné...tak chladné, že ani Bůh, určité synonymum lásky, už nemá v našem srdci místo. Bergmanova klasika, tentokrát obohacená skvělými baletními scénami, opět plná výborných monologů a celkového zpracování, které ve své době zřejmě nemělo konkurenci. (16.04.2022)

Je si potrebné užívať prítomného okamžiku, prípadne prítomných mesiacov, možno sa vám tak zaryjú do pamäte a do srdca, že sa pre vás stanú tými najkrajšími a zároveň najsmutnejšími etapami života. Čo ale potom? Bergman rozpráva v dvoch časových rovinách s odlišnou atmosférou a feelingom. Filozofických múdier je tu tak akurát, nebudete mať pocit, že si pre plné pochopenie treba pozrieť film ešte raz, ako sa pri majstrovi častokrát stáva (to ale nie je výčitka). Možno dokonca stačí, ak film "iba" precítite, prípadne si spomeniete aj na vlastné letá lások teenagerského veku. (31.03.2024)