Dopisy mrtvého muže
-
Dopisy mrtvého
-
Pisma myortvogo cheloveka
-
Listy mŕtveho
Drama / Sci-Fi
Sovětský svaz, 1986, 88 min
Režie:
Konstantin LopushanskyObsah
-
Hollywoodsky nepřikrášlený obraz Země po nukleární katastrofě nabízí slavné ruské sci-fi natočené nejbližším spolupracovníkem Andreje Tarkovského. Povrch planety je zcela neobyvatelný a zpustošený, v lépe či hůře vybavených krytech živoří zbytky populace, zatímco armádní vedení stále vydává příkazy jednotkám v podzemních pevnostech a obrněných transportérech. Lidé umírají po tisících na následky ozáření a strádání a ti přeživší ztrácejí ve jménu přežití jakoukoli morálku. Hlavní hrdina, vědec Larsen, obětuje svou šanci na záchranu ve prospěch skupinky dětí, které lékař z hlavního krytu neuznal za hodné záchrany. Po smrti starého muže přebírá psaní jeho deníku nejstarší dítě a celá dětská skupina se vydává zničenou krajinou hledat nový život. (oficiální text distributora) -
V podzemí jakéhosi muzea nalézá po atomové katastrofě útočiště skupina bývalých intelektuálů. Čekají na povolení ke vstupu do hlavního krytu. Profesor Larsen (Rolan Bykov), držitel Nobelovy ceny, marně hledá svého syna, a tak mu alespoň píše dopisy. Vojenský režim vládnoucí na povrchu odmítne poskytnout ochranu několika dětem, které mají jen malou naději na přežití. Larsen se zřekne svého místa v krytu a stane se jejich vůdcem. Po profesorově smrti na něj děti vzpomínají jako na člověka, který jim dal novou naději. (Panavision)
Komentáře uživatelů k filmu (26)
-
Bumerang
Je veliká škoda, že Dopisy mrtvého muže jsou tak málo známé. Je to úchvatný snímek! Přesně tak jsem si vždy představoval svět po atomové válce v celé své obludnosti. Konec, kdy děti odchází hledat naději na naději... Z toho člověku lítá mráz po zádech. Brrr...(15.2.2006)
-
PanPes
Neskutečně depresivní film nedávající naději - patogen lidského poznání se žene bez zastavení k podobnému scénáři... Tvoříme věci, kterým sami nerozumíme a sami tak dál kráčíme k nevyhnutelnému konci. K čemu jsou tisíce a deseti-tisíce věcí u kterých by stačilo použít řádově jen jednu jejich desítku abychom zrušili lidský život tak jako ho všichni známe. Papírová převaha velmocí pramenící z obludných arzenálů uskladněných po celé zeměkouli nemůže vyplodit nic dobrého...(12.12.2011)
-
kittyMITTY
Příběh je sice možná jednotvárný, ovšem po zobrazení situace po nukleární katastrofě neočekávám barvité vyprávění, Film je stejně nemluvný a sklíčený, jako samotní jeho "hrdinové", kteří se ocitli v situaci, která se dá jen těžko rozumově uchopit. Velké plus celého filmu je pak celková atmosféra a hudba.(20.3.2012)
-
vozralec
Věrohodné zobrazení hnusně zničeného světa (ochranné masky, všudepřítomný hukot atd.).(3.6.2012)
-
Madax
Takovýto film by na Západě zřejmě nikdy nevznikl. A pravděpodobně by už nevznikl ani v současném Rusku. Kdepak, filmy tohoto ražení, drsné a syrové, můžou vzniknout jenom v zemi a v době, nepokládajících komerční ohlas za hlavní prioritu. Zároveň se ale musí jednat o zemi, jejíž kulturní scéna je na patřičně vysoké úrovni - a právě takovou zemí byl bývalý Sovětský svaz. Tam nevznikl jenom Mrazík (mimochodem jedna z nejhezčích pohádek:)), ale také filmy, jejichž umělecká hodnota a řemeslná dokonalost dosahují nebeských výšin. Například Pisma myortvogo cheloveka. Absolutně depresivní záležitost, ukazující nukleární katastrofu v nepřikrášleném a hollywoodsky nepokřiveném světle, obraz beznaděje a zoufalství, něco, co většinu diváků odkojených západní tvorbou musí zcela odrovnat. Možná se nabízí srovnání s Mazací hlavou či 1984, co se atmosféry týče. Dopisy mrtvého výstižně odrážejí ducha doby, kdy byly natočeny, strach z jaderného konfliktu je zde jasně patrný. Po zhlédnutí tohoto mi už skoro všechna americká katastrofická svinstva, jako třeba Armageddon, připadají totálně trapná a zbytečná. Dopisy mrtvého nepotřebují vizuální efekty z nichž bolí oči. O ztvárnění nukleárního pekla se dokonale postará několik hořících kulis a hrůza v obličejích prostých lidí, zoufalý křik a vkusná hudba na pozadí. Pokud máte možnost si tento film někde opatřit, a máte dostatečně silné nervy vidět SKUTEČNÝ katastrofický film, neváhejte ani chvíli. Jenom nezapomínejte, že opravdu není pro slabší povahy a celkem dlouho potom doznívá v hlavě.(27.8.2008)
-
Daxus
Vynikající dílo, dítko studené války, protinukleární apel. Ponurost tohoto snímku je velmi nadčasová, nemohu se ubránit pocitu, že John Hillcoat si tenhle film dal několikrát a šel točit The road. Syrová deprese ve stylovém zpracování. 95% za doktora a jeho proslov o umírajících dítkách.(17.4.2011)
