Film Pianista je příběhem Wladyslawa Szpilmana, skvělého pianisty a uznávaného interpreta Chopinových skladeb. Příběh začíná v okamžiku, kdy ve varšavském rádiu zní Chopinovo Nokturno v C# moll v jeho podání. Píše se rok 1939 a Szpilmanovi je 28 let. Polsko je napadeno německými vojsky, která brzy přicházejí i do jeho hlavního města Varšavy. Téměř okamžitě jsou uplatněny tvrdé restrikce vůči zdejší židovské komunitě. Szpilman a jeho rodina - rodiče, bratr a dvě sestry - žili až dosud spokojeným životem, brzy jsou však také donuceni podřídit se ponižujícím pravidlům. Kromě toho, že jim docházejí peníze a jídlo, musí pod ... (zobrazit celý text)
Je to těžké na filmu, který zobrazuje hrůzy války cokoli kritizovat. V tomhle rozpoložení se pravděpodobně nacházela "akademie" při nominacích na Oscara. Zatímco u Adriena Brodyho je to bez debat, tak v případě režie a především scénáře se mi zdá, že to byla přeci jen trošku úlitba (svědomí nebo čeho). Tak dokonalé to celé zase nebylo. Spousta vynikajících minut je vyvážena spoustou (stydím se to říct) nudných. A potřeba totálně šokovat naturalistickými scénami mi taky úplně nesedí. Jsem rád šokován jinými výrazovými prostředky (tak jak to dokázal Schindlerův seznam). Shrnuto - dobrý film s vynikajícím Brodym, který by hlavně mladí měli mít jako povinnou četbu. Je to tak 70%. P.S. Rád si nechávám film v sobě "doznít" u závěrečných titulků a tady je ke všemu fascinující obrazová stránka.
Nádherný, přenádherný film. Nevim, jestli jsem víc nadšená z režie nebo z Adriena Brodyho, který mě už zaujal v Krvavém létě, ale tady to je opravdu zasloužený Oscar. Takhle to má vypadat - bez patosu, hysterie a citového vydírání, plyne to jemně a nenápadně, občas se při vší tragice i usmějete..... a rozhodně vás to unese.
Jakkoli jde u Nože ve vodě o jediný Polanského čistě polský film, Pianista je jediný jeho film o Polsku. Jakkoli se mi příčí aplikace auteurského konceptu a čtení snímku jako projekce osobního života historického autora (samozřejmě prizmatem implikovaného autora), u Pianisty jde velmi okázalé a velmi intenzivní Polanského vypořádání se s traumatizující holocaustovou zkušeností. Film je nejvíce působivý ve chvíli, kdy opustí většinu postav a začne vyprávět o hlubokém symbiotickém odlidštění města a člověka. Čím zničenější a zpustošenější Varšava ve filmu je, tím „méně“ musí být Szpilman člověkem, aby přežil.
Nechci být příliš patetický, ale více takových filmů!! Aby lidé nezapomínali, jaké hrůzy se děly, jakých svinstev je schopna lidská rasa sama na sobě, aby se něco podobného už více neopakovalo. A Adrien Brody - ten mně naprosto dostal! Úplně jsem s ním prožíval jeho roli, byl naprosto strhující a jsem moc rád, že toho Oscara dostal právě on. Stejně jako Mistr Polanski, kterému nacisti vyvraždili rodinu a on moc dobře věděl, o čem vypráví. Na tomto nádherném, strhujícím díle to bylo jasně vidět.
Perfektně zobrazené hrůzy druhé světové války a fantastický (Oscarový) výkon Adriena Brodyho. Sice místy zdlouhavě natočené, ale přesto moc zajímavý, poučný (tímhle slovem si nejsem 100% jistá) a někdy i drastický. Ale tak to bylo.
Syrový a pravdivý příběh. Dokáže zaujmout v podstatě jen hereckými výkony a kamerou velmi dobře. Film má určitě i svá slabší místa, ale ta silnější, kdy se člověk prostě dívá na plátno vnímá tu hrůzu a čeká, co ještě přijde, je stokrát vynahradila. Bravo!
Je to na pomezí 3 a 4 hvězdiček, dolů jsem se přiklonil proto, že mi ten film přišel takový lehce "nedomrlý". Jak tady už myslím někdo zmiňuje, mohlo to být tak silné jako Schindlerův seznam, ale až na pár okamžiků se to Spielbergově velkofilmu ani nepřiblížilo. Škoda, celkem dost jsem si od Pianisty sliboval. Btw. Zase po letech jsem ve filmu měl možnost vidět hrát (resp. vyskytovat se) Katarzynu Figuru. Tento kdysi výstavní artikl polského filmu jsem takřka nepoznal - těžko říci, zda to bylo namaskováním (spíše ne), anebo prostě tím, že její bývalá krása je tatam (spíše ano).
Scénář: Ronald Harwood ..
Holocaust je silné téma. O tom není třeba jakýchkoliv debat. Vše, co se ve filmu Pianista odehrává, by působilo místy přehnaně a samoúčelně (např. střílení ležících lidí do hlav pro nic za nic) nebýt toho, že se jedná o převyprávění smutné a stále ne tak dávné historické události, jenž byla jednou z největších životních katastrof pro miliony lidí po celém světě. Bohužel pro film, musím konstatovat, že mi lehce vadilo celkové pojetí snímku. Mnoho událostí a scén je zobrazeno s odstupem, často jen z přivřeného či rozbitého okna a to dosti ubírá na nějakém hlubším, intenzivnějším prožitku. Vidíme vznik Varšavského ghetta, jež bylo jen „přestupní stanicí“ do vyhlazovacích táborů a po jeho vyprázdnění se vyprázdnil i film. Zbyla jen tajné putování z bytu do bytu a pozorování okolních událostí... Výtečný pianista Wladyslaw Szpilman a jím interpretovaná přenádherná hudba na pozadí trpkých událostí druhé světové války, by pro mne samy o sobě stačily na obhájení pěti hvězdiček. Ty jsem ovšem nakonec neudělil z výše popsaných důvodů.
Roman Polanski je jeden z mých oblíbených režisérů a všude uznávaný Pianista je jedním z jeho nejlepší děl. Skroo každý se nevyhne srovnávání s jinými válečnými dramaty, ale Polanski se nejlíp ze všech dokázal věnovat jedné postavě a ne válce v pozadí. Adrien Brody je dokonalým pianistou, kterého si zamilujete za každou cenu. Válka v tomhle filmu nevypadá ani tak hrozivě, jako její důsledky. Vše je poměrně komorní. Vidíme jednu uličku a děj na ní. Střelbu, rebélii, malý výbuch... Vše na malém prostoru a přesto velmi působivé. Pianista je minimalistická a citlivá studie jednoho člověka v jeho nejhorším životním období, v kterém nemůže nejen plnit své touhy, ale ani svobodně žít. Neoddělitelně k filmu patří jeho úchvatná hudba, která pro všechny milovníky piána je opravdovým skvostem stejně jako hlavní téma, které je nezaměnitelné.
Um Silvester zu feiern! Možná i lepší jako výpověď o individuální vůli žít než svědectví o holocaustu. V každém případě krásné z hudební a vizuální stránky.
