poster

Mlčení

  • Švédsko

    Tystnaden

  • slovenský

    Mlčanie

  • anglický

    Silence, The

Drama

Švédsko, 1963, 96 min

Režie:

Ingmar Bergman

Scénář:

Ingmar Bergman

Kamera:

Sven Nykvist

Kostýmy:

Marik Vos-Lundh
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Madison
    ***

    V poslednom čase som zastávala názor, že filmy bez slov len za plynutia myšlienok sú veľakrát pôsobivejšie, hoci teraz sa tohto tvrdenia musím vzdať aj keď výnimka potvrdzuje pravidlo :) Bergmanove pokusy navodiť psychologickú úroveň svojich snímkov, sú skvelé a neustále tápanie v ženskej mysli ešte lepšie, ale tento film takmer unikol mojej pozornosti. Milovníci "mlčanlivého dusna" však musia byť určite nadšení, ja som však zostala viac-menej sklamaná. Bergmana som si obľúbila (konečne niekto pochopil, aká je ženská duša nevyspytateľná a vyžaduje si aspoň minimálnu pozornosť:), ale táto snímka ma nechala chladnou a nezachráni to ani ústredný motív zničených sestier umárajúcich sa vo svojej ťaživej osamelosti, ktorý by diváka v ich žiali najradšej utopil tiež. Prvé sklamanie od Bergmana.(1.8.2008)

  • Mr. Lobo
    **

    Pravdou je, že jsem měl nějakou divnou náladu, která mi film dost rušila, na druhou stranu je ale také pravda, že mě žádný Bergman ještě takhle nenudil.(28.3.2012)

  • jojinecko
    *****

    Maximálne intímne, "tiché" a zároveň nepríjemne depresívno-melancholické. Psychológia komunikácie a vzťahov, pri ktorej si Bergman pomáha množstvom symbolov. Jeden z "najťažších" filmov, čo som kedy videl a film, korý už druhý krát vidieť nechcem... Znáška pozitív na človeka za kamerou je nosením dreva do lesa, Nykvist bol skrátka fenomenálny! Silný zážitok...(11.8.2007)

  • Vitex
    *****

    Asi nejslabší Bergman, co jsem zatím viděl, přesto (jaksi samozřejmě) nemohu pod pět, když si vzpomenu na snímky z dnešní doby, kterým jsem dal čtyři hvězdičky - to by byla skoro urážka. Opět kongeniální Nykvistova kamera a světlo. Dokonalý zvuk. Decentně a "na místě" použitá hudba. Brilantní herecké výkony. Nelíbili se mi vsuvky s tanky, liliputáni ani všechny ty ostatní věci mimo hlavní dějovou linii, které snad měly něco znamenat, ale to jsem opravdu neodhalil - snad se měly jen podílet na utváření oné vskutku tíživé atmosféry. Jinak : gratulace panu Bergmanovi za otevřené sexuální scény, které snímek zachránily před sindromem "neotevřených" sexuálních scén, kterým trpěly filmy té doby a na který dojela například Kubrickova Lolita.(29.9.2006)

  • kinej
    *****

    Bergman má absolutní cit pro kompozici a jeho intimní záběry, které pronikají do nejužšího soukromí hlavních postav, mají skoro až nadpřirozený účinek. Přesto, že se zpočátku filmu téměř nemluví, získá divák maximální přehled o psychologii obou žen o tom jaké uvnitř jsou. Intelektuálka a živočišná žena. To vše je zde řečeno v náznacích. Díky metodě špičky ledovce, kdy režisér jen nazančuje a neříká konkrétně vše co je pod povrchem, tak dostaneme velice komplexní a neohraničený obraz, do kterého pak volně vkládáme nové poznatky o obou ženách. Geniální. Tím, že film sděluje tak, málo se dozvídáme, mnohem více. Postava syna je kapitolou sama pro sebe. Jeho intimní vztah k tetě, vztah k matce, její spatření s milencem, chlapcova nevyspělost, to vše vytváří podhoubí, náznak něčeho, z čeho by mohla ale nemusela v budoucnu vyrůst nepřiměřená fixace na matku, až oidipovský komplex. Interpretací se nabízí nespočet. Podle mého Bergmanovi psychologický film sedí nejvíce.(10.12.2008)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace