Černý narcis
-
Black Narcissus
Drama
Velká Británie, 1947, 100 min
Režie:
Emeric Pressburger, Michael PowellObsah
-
Psychologickému dramatu z roku 1947 patří v dějinách britské kinematografie čestné místo nejen za jeho mimořádnou kameru (Oscarem oceněný Jack Cardiff), ale i jako jednomu z prvních děl s intenzivním erotickým nábojem. Román Rumer Goddenové posloužil jako předloha příběhu o skupině anglikánských jeptišek, jež se snaží na odlehlém místě v Himálaji přebudovat palác orientálního vládce na ošetřovnu a školu pro místní děti. Komunita jeptišek, řídící se přísnými pravidly, naráží na smyslnou atmosféru tajemstvím opředeného místa vysoko v horách, jež autokratickému rádžovi v minulosti sloužilo jako harém. Důrazem na konflikt mezi disciplínou a vášní předjímají Powell a Pressburger jeden z ústředních motivů Červených střevíčků, v případě dramatu s kontroverzním tématem potlačených tužeb řádových sester však mnohem víc těží z mystické moci krajiny (podobně jako v Cestě k cíli). (MFF Karlovy Vary) -
Dramatický příběh o krušném životě anglických řádových sester a snaze založit křesťanský klášter v indické oblasti podhůří Himálaje a skrýt se před jakýmkoliv pokušením domorodců, dále potkání křesťanské civilizace s mytologickým zobrazením orientu, plný tajů, skryté erotické touhy a nábožensky motivovaného asketického způsobu života. Kde se prolíná závist a vášeň lásky s rozpolceným dogmatickým světem. (tahit)
Komentáře uživatelů k filmu (20)
-
Houdini
Oscar 2 : Kamera, Výprava(27.4.2004)
-
Bebacek
4,5 - Ach jo, ti bílí tučňáci. Jsou (podle mě) zcela nepochopitelně a zbytečně zavřeni mezi stěnami kláštera, obklopeni depresivními mrtvolami na kříži a pak, když potkají pořádného chlapa, můžou se zcvoknout a není divu, že jedna chce zavraždit druhou, třetí je hysterická, čtvrtá místo brambor sází tulipány... Po Rivettově Jeptišce další film, jehož obsah (náboženský fanatismus) mě v poslední době dokonale nasral.(4.1.2008)
-
tahit
Zvláštní svět protikladů a postav omračující svou barevností. Příběh pěti řádových sester, které pozval indický vládce Toda, aby zřídily ve vzdálené vesnici školu a nemocnici. Radža jim poskytl bývalý harém na úpatí Himaláje. Abatyše pověří vedením misie mladičkou sestru Clodagh. Zde jim pomáhá vládní komisař Angličan Dean, který dokonale zná místní poměry a domorodce. Do misie přichází krásná dívka Kanchi a mladý následník trůnu Dilipa Raye, který si má zde v klášteře doplnit vzdělání. Krátce nato…….(29.3.2008)
-
NinadeL
Láskou k Technicoloru netrpím. Téma mě zaujalo, ale naivní představení Himalájí společně s absurdním koncem mě nepřesvědčilo o tom, že by Deborah Kerr měla pro mě jiný význam, než jako Anna Leonowens ;) Ostatně realizovat barevný film plný pastelových barev a nepřeplácat ho, to se už umělo minimálně od Zahrady Alláhovy (1936). Ačkoli chápu, že velkofilm s indickým chlapcem Sabu si žádal jiný přístup.(1.1.2011)
-
bassator
45th KVIFF 2010 - TRIBUTE TO MICHAEL POWELL & EMERIC PRESSBURGER - Pocta Michaelu Powellovi a Emericu Pressburgerovi (Black Narcissus / BLACK NARCISSUS / Černý narcis)(24.8.2011)
-
RHK
Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire.(19.11.2009)
-
Aidan
Fascinace techinocolorem snad patří k době a byl bych ji i překousl, kdyby alespoň příběh byl víc než kašírovaná povrchnost. Dostal jsem však jen koňskou dávku béčkové romantiky a potlačovaného erotického dusna. A co hůř: musel jsem trpět pohledem na nohy pana Deana, který se po plátně věčně promenádoval v kraťasech, co připomínaly spíš seprané trenky, případně jezdil na zakrslé bílé mule půjčené odněkud z cirkusu. Jaká trestuhodná karikatura všech Humphrey Bogartů a Cary Grantů! Sestra Ruth musela být opravdu psychicky chorá, že jí imponoval. Při vší té haně je však filmu nutno přiznat přinejmenším jednu skvělou horrorovou scénu a také jisté duchovní body za mladou matku představenou - sestru Codagh - jež statečně odolává výzvám cizího prostředí i svůdně chlupatým končetinám výše zmíněného macha.(29.7.2009)
-
jhrasko
Päť mníšok, jeden hollywoodský štramák, ktorý nosí gate prekliato vysoko (to chcelo Oscara za kostýmy), vyšinutá miestna samaritánka, sofistikované dieťa a k tomu asi prvý gay amerického filmu, ktorého inakosť scenárista povýšil na niečo hlboké a spásonosné. Mozaika je až príliš "farebná", aby sa autorom podarilo úspešne preniesť na diváka častú a prirodzenú bezútešnosť rehole mníšok (i iných Božích dcér a synov). Technicolor nie je všetko, resp. menej je niekedy viacej.(21.7.2010)
-
Pishin
45. MFF Karlovy Vary(8.7.2010)
-
Deschain
Veľmi pekné po vizuálnej stránke, len som čakala, že to na mňa silnejšie zapôsobí aj po emočnej a príbehovej stránke. Dobrá hudba aj herci a so záverom som spokojná.(18.7.2011)
-
Revanx
Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.(22.1.2009)
-
Philippa
Hlavní myšlenkou filmu, kterou jsem si já odnesla.... Je nám blžší víra v Ježíše a zavírání se do kostelních zdí, kde všude na stěnách je zobrazeno utrpení nebo hluboce v sobě máme víru v krásno a volnost Matky Přírody? Můžeme v přírodě najít boha a nebo je to naopak?(14.7.2010)
-
Foma
Dokonalý film, drama jak má být, úžasná Deborrah Kerr a charizmatickej Esmond Knight, jeden z nejlepších filmů této režisérské dvojice. Když vezmeme v úvahu, že se děj filmu odehrává celý v Indii a je přitom natočen v londýnských ateliérech a zahradách, tak je to k neuvěření, po vizuální stránce bezchybný. Jenom k ději filmu - jde v něm o snahu několika jeptišek o udržení ženského kláštera v podhůří Himálaje, kde tato snaha naráží na četné problémy týkající se styku s jinou kulturou, samotného chování jeptišek a mnohých pokušení, které je v klášteře čekají. Emocionálně vypjatý film, chvilkama dosahující až shakespearovských rozměrů.(14.11.2006)
-
Hejtmy
Zajímavý námět v nepříliš poutavém podání, zato s výbornou Deborah Kerr v hlavní roli, která ty občasné chvíle nudy spolehlivě vynahradí. Jen konec mohl být trochu originálnější. 50%(16.12.2010)
-
danecek24
5. Zlatý Glóbus za rok 1947 - cena (1) - *Nejlepší kamera - Jack Cardiff(22.1.2009)
-
kusper
45. MFFKV Jak to ti pánové dělají, že jejich film mají tak ohromné barvy? Z démonické postavy sestry Ruth v podání Kathleen Byron mě ještě teď mrazí.(10.7.2010)
-
fuckme
Stále svěží zážitek s úchatným vyvrcholením, při kterém až oči přecházejí. Výprava je skutečně povedená a z technicoloru těží maximum. Škoda jen dobového melodramatického trendu, v němž se část filmu nese a který dodává osobitému dílu dvojice inovátorů hollywoodský nádech, který je zde spíše přítěží a jen zlehčuje psychologickou hloubku. I ve výkonu Kerrové se tento vliv trochu podepisuje, ale v závěru je nadmíru přesvědčivá.(9.10.2009)
-
GodKnows
Velky sal sa stal vo Varoch mojim oblubenym utociskom a vychutnal som si v nom aj tento hodne stary film. Vizualne uchvatne, velky zazitok 4*(12.7.2010)
-
VojtisekII
Tohle je nejlepší film natočený na Technicolor. A jeden z nejlepších od Powella a Pressburgera. Fascinující spojení hollywoodské umělosti a psychologického realismu typického spíše pro evropský umělecký film. Paráda!(7.2.2009)
-
RoB23
#93 The Criterion Collection(30.5.2011)
