Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Sirotek Jirka žije se svým dědečkem na samotě u řeky. Všechen volný čas tráví u vody a s ostatními dětmi se nedruží. Jeho největším snem je chytit velkou štiku, což se mu podaří, až když pozná, že bez kamarádů to nejde.

► Medzinárodný filmový festival dokumentárnych a experimentálnych filmov Montevideo - 1956 - 1. hlavná cena (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (21)

Pitryx odpad!

všechny recenze uživatele

Tak povídku pana Pazourka jsem nečetl, nemohu tedy srovnat, ale jestli to byla stejná blbina jako tento film, tak nazdar. Ještě že povídka byla asi kratší. Film možná vhodný pro fanatické rybáře. Pár hezkých záběrů přírodních scenérií to rozhodně nezachrání. Děti se asi kousaly nudou ne? V té Uruguayi musela být celá porota ožralá nebo co. Prostě, pro mne film hodně pod úrovní. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Břetislav Pojar dělal pěkné pohádky a příběhy pro děti. Jenže tohle je jeho prvotina jak scénáristická tak režijní. A možná je to poznat. Jirka chce za každou cenu chytit štiku, aby se vyrovnal dědovi, ale nedaří se. Kluci mu to kazí a jediná jeho kamarádka mu pomáhá. A právě v tom je kámen úrazu. Celá poetika je v tom, že chlapec se stále snaží chytat, všechna ostatní zmizela. I na hodinu je ten film dlouhý, ale pevně věřím, že kniha je mnohem hezčí. ()

Reklama

Karlas 

všechny recenze uživatele

Další kousek dětské poezie, jemně laděný a příjemný, podbarven krásnými zákoutími kouzelné řeky. Sebestředný chlapeček sice trochu otravuje, ale jeho prozření je hezkým vyvrcholením tohoto milého příběhu. Velmi se mi líbí postava Mařenky symbolizující ženskou obětavost a starostlivost, jež vykvétá v ranném rozpuku dívčího věku. Boj se štikou odkrývá statečná a spravedlivá srdce a pečetí přátelství do té doby znesvářených chlapců. Přesto, že je film trošičku naivní, v tomto případě naivita hezký doplňuje svět dětských snů a dobrodružství. ()

ripo

všechny recenze uživatele

„Dobrodružství na Zlaté zátoce" není prvním hraným filmem, který předvádí Studio dětského filmu naší veřejnosti. Film o dětech musí být jistě poutavý a živý, naučení pro dětské diváky nesmí být vyslovováno násilně, didakticky. To je stará pravda. Nelze se však na druhé straně spokojit s tím, že příběh se odehrává mimo čas a prostor. Při tomto filmu to zvlášť vyniká. A my potřebujeme živé a poutavé filmy o dětech dneška, o jejich životě, radostech a strastech. Druhým základním nedostatkem je malá dějovost. Dobrá filmová povídka Vladimíra Pazourka nebyla zpracována na potřebnou metráž, i když zde bereme v úvahu, že dětský divák nemůže chápat tak rychle jako divák dospělý. Třetí základní slabinou jsou dětští herci. Máme zkušenosti z filmů sovětských, francouzských, italských a konečně i maďarských, jak skvělými aktéry dovedou být děti, jak jejich bezprostřednost a temperament dovedou oživit film i v polohách nejobtížnějších. V tomto filmu není sice již bezduché reprodukování, ale divákův pocit něčeho naučeného zůstává dál. Děti jen jednotlivé postavy představují, bez oněch řemeslných zkušeností, které mají k disposici herci dospělí. Film je hranou prvotinou režiséra Pojara, který dosud pracoval velmi úspěšně v loutkovém filmu. Film „Dobrodružství na Zlaté zátoce" byl natáčen převážně v exteriérech (až na tři dekorace — u spáleného mlýna, vnitřek dřevorubecké chaty a převozníkova domku, které byly postaveny v hostivařských ateliérech). Scénář předpisuje krajinu u řeky, na jejímž jednom břehu je vesnice, na druhém, neobydleném, stojí jen převozníkova chalupa; řeka se rozlévá do velké zátoky a úzkou průrvou vybíhá v romantickou tůňku. Než mohli filmaři alespoň částečně splnit představu této krajiny, projezdili sta kilometrů, prošli břehy Jizery, Ohře, Otavy, Lužnice; pro scény, odehrávající se u převozu a v blízkosti dědova domku, našli vhodné místo nedaleko Českého Krumlova, zátoka byla natáčena na Lužnici u Bechyně a tůňka na Židově strouze. Exteriéry filmu byly realisovány od srpna do listopadu, a to tak, že nejdříve byly natočeny scény, kdy děti hraji ve vodě. Na kameramanu J. Kališovi pak spočíval obtížný úkol, najit jednotný styl fotografie pro měnící se počasí, kdy rychlé ubývání sluníčka musel nahrazovat reflektory. Filmový přehled 27/1955 ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Příběh dávno spatřený, který mi ale musel uvíznout hluboko v paměti, neb při jeho novém zření obrazy samy z paměti vyvstávaly a navíc se motaly s pozapomenutými veršíky o cestičce k domovu a křišťálové studánce. Hezký, dětský příběh a krásně nasnímané nádherné, vpravdě rajské exteriéry. Leč do tohoto ztraceného ráje je cesta zarúbaná, neb u té Berounky budou najisto nastavěny procovské chaty a vily a v Židově strouze bývala tlačenice už před čtvrt stoletím. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (8)

  • Natáčalo sa pri Vltave v Rájově, okolo ústia Jíleckého potoka, ale tiež na zátoke k Bechyni na rieke Lužnici a aj v kaňonovitom údolí Židovy strouhy. Na Rájově nechal filmový architekt vystavať chalupu prievozníka, ktorá bola po natáčaní demontovaná. Interiérové dekorácie vznikli v pražských hostivařských ateliéroch. (Raccoon.city)
  • S komparzom nebol žiadny problém. Filmári si ho vybrali priamo v Rájově a Zlaté Koruně. Detský komparzisti sa tešili, že nemusia byť v škole, ale nebolo to vždy príjemné, nakoľko sa zábery pri vode natáčali na Jeseň a bolo už dosť chladno. Aj obyčajné zakopnutie museli natáčať na niekoľko krát, pokiaľ nebol režisér spokojný. Kvôli natáčaniu boli namazaní dohneda, aby vyzerali ako opálení. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama