Lucie, postrach ulice

V době kdy se dávalo dětem běžně na prdel by si to hlavní hrdinka rozhodně zasloužila. Že já blb jsem si to s dcerkou pouštěl... Mohl jsem žít ze svých vzpomínek na hezký film ze svého mládí. Ale není to hezký film, je to uječená sračka o malé vysírce, která otravuje život všem okolo - rodiče budí, starší děti obtěžuje a diváka nudí. 1 hvězdu dávám za hlas Boba a Bobka, všudesenacpající Bohdalovou nekomentuji, její křemílkovský hlas už dnes nikoho snad nemůže potěšit. (30.10.2023)

Jako děcko jsem si vůbec neuvědomoval, že se příběh neodehrává u nás, ale v Západním Německu, kde obchody překypují zbožím, ulice jsou plná moderních aut, vybavení bytu kde Lucie bydlí je na hodně vysoké úrovni, Osvald že si čte německého Batmana nebo že mamka Lucie předčítá česky z německé knihy o akvaristice. Tohle všechno šlo tenkrát mimo mě, neboť co mě zajímalo nejvíc, byli formeláci Ferda a Ferda. Po shlédnutí po delší době mi ten markantní rozdíl mezi tehdejším NSR a Československem docela vyrazil dech a docela se divím, že se komouši nebáli ohlasů od diváků, že by chtěli žít také v takovém přepychu :). Každopádně je to film pro celou rodinu, ve kterém má hlavní místo dětská fantazie. (09.07.2022)

Na 80. léta je to nadprůměr nejen ve scénáři, ale i ve zpracování. Spolupráce s Němci (natož těmi "západními") filmu jen prospěla. Oblečení postav, architektura města, zboží v obchodním domě... tohle všechno bylo u nás zjevením. A ve spojení s kvalitním příběhem má film co říct i dnes. Taky oceňuji, že se jedná o rodinný film, i já, dávno odrostlý, se u toho pořád bavím. (18.12.2009)

Bývalá česká detská filmová hviezda Žaneta Fuchsová sa ešte pred tým ako zažila dobrodružstvo s "Chobotnicami z druhého poschodia" objavila vo filme s podobnými oživlými plastelínovými postavičkami. Stvárnila postavu šesť ročnej Lucie, ktorá sa za pomoci modrého a zeleného formeláka snaží zapadnúť do partie mladistvých výrastkov. Film "Lucia, postrach ulice" natočil v roku 1984 v československo-západonemeckej koprodukcii režisér Jindřich Polák. *** (12.04.2018)

"Jdeme se podívat na tuleně. Jeden je zelenej a druhej oranžovej." V době nástupu malé Lucie jsem už byl velký chlapák, který už si dávno hrál s Merkurem a Legem, takže mě ta plastelínová mánie poněkud minula. Nicméně moje děti v období nástupu do školy Lucii se zájmem sledovaly, takže mám podezření, že to pořád funguje. (26.04.2018)