Pianista

Na Pianistovi je třeba ocenit jednu věc - není to obvyklá ždímačka na dojetí. Roman Polański postupuje jinak a nutno říct, že účinněji. Kdykoli někdo zemře, seběhne se to rychle, a tak není čas na nějaké jímavé desetiminutové umírání v náruči milované bytosti za symfonického doprovodu diváků, troubících do kapesníků. Pianista je syrovější, realističtější a ne tak sentimentální, jak jsme zvyklí. Zato nechává silnější dlouhodobý dojem než povrchně efektní filmy á la Schindlerův seznam nebo Zachraňte vojína Ryana. P.S.: Sám sebe se někdy ptám, jestli už jsem toho Spielberga nepoplival dost, ale sám se vždycky ujistím, že ne a že je třeba v tom pokračovat. ;-) 70 % (25.02.2005)

Pianista začína nenápadne. Spolu s hlavnými postavami veríme, chceme veriť, že je to len hlúpy omyl. Že sa to skončí skôr, než sa to poriadne začne. No a potom Polański začne mrazivo, desivo a neohľaduplne priťahovať uzol. A zrazu, ani nevieme ako, nás má plne vo svojej moci. Vieme, že už sa mu z desivej pasce nevyvlečieme. Začína tiecť krv. Doslova. Pre Polańského bola adaptácia knihy osobnou záležitosťou, keďže ako poľský Žid zažil nemecké krvavé prenasledovanie v plnej dávke (v koncentračnom tábore okrem otca,  ktorý záhadne prežil a domov sa vrátil s novou manželkou, stratil všetkých). Našťastie mal renomovaný režisér k dispozícii adekvátny (na svoje skromné európske pomery) rozpočet, takže sa mu podarilo vytvoriť kvalitnou výpravou, retro atmosférou a kostýmami presvedčivé, realistické stvárnenie doby natoľko presvedčivo, až je pozeranie Pianistu (vyznačujúceho sa nezabudnuteľnou scénou s dobrým dôstojníkom wehrmachtu Wilmom Hosenfeldom, ktorého i na malom priestore výborne zahral Thomas Kretschmann, mimochodom súčasťou knihy je i jeho denník) vysiľujúce... ale i táto časť histórie k nám patrí. Rozpočet 35, celosvetová tržba 120, čo by za to dali mainstreamoví hollywoodski vysokorozpočtoví režiséri. (03.01.2005)

Kedze mam slabost pre filmy z 2. svetovej vojny, a najma tie o Holocauste, je pre mna tento snimok urcitym mementom a stelesnenim (ne)ludskosti, nadeje, tuzob, ale zaroven aj zverstiev a toho, aki sme my ludia k sebe neuveritelne zli. Co viac dodat k tomu bravurnemu snimku. Asi nic, akurat len to, ze je to naozaj kus majstrovskeho diela, ktore nema slabe stranky a mali by ho povinne vidiet vsetci, ktori zabudaju a pripadne ti, ktori maju tendencie popierat bestialnost Herr Fuhrera... (12.09.2006)

Je to těžké na filmu, který zobrazuje hrůzy války cokoli kritizovat. V tomhle rozpoložení se pravděpodobně nacházela "akademie" při nominacích na Oscara. Zatímco u Adriena Brodyho je to bez debat, tak v případě režie a především scénáře se mi zdá, že to byla přeci jen trošku úlitba (svědomí nebo čeho). Tak dokonalé to celé zase nebylo. Spousta vynikajících minut je vyvážena spoustou (stydím se to říct) nudných. A potřeba totálně šokovat naturalistickými scénami mi taky úplně nesedí. Jsem rád šokován jinými výrazovými prostředky (tak jak to dokázal Schindlerův seznam). Shrnuto - dobrý film s vynikajícím Brodym, který by hlavně mladí měli mít jako povinnou četbu. Je to tak 70%. P.S. Rád si nechávám film v sobě "doznít" u závěrečných titulků a tady je ke všemu fascinující obrazová stránka. (28.11.2003)

Pianista je pravděpodobně Broodyho vrcholná role, jeho výkon byl vskutku výtečný a po zásluze odměněn Oscarem, ale Oscar za režii a scénář už u mě tak jednoznačný není. Někomu vadí, že řada událostí je zobrazována jen jaksi z povzdálí skrytým Szpilmanovým okem, někdo může být pobouřen tím, že Polanski k vzbuzování diváckých emocí používá ohraných postupů a mě zase přijde, že film nebyl zcela vyrovnaný a měl pár nudnějších míst. Paradoxně i takový Život je krásný mi přišel jako ucelenější film o holocaustu... Na druhou stranu však stále funguje velmi dobře, je to áčkový titul, poskytující opravdu silný zážitek a klavírní "intermezzo" před německým vojákem bylo nádherné (hlavně díky kontrastu s předcházejícímí scénami). 8/10 (03.07.2008)