Dívka s perlou

Pokud toužíte vidět zase jednou výtvarnou lahůdku, a film Vám, jako mě, v kinech unikl či jste jeho vznik vůbec nezaznamenali, pak rozhodně doporučuji .Mistrná kamera snímku ve vás vyvolá pocit, že si, z bezprostřední blízkosti, prohlížíte malířovy obrazy. Film není nijak nabitý dějem, ale o to tvůrcům snímku nešlo. Ve filmu jde především o atmosféru malířova světa. Film je tedy sérií obrazů, kde se jednotlivé záběry výtvarným laděním zcela přizpůsobují barevnosti a legendárnímu světlu Vermeerových obrazů, takže jakoby  tyto skvosty světového uměleckého pokladu před vámi na plátně přímo ožily. Pro záměrně pomalý rytmus filmu máte navíc možnost si tyto obrazy přímo vychutnat. Tedy žádný divoký střih krátkých záběrů zde nenajdete.   Film Dívka s perlou byl nominován v roce 2003 na tři Oskary, a to za kameru, kostýmy a výpravu. Nevím proč film nakonec nedosáhl ani na jedno ocenění. Zřejmě byla toho roku příliš velká konkurence. (01.05.2020)

Ja by som si - na rozdiel od niektorých tunajších kolegov - z dejovej prázdnoty hlavu nerobil. Toto je iba "obyčajná " POCTA Vermeerovi, nijaké iné posolstvo hľadať netreba. Ani do galérií nechodíme premýšľať - tam sa predsa chodí dívať a diviť sa... A konieckoncov, aj z poznania, že i v oblakoch sa skrýva množstvo farebných odtieňov, sa dá čosi odniesť do života... (22.05.2007)

Tento film je ako obraz starých majstrov - remeselná perfekcia, vznešená nuda. Tak to vidí väčšinový divák. Starí majstri však zďaleka nie sú len o remesle, ale najmä o mágii skrytej vo vnútornej štruktúre diela. Vermeerov obraz môže pôsobiť ako prachobyčajná banalita. V skutočnosti ňou začne byť až vo chvíli, keď si odmyslíme tú perlu. Obdobne je to i s Webberovým filmom. Z banálnej historky sa niekedy, vo vzácnych prípadoch, stáva lyricko-epický príbeh, priam mytologicky intenzívny, s čarom neuchopiteľnej mágie, unikavej ako mraky prestúpené desiatkami farebných odtieňov. Mimochodom, povedali by ste, že perforácia ušného lalôčka môže pôsobiť neuveriteľne eroticky? (10.04.2009)

Natočeno podle fiktivního historického románu z roku 1999. Překvapivě se nejedná o umělecký portrét, ale pozornost je směřována k modelce slavného obrazu. Ostatně o malíři samotném se dochovalo méně známých faktů než o jeho rodině či mecenáších. Ví se např. že Vermeer často používal pro své kompozice kameru obskuru, (dírkovou komoru), což byl předchůdce fotoaparátu a oblíbená pomůcka barokních malířů. Tvůrci do filmu zakomponovali tyto známá fakta stejně jako fantazii romanopisce a vznikl přesvědčivý mix. Story ale není nosnou sílou, tím je vizuální stránka filmu. Detailní mizanscéna a kamera filmující fotografické obrazy spoluvytváří výbornou atmosféru. Výpravný film s decentním příběhem a do hl. rolí opticky padnoucí Scarlett Johansson a Colin Firth. Postava Scarlett v turbanu a s perlou jako kdyby ožila a vystoupila z Vermeerova obrazu, magické...baroko. Produkce: UK Film Council (04.04.2018)

Maximální hodnocení asi neodpovídá komplexní kvalitě filmu, je natolik křehký, že neosloví kazdého, jenomže vizuální stránka je tak absolutně úchvatná, že nemohu jinak. Každý jeden záběr jakoby vypadl z Vermeerova obrazu, klobouk dolů. Colin Firth je v roli malíře toužícího po klidu, kterého se mu v přeplněném domě nikdy nedostávalo, výborný. Hlučné děti, furie tchyně i furie závodní rodička, neměl to chlap jednoduché. Poklidná, příjemná, zpřízněná duše mu mohla být v takovém peklíčku zajímavou inspirací. Vermeerovo obrazy jsou překrásné, škoda že se jich dochovalo tak málo. S nadsázkou si někdy povzdechnu: dětí nadělal víc než obrazů, ale kdo ví? Kolik jich je možná ještě kdesi zamazaných, přemalovaných, ztracených či nacistickými zloději ukradených a po soukromých sklepech (například bavorských) pečlivě ukrytých... Když tam mohl být spatřen Raffael? (27.02.2020)