Dopisy mrtvého muže
-
Dopisy mrtvého
-
Pisma myortvogo cheloveka
-
Listy mŕtveho
Drama / Sci-Fi
Sovětský svaz, 1986, 88 min
Režie:
Konstantin LopushanskyObsah
-
Hollywoodsky nepřikrášlený obraz Země po nukleární katastrofě nabízí slavné ruské sci-fi natočené nejbližším spolupracovníkem Andreje Tarkovského. Povrch planety je zcela neobyvatelný a zpustošený, v lépe či hůře vybavených krytech živoří zbytky populace, zatímco armádní vedení stále vydává příkazy jednotkám v podzemních pevnostech a obrněných transportérech. Lidé umírají po tisících na následky ozáření a strádání a ti přeživší ztrácejí ve jménu přežití jakoukoli morálku. Hlavní hrdina, vědec Larsen, obětuje svou šanci na záchranu ve prospěch skupinky dětí, které lékař z hlavního krytu neuznal za hodné záchrany. Po smrti starého muže přebírá psaní jeho deníku nejstarší dítě a celá dětská skupina se vydává zničenou krajinou hledat nový život. (oficiální text distributora) -
V podzemí jakéhosi muzea nalézá po atomové katastrofě útočiště skupina bývalých intelektuálů. Čekají na povolení ke vstupu do hlavního krytu. Profesor Larsen (Rolan Bykov), držitel Nobelovy ceny, marně hledá svého syna, a tak mu alespoň píše dopisy. Vojenský režim vládnoucí na povrchu odmítne poskytnout ochranu několika dětem, které mají jen malou naději na přežití. Larsen se zřekne svého místa v krytu a stane se jejich vůdcem. Po profesorově smrti na něj děti vzpomínají jako na člověka, který jim dal novou naději. (Panavision)
Komentáře uživatelů k filmu (26)
-
gudaulin
Tento film režiséra Konstantina Lopušanského byl v naší distribuci uveden pod názvem Dopisy mrtvého muže. Je to produkt éry sovětské přestavby, kdy se uvolnily ideologické bariéry, ale zároveň bylo ještě dost peněz na pokračování filmové tvorby, takže polovina 80. let se v Sovětském svazu tak trochu podobá našim 60. letům. Lopušanskij byl spolupracovníkem Tarkovského a mimo jiné se podílel jako asistent režie na snímku Stalker. Tahle umělecká příbuznost se na Dopisech mrtvého se dá vystopovat. Výtvarně je to nesmírně zajímavý film, kdy záběry z postkatastrofického světa jsou snímány v barvě ponuré šedi, zatímco retrospektivy mají barevné tónování. Je to snímek s nesmírně pochmurnou atmosférou, který podle mého dokonale zobrazil svět po globálním jaderném konfliktu. Povrch planety je zcela neobyvatelný a zpustošený, v lépe či hůře vybavených krytech živoří zbytky populace, zatímco armádní vedení stále vydává příkazy jednotkám v podzemních pevnostech a obrněných transportérech. Lidé umírají po stovkách a po tisících na následky ozáření a strádání a ti přeživší ztrácejí ve jménu přežití jakoukoli morálku. Hlavní hrdina, vědec Larsen, obětuje svou šanci na záchranu ve prospěch skupinky dětí, které lékař z hlavního krytu neuznal za hodné záchrany. Po smrti starého muže přebírá psaní jeho deníku nejstarší dítě a celá dětská skupina se v plynových maskách a protiradiačním oděvu vydává zničenou krajinou hledat nový život. Nesmírně smutné, nesmírně emotivní. Obrázky zdevastovaného velkoměsta se mi vybavují zřetelně i po letech. Komorní, artová záležitost. Celkový dojem: 90 %. Za zmínku stojí depresivní hudba O. Messiaena a G. Faureho. Neskonale známější americký Den poté nesahá Dopisům mrtvého ani po pás...(10.1.2008)
-
Ruut
Těžký a vizuálně nepůsobivý, leč důležitý a silný.(14.4.2011)
-
Sobis87
Největší síla Dopisů mrtvého tkví ve velmi působivé atmosféře postapokalyptického světa vykreslené skrze do sépiových barev tónovaný černobílý materiál a kulisy skládající se z ponurých, špinavých interiérů a exteriérů plných suti a rozvalin. Z příběhu, který se soustředí pouze na hrstku postav a ve své jednoduchosti by se dal označit za minimalistický, je jasně čitelný kritický komentář tvůrců varující před možnou jadernou hrozbou a vizi možné budoucnosti našeho světa přináší tento film vskutku depresivní a krutou. Potřeba tvůrců vyjadřovat se k takovémuto tématu nepochybně pramení z tehdejších napjatých vztahů mezi Sovětským svazem a Spojenými státy nebo z jaderné havárie v ukrajinském Černobylu, ke které došlo ve stejném roce, kdy byly Dopisy mrtvého natočeny.(9.1.2011)
-
Chrustyn
Atmosfericky bezchybný film připomínající legendární počin Stalker, (ať už v knižní, filmové či herní podobě) který přetavuje jednoduchý příběh v umělecké dílo. Pro mě byl příběh moc jednotvárný a fádní a vychutnával jsem si jen postapokalyptickyou atmosféru zdecimovaných a vylidněných měst, která byla zobrazena vskutku brilantně.(13.4.2010)
-
mm13
Nepekné ako má byť. Len tá dvojica doslovných (i keď podnetných) zhrnutí mi tu nezapadla, pôsobia rušivo. Na druhej strane sú ale Listy mŕtveho úprimným naliehaním na svedomie ľudstva, dá sa pochopiť že im to občas skĺzlo do doslovnosti. Možno ani neskĺzlo, možno to takto prístupnejšie vyriešili vedome. [70%](10.5.2010)
-
anderson
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 2 = 24.1.1989 - réžia slovenského znenia (SPF) = EDUARD GREČNER, réžia českého znenia (ÚPF) = MARIE FRONKOVÁ (31.5.2009)(31.5.2009)
-
Nautila
Tak asi něco mezi tímto: O zlomek slabší než Stalker, o malinko lepší než Vlákna a o hoodně silnější než první Den poté. To k těm lepším postapo filmům. Jinak v tom dusném tichu a prázdnu jsou slova zbytečná, zůstává jen prach a hučení v uších. A možná kapka naděje...(29.1.2011)
-
Pecival
Neskutečná filmová temnota s vynikajícím Rolanem Bykovem. Jak by vypadal svět po nukleární katastrofě si asi těžko lze představit, ale tato atmosféricky hutná sonda by to klidně mohla ukazovat poměrně reálně. Já osobně bych ocenil trochu větší tah na bránu, film nemá skoro příběh, ale vynahrazuje to absolutně geniální pochmurné zpracování laděné do temných odstínů. Na závěr, kdy se na chvíli rozzáří plátno bílou mě z toho zaboleli oči. Poctivých pět to asi úplně není, ale vzhledem k tomu že film stavím výše než vlákna, trochu přilepším.(29.4.2011)
-
vitekpe
Na 5 to neni, ale...oproti soucasnym "radoby-apokalyptickym" filmum je to samozrejme nesrovnatelne lepsi...zde je bezvychodnost absolutni. Zapamatovatelny zazitek.(23.11.2009)
-
pend
ruská verze Dne poté(10.7.2009)
-
ledzepfan
drsně syrový král postapo filmů.(10.4.2010)
-
Javad
Najlepšie vystihuje tento film jeden monológ z neho: „Ľudstvo bol tragický druh. Odsúdený možno už od začiatku. Náš zhubný a krásny osud bol vždy odhryznúť si viac než sme schopní prehltnúť, byť lepší, než príroda zamýšľala. Našli sme v sebe miesto pre súciť, aj keď bol v konflikte zo zákonom prežitia. Vždy sme cítili rešpekt sami k sebe, aj keď nám bol vždy pošľapávaný. Majstrovské stvorenia, chápajúce svoju zbytočnosť a krehkosť. Našli sme v sebe schopnosť milovať. Oh Bože, bolo to tak ťažké! Neúprosný čas zapôsobil, že naše telá, myšlienky a zmysly upadali. Ale človek naďalej miloval. A láska vytvorila umenie, umenie, ktoré odráža našu neúprosnú túžbu po dokonalosti, našu nesmiernu beznádej a náš nekonečný zdesený plač, skučanie zničene mysliacich stvorení v studenej a apatickej vesmírnej púšti. V tejto miestnosti, mnoho nenávistných slov bolo vyslovených proti ľudstvu, opovržlivých a pohŕdavých. Ale nechcem ho zatratiť. Toto chcem povedať: Miloval som ľudstvo. Milujem ho ešte viacej teraz, keď už neexistuje. Milujem ho pre svoj tragický osud. A chcem vám povedať, kolegovia, chcem povedať, že vás milujem“.(7.7.2010)
-
dvd-L
Aneb: Jak to bylo po doktorovi Divnoláskovi.. Nejsilnější postapokalyptický film jaký jsem doposud viděl.(12.2.2009)
-
KoleckoR
Velmi silně emotivní zážitek. Na dobu a původ vzniku až neuvěřitelný. Vše natočeno černobíle nebo v barvách staré zažloutlé fotografie. Pouze jaderné výbuchy a plameny z požárů měst jsou v sytých barvách. Lidé přežívající v podzemí, v kanálech, kde umírají, páchají z beznaděje sebevraždy. A jestli ta skupinka odepsaných dětí s plynovými maskami místo tváří, vedená člověkem, který se snaží je zachránit, přežije, se neví...(27.8.2011)
-
parabellum
Dopisům mrtvého muže nemůžu upřít přímo mrazivou atmosféru nukleární atmosféry, která je ještě zesílana hereckým umem pár postav, které tam vystupují. Bohužel, ale mě v tom to díle chybí hutnější příběh, který je i na mě dosti strohý. Za audiovizuální stránku a herecké výkony dávám zasloužilých 70%(27.11.2011)
-
2Hitman3
Stalkeruv mladsi bratr, stejne divacky tezky, stejne vizualne uchvatny, ale hlavne stejne zabavny. Apokalypsa je zpracovana proste na jednicku, at uz co se tyce jiz zminovane uchvatne vizualni stranky filmu, pres zapracovani vedeckych poznatku a predpokladu pri vypuknuti jaderne valky. Tj. povalecne vyhlaseni stanneho prava, ohnive boure v mestech zasazenych bombami, apatie deti i dospelych po traumatizujicih zazitcich apod. Takovy rusky Den pote, ale mnohem, mnohem lepsi.(8.7.2011)
-
Mysantrop
Po vizuální stránce nadčasové jinak neznámý depresivní ruský klenot způsobující úzkost...(11.2.2012)
-
Denver
Film je přesně takový jak jsem čekal - temný, syrový, depresivní. Nemám potřebu ho vidět znovu, ale budu si ho dlouho pamatovat.(30.8.2009)
-
RedDuck
Děj se odehrává po nukleární válce v neznámé zemi, zbytky lidstva se přesunuly do podzemí. Oproti konkurenci britských Threads nebo amerických the Day after zde nejsou explicitní záběry na důsledky radiace, ani zde není řečeno zda někdo za situaci může, jak vznikla je jen naznačeno. Triků je zde poskrovnu, zato však fungují bezproblémově. Oproti mnohým filmům z komunistické éry je tento zcela prost propagandy. Děj je velmi chudý, ubíhá pomalu, má však výrazný filosofický a atmosferický drajv. Podstatnou částí jsou monology a dialogy o tématech jako jsou lidství. Neustálá žlutá barva a hudba v pozadí umocňuje depresivní zážitek. Film je velmi obtížný, ně všemu z dialogů/monologů jsem zcela rozumněl, kvůli "ozvěnovému" dabingu. Rozhodně to není film pro každého ale pokud jste na dobré vlně tak vás dokáže fascinovat jako mě.(9.6.2011)
-
SatuPeka
Pochmurná, temná vize světa po atomové válce, s několika lehkými záblesky naděje. Určitě nejlepší katastrofický film, který jsem kdy viděl.(21.12.2009)
