Rosemary má děťátko

Geniálně gradující paranoia je největší devízou této satanské klasiky, spolu s krásnou Miou Farrow a zákeřně civilním lookem. Naproti tomu závěrečnou scénu považuji za pořádný přešlap, její doslovnost a protahovanost předchozí mrazivou krasojízdu sráží. Škoda. Polanski hodně staví na anonymitě nového prostředí, do něhož se titulní pár přistěhoval, a daří se mu s pomocí scénáře, plynule přitlačujícího na pedál nervozity, budovat slušné napětí. Možná i tenhle fakt se ale podepsal na jisté unylosti, která v mých očích spolu s nevhodným zakončením sebrala filmu pátou hvězdu. (11.12.2008)

To fakt netuším, co je na tomhle filmu tak skvělýho. Celou dobu se to neskutečně táhne a závěrečná fáze rozuzlení se snaží z filmu udělat něco víc, než ve skutečnosti je, obyčejné psychologické drama o ženský, co má čekat dítě a má z toho děsný psychostavy. Roman Polanski je možná z jistého ohledu uznávaný režisér, který atmosféru umí pěkně vepsat do děje, což mu určitě neupírám, jenom se mi nelíbí, jak z tohodle filmu každý dělá kult, a přitom na něm není opravdu nic moc zajímavého ke sledování. Nebýt toho konce, tak se naprosto unudím k smrti. (23.05.2009)

Výborný film Romana Polanskeho patrí spoločne s The Omen (1976) a The Exorcist (1973) ku vrcholu okultného filmového horroru. Sú to kultové diela, ktoré sa svojou kvalitou zapísali do dejín nie len horrorovej kinematografie. Každý z nich spracúva danú tému trocha z iného pohľadu, ale vo všetkých troch prípadoch ide o spoločnú podstatu. Prenikanie pekelných síl do nášho sveta. "Rosemary má dieťatko" je z tejto takzvanej Nesvätej Trojice asi najjemnejším zástupcom, ale silná horrorová atmosféra sa jej uprieť nedá. **** (18.08.2008)

První polovina neuvěřitelně zdlouhavá, ale možná i díky ní funguje ta druhá tak dobře. A podle staré známé pravdy, že nejdůležitější je na filmu jeho konec, a pokud je poslední půlhodina filmu dobrá, na slabší začátek se zapomíná, i já Rosemary odpouštím. Atmosféru má totiž víc než zajímavou. Možná by šlo maličko přitlačit na pilu, ale jinak Polanski odvedl dobrou práci. Nejlépe koukat na to sám a v noci, ale i tak jde spíš o pocit stísněnosti než děsu. Každopádně vydařené. 70%/80% (13.12.2009)

Vstkutku mistrovsky zrežírované drama, chcete - li satanský horor. Polanski zde zanechal stopu ne nepodobnou Alfredu Hitchcockovi. Atmosféra v domě je hustá, film graduje s každým okamžikem a divák je vtažen do děje, že zapomíná dýchat. Přitom vysvětlení je na každém a je otázkou, zda v tom Polanski neměl divákovi udělat jasněji. Jinak smekám před Miou Farrow, její děs byl cítit i u mě doma. Srovnávat tento film s Omen je hřích. Přímo satanský hřích ;-) (11.05.2009)