Mlčení
-
Tystnaden
-
Mlčanie
-
Silence, The
Drama
Švédsko, 1963, 96 min
Režie:
Ingmar BergmanHrají:
Ingrid Thulin, Gunnel Lindblom, Birger MalmstenObsah
-
Ve třetím díle komorní trilogie nazvaném MLČENÍ v němž Bůh nejen mlčí, ale zcela "absentuje", zkoumá Bergman duševní a citovou krizi dvou sester: intelektuálky Ester a živočišné Anny, které se octnou ve fiktivní zemi v předválečném stavu. V intimním vhledu do jejich napjatého vztahu a tíživé osamělosti ve dvou se obnažuje jako diagnostický příznak i narušená sexualita. Tři proslavené erotické scény na svou dobu odvážně odtabuizované vyvolaly skandální reakci a vedly dokonce k obvinění režiséra z pornografie. Umělecký výraz byl tehdy při uvedení filmu lehce zastíněn diváckým "voyeurským" zážitkem. Pro Bergmana sex v MLČENÍ představoval sféru, v níž se zrcadlilo odcizení v mezilidských vztazích. (5150)
Ve třetím díle komorní trilogie nazvaném MLČENÍ v němž Bůh nejen mlčí, ale zcela "absentuje", zkoumá Bergman duševní a citovou krizi dvou sester: intelektuálky Ester a živočišné Anny, které se octnou ve fiktivní zemi v předválečném stavu. V intimním vhledu do jejich napjatého vztahu a tíživé osamělosti ve dvou se obnažuje jako diagnostický příznak i narušená sexualita. Tři proslavené erotické scény na svou dobu odvážně odtabuizované vyvolaly skandální reakci a vedly dokonce k obvinění režiséra z pornografie. Umělecký výraz byl tehdy při uvedení filmu lehce zastíněn diváckým "voyeurským" zážitkem. Pro Bergmana sex v MLČENÍ představoval sféru, v níž se zrcadlilo odcizení v mezilidských vztazích. Komentáře uživatelů k filmu (62)
-
Marigold
Bergman jako vyšitý. Symbolický příběh dvou sester – jedné nemocné a teoreticky obeznámené s principy života a druhé zdravé a životem živelně proplouvající, které se na jakési záhadné a blíže nescpecifikované cestě zastavují v blíže nespecifikovaném městě, přičemž dochází ke katarzi vzájemných vztahů. Jejich neporozumění je takřka absolutní, láska se zdá být nenávistí a slova nedokáží hranici probořit. Jedna má to, co fatálně chybí té druhé, a ani vzájemné rodové pouto nepomáhá nalézt souznění. Bergman v Mlčení analyzuje fenomén komunikace (empatie i chápání emocí toho druhého) a dochází ke zjištění, že stejnost jazykového kódu je to poslední, co nám slouží k potřebujeme k pochopení ostatních. Film je doslova protkán symboly, ať už je to hra světla a stínu, zvláštní prostupování ženského a mužského principu, příznaková práce se zvukem, nebo symboly velkého světa, který doráží na malý svět hrdinů (motiv tanků). Klíčovou persónou pro chápání příběhu je chlapec (syn zdravé ženy), který je sám tím jediným objektem prozumění, objektem, který dokáže vzbudit jednoznačnou emoci a smysluplnou komunikaci u obou žen na úrovni gest (objetí, pohlazení). Sám se tak stává tím, kdo je schopen právě laskou a něhou spojit dva zdánlivě neslučitelné póly nahlížení světa, který obě sestry představují. Bergmanův snímek Mčení je strhující právě propojením roviny symbolické a psychologické. Jedna druhou nevylučuje, nepodkopává, ale naopak zvýrazňuje. Je znakem geniálního režiséra, že na ploše poměrně intimního filmu dokáže pojmenovat a tematizovat některá zásadní dilemata lidské společnosti. A problém neporozumění a mnoha slov s nulovým významem je, zdá se, nestárnoucí.(8.3.2004)
-
Kulmon
Bergman se tentokrát vyhnul náboženskému motivu. Jeho oblíbená smrt sice zůstala, ale zároveň nastolil téma nové: sexualitu. Převapivě vcelku otevřené scény, nejeden pohled na ženské ňadro. Ale jinak typický Bergman se vším všudy - komorní příběh dvou žen, sester, z nichž jedna je nemocná. Film vrcholí konfliktem právě obou hlavních hrdinek.(23.7.2009)
-
EdaS
Hypnotické tempo, dusná atmosféra, depresivní příběh dvou sester, které spolu nedokážou komunikovat. Vzhledem k tomu, že je to můj první Bergman, další komentář si nechám, až se s autorem poznám trochu blíž. Zatím jen pocitové 4 hvězdičky.(29.12.2005)
-
Madison
V poslednom čase som zastávala názor, že filmy bez slov len za plynutia myšlienok sú veľakrát pôsobivejšie, hoci teraz sa tohto tvrdenia musím vzdať aj keď výnimka potvrdzuje pravidlo :) Bergmanove pokusy navodiť psychologickú úroveň svojich snímkov, sú skvelé a neustále tápanie v ženskej mysli ešte lepšie, ale tento film takmer unikol mojej pozornosti. Milovníci "mlčanlivého dusna" však musia byť určite nadšení, ja som však zostala viac-menej sklamaná. Bergmana som si obľúbila (konečne niekto pochopil, aká je ženská duša nevyspytateľná a vyžaduje si aspoň minimálnu pozornosť:), ale táto snímka ma nechala chladnou a nezachráni to ani ústredný motív zničených sestier umárajúcich sa vo svojej ťaživej osamelosti, ktorý by diváka v ich žiali najradšej utopil tiež. Prvé sklamanie od Bergmana.(1.8.2008)
-
sportovec
Pro mne je určitě tento film velkým zážitkem svým ponorem do dvou odlišných ženských světů. Těmi neustálými přechody, tou těkavostí, která je stálostí i změnou. Přiznávám, že ještě na mnoho zhlédnutí. Nic v životě není snadné.(25.8.2007)
-
kinej
Bergman má absolutní cit pro kompozici a jeho intimní záběry, které pronikají do nejužšího soukromí hlavních postav, mají skoro až nadpřirozený účinek. Přesto, že se zpočátku filmu téměř nemluví, získá divák maximální přehled o psychologii obou žen o tom jaké uvnitř jsou. Intelektuálka a živočišná žena. To vše je zde řečeno v náznacích. Díky metodě špičky ledovce, kdy režisér jen nazančuje a neříká konkrétně vše co je pod povrchem, tak dostaneme velice komplexní a neohraničený obraz, do kterého pak volně vkládáme nové poznatky o obou ženách. Geniální. Tím, že film sděluje tak, málo se dozvídáme, mnohem více. Postava syna je kapitolou sama pro sebe. Jeho intimní vztah k tetě, vztah k matce, její spatření s milencem, chlapcova nevyspělost, to vše vytváří podhoubí, náznak něčeho, z čeho by mohla ale nemusela v budoucnu vyrůst nepřiměřená fixace na matku, až oidipovský komplex. Interpretací se nabízí nespočet. Podle mého Bergmanovi psychologický film sedí nejvíce.(10.12.2008)
-
Lavran
Proti svůdné plasticitě černobílého obrazu, která doslova svádí k ponoření, mistrně vedené kameře Svena Nykvista a jejích intimních vzdálenostech vně klece tísnivého ticha, proti dusivému oparu mlčenlivého konfliktu, v jehož epicentru je zásadní významovou jednotkou zjizvená sexualita, ba bestialita neschopnosti navázat smířlivý kontakt v šumu němého slovíčkaření stojí již prozaicky Bergmanova divadelní prkennost. Ta mne sice na jednu stranu specifickým způsobem dráždí, ale tím více mne odpuzuje a blokuje mi hlubší divácký zážitek. Film není divadlo, divadlo není film. Jiné světy, jiná pravidla hry. Zdá se, že cestu k absolutnímu pochopení a uchopení Bergmana budu muset nejprve hledat v literární sféře o něm pojednávající. Pak se uvidí... 3,5*(15.1.2009)
-
Radko
Odcudzenie je ústredným motívom pomaly plynúceho deja s minimom postáv, ktoré spolu príliš nekomunikujú. Väčšina dialógov sa odohrá medzi sestrami, ide však o konfrontačnú komunikáciu protikladov. Z prostredia hotela v cudzej krajine, kde sa odohráva väčšina deja, neodchádza väčšinou k posteli pripútaná, chorobou trpiaca sestra a rovnako ani jej synovec. Ten tvorí hádam jediné puto medzi oboma odcudzenými ženami. Druhá zo sestier je živočíšnejšia, nevydrží v uzavretom prostredí, chodieva do mesta, ponechávajúc tak chlapca chorej sestre a podivnému hotelu s jediným zriadencom. Zábavný kabaret a spoločnosť jej zrejme uľahčujú vymaniť sa spoza napätia, ktoré vládne v hotelovej izbe. Veľmi silná obrazová stránka, skvelé herečky, kafkovská atmosféra hotela patria k pozitívam inak emočne chladného filmu. Z nejednoduchého filmu sa vďaka zopár odvážnejším záberom, tlačou označeným ako škandalóznym stal dobový kinohit.(5.9.2004)
-
Vitex
Asi nejslabší Bergman, co jsem zatím viděl, přesto (jaksi samozřejmě) nemohu pod pět, když si vzpomenu na snímky z dnešní doby, kterým jsem dal čtyři hvězdičky - to by byla skoro urážka. Opět kongeniální Nykvistova kamera a světlo. Dokonalý zvuk. Decentně a "na místě" použitá hudba. Brilantní herecké výkony. Nelíbili se mi vsuvky s tanky, liliputáni ani všechny ty ostatní věci mimo hlavní dějovou linii, které snad měly něco znamenat, ale to jsem opravdu neodhalil - snad se měly jen podílet na utváření oné vskutku tíživé atmosféry. Jinak : gratulace panu Bergmanovi za otevřené sexuální scény, které snímek zachránily před sindromem "neotevřených" sexuálních scén, kterým trpěly filmy té doby a na který dojela například Kubrickova Lolita.(29.9.2006)
-
jojinecko
Maximálne intímne, "tiché" a zároveň nepríjemne depresívno-melancholické. Psychológia komunikácie a vzťahov, pri ktorej si Bergman pomáha množstvom symbolov. Jeden z "najťažších" filmov, čo som kedy videl a film, korý už druhý krát vidieť nechcem... Znáška pozitív na človeka za kamerou je nosením dreva do lesa, Nykvist bol skrátka fenomenálny! Silný zážitok...(11.8.2007)
-
RHK
Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/.(1.9.2011)
-
Crocuta
"Mlčení" jako by rušilo onu smířlivou útěšnost závěru "Sedmé pečeti" a "Lesních jahod" a na diváka znovu z plných plic zařve bergmanovskou otázku: Jaký to má všechno smysl, když nakonec tu zůstaneme jenom my sami a náš neodvratný zánik?(22.6.2007)
-
Flego
Podivný svet si vedia medzi sebou vytvoriť samotní ľudia... Svet samoty, odsudzenia, mlčania, nepochopenia. V tomto komornom príbehu nevedia komunikovať dve odlišné sestry a zdá sa, že jediným pojítkom môže byť malý syn jednej z nich. Dráma je famóznym dielom skúseného režiséra, ktorý pracuje s veľkými detailami, ktoré zvoľna prechádzajú do detailov. Tá práca je až intímna... obe herečky mu veria a on z nich dostáva skvelé výkony.(31.7.2007)
-
ork
For Me 90%(15.7.2008)
-
rawen
Takový hodně chladný film, opravdu to podle některých záležitostí připomíná Mullholland drive, mě to navíc celé trochu evokovalo povídku "penzion grillparzer" ze Světa podle garpa od Johna Irvinga. Moc moc moc se mi líbily herecké výkony, ale celek na mě nakonec promluvil jen málo (i když potenciál tam je, možná je to jen subjektivní pocit "na poprvé") - takže prozatím 4 hvězdy (v hodnocení může hrát roli to, že jsem za poslední 2 měsíce viděl ještě další 4 bergmanovy filmy) - - - 24.3 - po zralé úvaze přidávám hvězdičku, je to skvělý film, promluvil na mě jen s malým zpožděním - 9/10(23.3.2006)
-
Rosana
Surový pomalý a klidný film, který ukrývá mnoho emocí, nenávisti a vášně. Při sledování se člověk možná nudí, ale často si na film vzpomenu.(28.10.2008)
-
Tatatranka
Těla plná výkřiků. Poškrábaná, svinutá. Vzdáleně blízká. Podél stěn se plazí jejich osamění. Do věcí kolem sem tam zasténá. Ani výkřik slova mlčením neproniká. Život byl svinut do rozkroku smrtí.(2.11.2010)
-
Šandík
Pro mě osobně nejlepší Bergman. Těch čtyřicet let mu neubralo ani špetku původní síly.(23.9.2006)
-
ja.rebel
Dvě sestry, které se už ani nesnaží najít k sobě cestu. Jejich vzájemný chlad podtrhují "povinné" dialogy v podstatě o ničem. Mezi tím vším malý kluk, který cítí to mrazivé citové nic, ale postata věci mu ještě naštěstí uniká. Film ve kterém se toho příliš nenamluví, ale přesto ve Vás rozpoutá pravou pocitovou bouři.(14.4.2006)
-
Toj
Bergman plný sexuality, zvrácenosti, liliputů, zlých emocí, umírání a to vše očima jednoho malého chlapce... Musím říct, že z tohoto Bergmana jsem skutečně nadšenej. Vizuální slast a myšlenkové utrpení v jedné cizí zemi, kde všichni mluví podivnou legrační cizinštinou. A já byl jen unešený tou tvůrčí potencí severského génia.(29.8.2010)
