Smrt v sedle

Na dobu vzniku téměř odvážné dílo. Kovbojové, koně, zbraně... Typy postav jsou ve svých charakterech roztomile naivní. První část filmu připomíná spíše romanci jako od Šrámka, naštěstí přišla i dramatická linka děje. Pobavil mě Jiří Sovák, jenž je mimo jiné ve svých 38 letech už starý. Naopak trpím na konci scény s koňskou honičkou. (01.09.2018)

Od samého počátku se mi hnusil parodický a poučný tón, stvrzený závěrečným zmoudřením jinošského hrdiny. Exteriéry sice byly snímány citlivě a Illínova hudba vnímavě korespondovala s dějem, ale přesto ten mentorsky vztyčený prst neustále hrozil a vše kazil. Ideologicky motivované nerozumění rodokapsové romantice, tomu, že i tento naivní model světa může být klíčem ke kráse skutečnosti, v jistých životních fázích přístupnější nad jiné, vážnější a hlubší, se stalo prvním a hlavním tématem, poselstvím tohoto filmu, a vše nedotažené, černobílé, ještě více zhrublo a snímek zredukovalo na pouhou agitační, didaktickou pomůcku. (28.09.2012)

"Vaše hacienda je na obzoru, seňorito." No jo rodokapsy. Ty jsou nebezpečný. Dělají z mladýho socialistickýho člověka kovboje. Normálně bych se nad tím pohoršil, ale tady vstoupili do příběhu gauneři. Kapitalistický gauneři, kterejm jde jen o peníze a vůbec nectí socialistickou touhu po chudobě. V tu chvíli se nějakej ten poctivej kovboj může hodit. Já jsem se tedy bavil při citacích rodokapsů, historkách dragouna Lojzíka i úžasně naivních kovbojskejch hitovkách a to vlastně není tak málo. (15.02.2022)

Rodokapsy se válely na půdách našich prarodičů, protože si je jako puberťáci kupovali naši otcové, jak vidno třeba ve filmu Cesta do hlubin študákovy duše. Samozřejmě, jednalo se o ty nejhorší braky, které vzbuzovaly dobrodružné představy, aniž dosahovaly úrovně lepších příběhů z Divokého západu. A že čtení takové literatury bývalý režim nepodporoval, bylo pochopitelné. Ono trvalo až do půli šedesátých let, než byly opět vydávány mayovky... Když se takový mladý člověk dostal ke koním, samozřejmě si je spojoval s divokými jízdami prérií, honičkami s Indiány, kolty zavěšenými proklatě nízko. A o tom je tento film. Vedoucí Lukavský se snaží skloubit klukovské sny se skutečností a podkladě těchto snů vypěstovat skutečnou reálnou lásku ke koním se vším, co k tomu patří. A do toho je vsazen detektivní příběh, naštěstí s dobrým koncem, protože se Josef Beyvl jako pokladník uzdraví a také mladé divochy život začíná učit, že nejde o žádnou planou romantiku... Film tehdy kultovní, dnes už zapomenutý. Jedna hvězda dolů - natáčení ve Slatiňanech se mi nějak nechce spojovat s kopcovitou krajinou Slovenska, vražda se odehrává prakticky v rovině, hon za vrahem v kaňonu... (13.09.2016)

Pestrobarevná, širokoúhlá kovbojka má v sobě nepochybné, filmařské možnosti uvolňující se doby. Koňáci zcela pohlceni Rodokapsy a filozofií Divokého západu, se svým zálibám přiblíží až nebezpečně blízko. Pedantský Sovákovo Lojzík, který má na starosti i lehký humor, Růžkovo výborné vyšetřovací metody a klasický spravedlivě přísný dobrák v podání R. Lukavského. To jsou jistě výrazné klady, ke kterým lze přičísti výbornou hudbu a skvělé vyústění děje. (11.01.2014)