Režie:
Jindřich PolákScénář:
Ota HofmanKamera:
Josef VanišHudba:
Angelo MichajlovHrají:
Žaneta Fuchsová, Jiřina Bohdalová, Josef Dvořák, Daniela Kolářová, Jaromír Hanzlík, Jiří Pleskot, Hana Maciuchová, Mahulena Bočanová, Dáda Patrasová (více)Obsahy(1)
Bylo nebylo někdy někde... Lucie se ve svých představách stává postrachem ulice. Černým děsem, královnou pralesa, vládkyní všech moří. Je fantómem města, po němž usilovně pátrá policie všech zemí světa. Jinak je to šestiletá holčička, která se už těší, jak půjde poprvé do školy. Téměř celé léto strávila u dědečka, který pro ni vymýšlel ty nejbáječnější hry. Ale všechno má svůj konec. Lucie se vrací s rodiči domů do města. To ještě neví, že její nejlepší kamarádi jsou dosud na prázdninách, a že si nebude mít s kým hrát... (Lucernafilm Video)
(více)Recenze (181)
V dětství jsem to miloval, a když jsem si to teď po letech osvěžil, jen jsem se utvrdil v tom, jak je to dokonalé. Zaráží mě zde ale postava Luciiny matky, která se ke své dceři po celou dobu chová nesnesitelně chladně a přísně, neustále ji kritizuje, sekýruje, komanduje, peskuje, a za vzorné dítě vydává sígra Osvalda žijícího o patro níž, který Lucii v minulosti tyranizoval, a jehož skutečnou povahu vidí pouze Luciin otec, který představuje chápavý a laskavý protipól své ženy. Dnešního diváka přesto musí zarazit, že oba filmoví rodiče bez starosti nechávají své předškolní dítě celý den doma samotné - člověk odchovaný americkými filmy s jejich kulturou au-pair hlídání dětí musí nad něčím takovým prostě užasnout. Nelze se pak divit malé Lucii, že se doma samozřejmě nudí, a touží po kontaktu s vrstevníky, kteří jsou ještě na prázdninách v zahraničí, a proto se chytne party starších dětí (mezi nimiž nejvíc zaujme tehdy 16 letá Mahulena Bočanová s čerstvě pučícími prsisky), jejichž vrcholnou klukovinou je krádež nějaké sladkosti v obchodě. Nejen ve srovnání s o 2 roky mladším snímkem My děti ze stanice Zoo je zřejmé, že Lucie mohla dopadnout daleko hůře, a film mi přijde nejzajímavější právě v úvodní části, kdy na něj lze pohlížet jako na trudné zpodobení tehdejší středoevropské rodiny s jedním dítětem, na něž pracovně vytížení rodiče nemají čas. Od chvíle, kdy do děje vstoupí nadpřirození formeláci, s vysvětlením jejichž původu se film nijak neobtěžuje, už mi to tak zajímavé nepřijde, a jejich kousky se mi zas tak zábavné nezdají (snad s výjimkou toho vytopení bytu, u nějž jsem ale nepochopil, jak se jim povedlo odstranit všechnu tu vodu). Přesto mám ten film spolu s jeho pokračováním velmi rád, protože je to velká nostalgie z dětství a dnes už taky dokonalé osmdesátkové retro, s nádherným exemplářem prvního Golfu (typ 17), kterým jezdí Luciini rodiče, fascinujícími budovami Koospolu a Kotvy (kde předabovaná Dagmar Patrasová obviní Lucii z krádeže šály), a překrásnou hudbou A. Michaljova, mého velkého oblíbence. A taky mě tam strašně baví ty všudypřítomné německé nápisy a německé SPZ na autech, což kupodivu není ne filmu nijak tematizováno (Luciina matka dokonce česky předčítá z německé knihy o rybách). ()
Chobotničky mi nikdy k srdci nepřirostly. Dokonce musím říct, že mi i celkem vadily. Všechny filmy, které se jich týkaly jsem i v dětství dost odzíval. V dospělosti jsou kupodivu celkem snesitelné, ale stejně se nejedná o žádný velký zázrak. Prostě je to taková klasika, která je už ale dávno hodně vyčpělá. 50% ()
Detská klasika, ktorá ma ako malého celkom minula, alebo si iba nepamätám. Ale aj teraz sa na to dá pozerať, myslím, že ani dnešné deti to neotrávi, hoci príšerky nie sú v štýle zombie ani transformerov, ale obyčajné plastelínové. Príbeh má spád, vylomeniny vládkyně všech moří stoja za to a dospeláci tiež prednesú pár dobrých hlášok. Dabing figúriek sa vydaril a Bohdalovej bojim, bojim všeobecne zľudovelo. –––– BIL JSEM ZDE. FANTOMAS ()
Oba filmy mne docela nudily, i když ano, je zde kus fantazie a oba formeláci mají být vtipní - i tou žravostí, ale na mne to prostě nefungovalo, přišlo mi to utahané, pomalé (což je dáno i tím, že jde o sestřih seriálu) a přijde mi, že autoři, jakkoliv kvalitní, to točili spíše z povinnosti a kvůli finančnímu zajištění. ()
Jindřich Polák uměl natáčet filmy. Především rodinné komedie, na které se dá dívat i v dnešní době. Tato je toho jasným důkazem. Je o zlobivé šestileté Lucii, která vinou Osvalda lozí po střechách, plaší labutě a prej rozbijí okna. Ovšem taky krade v supermarketu plastelínu, ze které obživnou dva ještě zlobivější formeláci. Díky jejich vyobrazení a rozpohybování se může o tomto filmu hovořit jako o československém trikovém kumštu. Značně tomu ovšem pomohlo to, že Lucie vznikla na objednávku západoněmecké televize. Natáčelo se v Německu, což vidíme nejvíc na autech. Všechny mají německé SPZ, u silnic jsou německé tabule. Byt u Lucie a také Osvalda vypadá moderněji, než bylo v tehdejším Československu zvykem. Roli rodičů se ujala dvojice Hanzlík s Kolářovou, kteří už partnerskou dvojici hráli v LÉTO S KOVBOJEM či NOC NA KARLŠTEJNĚ. [15873. hodnocení, 152. komentář, 72%] ()
Galerie (7)
Photo © Lucernafilm Video
Zajímavosti (20)
- Když se máma s tátou koukají na televizi, tak vzadu vedle obrazu je vidět díra, kterou oranžový formelák zeleným vyvrtal, ale pak, když máma jde říct tátovi dobrou noc, tak už tam žádná díra není. (Patrik256)
- Film je celovečerným zostrihom prvej polovice rovnomenného seriálu. (BlueNeon81)
- Filmový debut Mahuleny Bočanové. (JARDAHONDA)
Reklama