Čínská čtvrť

Napodruhé to bude určitě ještě lepší zážitek, jestli někdy nějaké podruhé nastane. V tuhle chvíli pociťuji vlastně mírné zklamání vzhledem k tomu, jak obrovský hype tomuhle film předcházel. Chápu, proč si Syd Field tak oblíbil právě tenhle scénář. Je totiž dokonalej... ale tak nějak ve špatném smyslu. Jako kdyby ho psal robot. Strojově přesně napsanej, ale tak nějak bez emocí. (28.02.2013)

// Jé to jsem zase jednou naštvanej sám na sebe, dokonalá učebnice scénáristiky a mě to prostě ne a ne chytnout. Na papíře to vypadalo o dost lépe. Atmosféra mě zkrátka nepohltila, příběh nezaujal a nebýt toho, že jsem si při sledování cvičil postřeh a bavil se sledováním toho, jak pan Polanski převádí slova v obrázky tak jdu asi ještě níž. Smutné - já vím. Třeba se na to za pár let budu dívat jinak, do té doby - 60%. (22.11.2012)

Mám rád Polanského filmy. Mám slabost pro noir. Stejně tak jako Nicholsona za mlada, kdy ještě nehrál sebe sama na tisíc a jeden způsob. Čínská čtvrť není úplně nejlepší noir snímek. Ovšem jeden z nejlepších zcela určitě. Vidím jediný "vážnější" zápor. Nebylo to natočeno černobíle, jak Polanský původně zamýšlel. (27.11.2004)

Vždycky je v tom ženská. Na polanského uchopení vynikajícího a promyšleného scénáře je radost pohledět. Spálené a vysušené L.A. je zadušené tíživou až paranoidní atmosférou, zvlášť když voda neteče. Nejsem velkým příznicem Nicholsona, ale tady je opravdu výborný a hlavnímu hrdinovi dodává potřebnou uvěřitelnost. Zdrcující finále je už jen třešnička na dortu. V 70-tých letech muselo jít téměř o filmařskou revoluci.Špatný plo tlávu. (20.03.2013)

Čínská čtvrť má charakterizovat rozpoložení mysli, které Gittse neustále sužuje, je to strach z neúspěchu a neschopnost mu čelit. Zkorumpovaní úředníci, milostná aférka, vražda – to všechno je jenom vedlejším proudem víceméně ovlivňujícím proud hlavní, Gittsovu mysl. Čínská čtvrť je brilantním retro filmem-noir (škoda, že nebyla natočena černobíle), ale zároveň psychologickým dramatem znázorňujícím na jedinci stav celé soudobé společnosti (Amerika 70. let. - Vietnam, aféra Watergate). Sledovat jej není snadné, Polanského režie může někomu připadat příliš uspávací. Film se místy opravdu vznáší v podivně bezdějovém oparu, aby byl znenadání narušen náhlým dramatickým zvratem, obvykle doprovázeným stylovou hudbou Jerryho Goldsmithe. Právě od těchto zásadních momentů se příběh odráží k nějakému ději, jenže nabraná rychlost mu zpravidla nevydrží příliš dlouho a ve výsledku bylo mé nutkání zdřímnout si vždy silnější než nutkání dozvědět se pointu. Vinil bych spíše příliš střídmou Polanského režii nežli Oscarový scénář Roberta Townea, plný pečlivě vystavěných dialogů i fungující nadsázky. Když ne režisér, pak herci scénář využili k mimořádným výkonům. Jako velký obdivovatel Jacka Nicholsona se nebojím napsat, že právě v Čínské čtvrti předvádí svůj nejbarvitější výkon. 80% Zajímavé komentáře: Melies, Visáč, RAPIDUS (28.10.2006)