Milovník zvířat (E01)

Pěkná atmosféra. I jednotlivé momenty, třeba jak houpe rybku v akvárku na dobrou noc :) nebo jak se jejich "bubliny" mísí stoupajíce nad nočním městem... A je tam i pár bezchybných průpovídek ("Aby jí nebylo smutno, předplatil jí [velrybě] pán Mateřídoušku a 26 jiných časopisů." nebo "...a sloni si hráli na cirkus" :). Ale dětského diváka to, myslím, tolik nezaujme, pro něj je tam příliš málo děje (všichni pořád jenom rostou, max. s nimi starý pán skotačí) a směšných situací. Ale aspoň se přiučí. Třeba že "lavór se tenkrát říkalo umývadlu." :) (11.03.2013)

Filmy Břetislava Pojara, fantastická "Zahrada" a až trochu děsivé "Pojďme pane, budeme si hrát" patří k mým prvním setkáním s něčím podivným a nepochopitelným a přesto tolik žádoucím v mém životě. Náklonost k tomuto dílu s věkem spíše roste, atak i dnes je mi vždy potěšením je sledovat. Budu teď psát o všech čtyřech dílech Zahrady (nebo spíše třech dílech s jakousi předmluvou) jako o celku, třebaže je možné hodnotit každý díl zvlášť. Scénář podle Trnkova předlohy vypráví neuvěřitelný příběh zakladatele zapomenuté zahrady. Jeho snaha o pěstování malých zvířatek měla vždy poněkud groteskní konce - z malé rybičky vyrostla velryba a ze dvou pejsků se vyvinuli obrovští sloni. Nejšokujícnější je ovšem poslední přeměna milého koťátka v protivného kocoura, s nímž se setkáváme v následujícíh dílech. Zapomenutá zahrada je objevena trojicí kluků, kteří postupně odhalují její tajemství. Všední a běžné při tom přerůstá v několika chvílích v podivné a neuchopitelné. Kluci proniknout až k jádru zahrady, kde sídlí učená velryba. (11.04.2004)

Byl jeden pán, který miloval malá zvířátka, vždycky se mu to ale nějak zvrtlo... Jako já bych chtěl mít Pojarovu fantazii. Co do originality nápadů nemají jeho seriály ve svém ranku konkurenci... Jedinou chybu tady vidím, že krmení každého toho zvířátka, je trochu zdlouhavé a sterotypní. Naopak překvapivý je smutný závěr. A pokud se to dá brát, jakože bez péče vyrostl z koťátka zlý kocour, tak to až skoro vypadá na vážně míněné poselství, no tyvoe. (26.09.2008)

Příběh o osamělém pánovi, který si jednoho dne pro potěšení koupí malinkou rybku. Ta mu ale časem vyroste až ve velrybu, a tak jí koupí zahradu a na ní pořádný bazén. Na to si pořídí rovnou dva pejsky. Ti mu ale vyrostou rovnou v malé slony, a tak jim postaví altánek, kde si hrají na cirkus. Než si stačí vychovat třetí zvířátko - kočku, tak pán umírá a zahrada upadá v zapomnění. (27.04.2011)

Jediný animovaný díl z jinak loutkové série ZAHRADA. Použitá jednoduchá metoda animace nijak neruší a Břetislav Pojar dokáže i z minima vytěžit maximální efekt - totiž vyjádřit náladu a atmosféru. Snímek obsahuje také několik "nedětských" momentů a motivů (smrt, opilství etc.). Snímek přesto stále zůstává vhodný pro děti, a snad i díky tomuto je snímek schopen "oslovit" i další věkové skupiny. Shrnuto a podtrženo: Břetislav Pojar točil nadčasové a výborné snímky pro všechny věkové skupiny a MILOVNÍK ZVÍŘAT k nim bezesporu patří. Vytvořil a objevil pro (dětské i dospělé) diváky zahradu - místo, kde jednou malí "škrčci“ zažijí řadu dobrodružství. Poznámka: Na snímek MILOVNÍK ZVÍŘAT (1974) dále navazují díly O TÉ VELKÉ MLZE (1975), JAK ULOVIT TYGRA (1976) a VELRYBA - ABYRLEV. Jednotlivé díly jsou dostatečně kompaktní i samy o sobě, avšak zároveň se na sebe (citlivě) odvolávají. (02.11.2003)