Píseň za chudého chlapce

Dojalo mě to a nestydím se za to. I když uznávám, že podobných snímků už bylo natočeno poměrně dost, ale proč nedocenit dílo jen proto, že není originální? (08.10.2006)

Křišťálový glóbus - výběr (10.05.2007)

Tohle není žádná obecná škola. I když se občas najde nějaká dobrá duše, pořád zde budou sadistické svině, které buď nikdy, anebo příliš často zakusily bolest, jakou způsobují svým svěřencům. Bít chlapce koženým páskem přes obličej, tomu se říká špatná výchova a nezbývá doufat, že se najde nějaký princ bez království, který – i za cenu vlastního utrpení – otevře ostatním oči. A pak z toho logicky bude skandál v katolické škole. Píseň za chudého chlapce není prvním ani poslední filmem, který se zaobírá nekalými praktikami některých „bratrů“ v různých nábožensky orientovaných školách, čím se tedy liší od ostatních? Řekněme, že odlišnost není nezbytnou součástí úspěchu. :-) Snadno odhadnete, která postava se ve které chvíli zachová jakým způsobem a kam celý film směřuje (těch posledních pár vteřin jsem však stejně byl napjatý jako struna). S trochou nadsázky můžeme hovořit o dobře zrežírovaném klišé. Scény veselejší jsou umně střídány s těmi méně veselými až depresivními. Na naše emoce není příliš naléháno, tak nějak se očekává, že přijdou samy. V mém případě skutečně přišly, film mě i díky věrohodným hereckým výkonům záhy vtáhnul a emočně vyždímal do úplného dna. Místy je to celkem drsné a po skončení se asi nebudete cítit úplně svěže, ostatně jako po málokterém irském, či Irskem poznamenaném filmu (Moje levá noha, Krvavá neděle…). 85% (17.02.2008)

To je tak, když se v církvi ukáže, na jedné straně, debil a na straně druhé, dobrý člověk. Film totiž vypráví o jedné církevní škole, kde vládne jeden církevní hodnostář, který má k debilovi hodně blízko. Pak tam ale dorazí církevní učitel a církevní rozepře můžou začít. Důkaz toho, že víra není předmětem církve, ale lidí. Především ti jí dávají obraz, kterým církev žije. (09.05.2011)

„STUDENTI, KTERÉ BUDETE UČIT, NEJSOU INTELIGENTNÍ BYTOSTI“…  Výchova (chudejch) chlapců v Irsku. Církevní pasťák, do kterýho nastupuje učitel s trochu jinejma metodama, než je bič a bič. Jeden proti církevním výchovným stereotypům, sám za výchovu „s lidskou tváří“. Vzbuzuje to emoce – hlavně proti církvi. Film ocení pracovníci ve školství a nasere zastánce církve. ALE, kurva… zase si to neidealizujme. Jo, je to fajn, ale čekal jsem větší pecku! ///   -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film je natočen podle stejnojmenné knihy irského básníka, zpěváka, dramatika a scénáristy Patricka Galvina, která vyšla v roce 1991. Popisuje v ní své osobní zážitky…  ///                         PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (18.04.2023)

Systém nápravných učňovských škol existoval v Irsku až do roku 1984, jak říkají na konci filmu, a já jen doufám, že to všude nebylo tak strašné, jako bylo ukázáno tady. Ve vedení byl sadistický kněz, který tyto chlapce "vychovával" a druhý, který je pro změnu zneužíval, všichni ostatní to mlčky přecházeli a jediné světýlko naděje byl učitel (Aidan Quinn), který naštěstí jinde nesehnal místo. Pro mě osobně byly některé scény ve filmu hodně drastické a nejhorší je přát si něčí smrt, aby se konečně něco změnilo a to se mi právě tady stalo. V každém případě to byl velmi silný citový zážitek. (27.10.2006)

Film postavený čistě na obsahu. Výborné prostředí i herecké výkony. Přímo jsem cítil tu bezútěšnost osudu chlapců z této "školy". Jen škoda, že toho hajzla v sutaně nezabil. (28.05.2006)

Píseň za chudého chlapce se mi nesmazatelně vryla do paměti a do srdce. Strhující, mrazivé a bolestné. Pocítila jsem při něm hanbu za to, co se tam dělo. A nejen v tomto zařízení. Všude, kde mohou tito lidé jednoduše využívat svého postavení a moci k ničení křehké dětské duše. Prožila jsem hluboké ponoření a ztotožnění s dějem a postavami. Film, při kterém jsem nenáviděla, milovala, plakala a přála si, abych se mohla přenést do děje a jakkoli jim pomoci. Třeba jen obejmout či pohladit. Těm klučíkům, kteří na tom temném místě, mezi chladnými zdmi mají jen jednoho přítele, kterým se stane Aidan Quinn. Člověk, který je snad jediným, který je bere jako lidské bytosti, a ne jako čísla v pořadníku. Učitel se díky svému přátelskému a lidskému přístupu stane trnem v oku určitým lidem. Nevidí v nich a nevnímá je jen jako problémové hochy a ztracence, ale chytré hochy, kteří jen nedostali šanci být lepšími. Ukáže jim, že i oni se jimi mohou stát. Hlavní zásada Bratra Johna a Maca je totiž zcela opačná. Ke svěřeným (podle vlastních Johnových slov) stvůrám, je třeba přistupovat s nejtvrdší možnou kázní. Hlavní vychovatelé v podání Iaina Glena a Marca Warrena (zde jsem si jeho výrazné tváře prvně všimla a zároveň tím objevila další britský talent) možná ke svým svěřencům i mají citový vztah, svou péči a starost však každý z nich projevuje svými vlastními, často drsnými a zvrácenými způsoby. V dětských hlavních rolích Liama Merciera a Patricka Delaneyho excelují mladí charizmatičtí herci, kteří své postavy ztvárnili neuvěřitelně vyspěle. Ukazují nám mladé klučičí tváře, příliš brzy však postupně poznamenávané krutostí a strachem, které tak přecházejí až do dospělých rysů. Už ani nedokáží být veselými a bezstarostnými. Jejich dětství skončilo dříve, než vůbec mohlo začít, díky pasti, do níž se dostali. Vzala jim jejich dětské sny, odvahu a nevinnost. Závěrečné scény filmu jsou smutným a ničivým završením celého příběhu. Autentická hudba Richarda Blackforda ještě více dodává snímku hluboké pocity, které jsem při její melodii zažila. Intenzivní slzivé chvíle, jejichž vrchol nastal na konci a při závěrečných titulcích. A vážím si jich. Filmů, které by mne takto a tolikrát donutily k slzám, mnoho není. O tom také tento film je. Ne, o šťastném, bezstarostném dětství s prozářenými dny. Ale o slzách, bolesti a naději. O tom, co s člověkem udělá svět a lidé v něm, kteří nás můžou svými činy připravit o vše, díky čemuž už nikdy nebudeme stejní jako předtím. Stále to budeme my, ale nějaká naše část bude pořád ztracena někde v dáli, daleko od nás, lapena na místě, odkud se nikdy nedostane... (27.08.2009)

Ja len nechápem, prečo sa takéto silné, príbehovo a morálne nabité filmy, navyše so skvelým Aidanom, dostávajú k bežnému divákovi až príliš sporadicky. Krásny komorný príbeh o zbližovaní ľudských citov, priateľstve, emotívny, morálne poučný a koniec si ani lepšie spravený neviem predstaviť. Len málo chýbalo k tomu, aby sa prerýpal mojou osobnou filmovou topkou. 100%. (15.06.2006)

Tenhle film zaspal dobu - drsnou realitu nasoukal do prostoduše melodramatického kabátu s arci-klaďasem v jedné a arci-padouchem v druhé kapse. Panu učiteli s láskou... (14.07.2003)

Bolestivo podaná realita, ktorá nie len v "tamtom" období, ale ešte aj dnes, robí cirkvi ako takej, "dokonalú" reklamu. A stačí sa vyspovedať .. (27.01.2021)

Kto si po prečítaní obsahu filmu, respektíve pi zhliadnutí prvých desiatich minútach filmu myslel, že to dopadne na konci tragicky, tak ten .... sa nemýlil .... Stačilo si pozrieť postavu brata Johna a jeho úlisný účes , tak si určite nemohol myslieť, že on bude ten, ktorý bude predstavovať ideály slobody .... Z titulkov na záver "poteší" hlavne ten fakt, že brat Mac si to užíva ešte dnes v USA ... (13.07.2007)

Výborný film na tému šikanovania, v tomto prípade na cirkevnej škole, ktorý je nanajvýš aktuálny práve teraz, keď takmer každý deň je obvinený najaký úchylný cirkevný hodnostár. Samozrejme film nie je len o tom, je to hlavne o zbližovaní a postupnej radosti detí, že konečne prišiel na školu UČITEĽ. Mám pocit, že nielen v tomto filme, ale aj v reálnom živote má často neveriaci človek srdce na správnejšom mieste ako tí " Boží služobníci". Tragický záver je iba logickým vyústením stupňujúceho sa tlaku a narastajúcej nenávisti voči všetkému a všetkým, ktorí neveria v boha. V tomto prípade je to komunista zo španielskej občianskej vojny, ktorý ako vraví, prišiel na školu preto, pretože si inde nevedel nájsť prácu. Film je vyvážený, nemá slabé miesto, ale švédsky film Zlo medzi nami zašiel v tejto téme trošku ďalej. 80%. (02.09.2010)

Přes svou neoriginalitu velmi působivý snímek. Jednoduchý, nicméně silný příběh, "atraktivní" prostředí církevní školy, solidní herecké výkony dospělých i dětských herců. Vytknout se dá snad jedině ta celková značná předvídatelnost, jinak jde o příjemné překvapení; kvalitní emoční ždímačka. 84% (13.07.2009)

Ďalší film z novovytvorenej kategórie "nasieracích" :). Kvalitatívne ho možno porovnať s Padlými ženami (2002), aj keď tie sa mi páčili o niečo viac. Prostredie je tu skoro rovnaké, len sú vymenené pohlavia a tento raz trpia chlapci, ako inak vo "vrelom, vrúcnom a všetko milujúcom cirkevnom objatí". Scénka za scénkou si tu svojim pomalším tempom napredujú k výraznému, emotívnemu finále. Podobné filmy by som povinne premietal vo Vatikáne, aspoň tri krát denne, miesto raňajok, obedov a večere. Jeden veľký hnus keď si človek pomyslí, že niečo také ešte stále existuje a problém týrania zverených detí ani zďaleka nevymizol. 75/100 (10.12.2014)

Když chcete dlouhodobě vraždit a znásilňovat děti, musí za vámi stát nejbohatší firma světa, beztrestnost je pak zaručena. Je celkem obdivuhodné, že se nějaký katolický hodnostář dokáže lidem podívat do očí po tom, co vše už je o praktikách této dogmatické organizace známo. (22.01.2023)

Z tohoto snímku mám velmi smíšené pocity. Na jednu stranu je vynikající, ale na druhou stranu je celkem fádní a celkově je tohle téma už ohrané a okoukané a ani přátelský vztah mezi "kriminálníkem" a učitelem to moc neozvláštnil, natož další postava, která měla zastávat zlou stranu. Musím uznat, že je to rozhodně hodně emocionální zážitek, to bez pochyby, ale že bych měla slzy v očích se říct nedá. Rozhodně je zde na prvních příčkách důvěra, morálka, přátelství, diktatura, ale také pochopení a určité napravení, ale jak to tak bývá všem to dojde pozdě. Herecké výkony jsou skvělé, ale ani ty mě neovlivnily, bohužel dávám pouze 3 hvězdy. (28.03.2012)

Jeden z mála příběhů, který fyzicky cítím i s odstupem let. Zlomilo mi to srdce. (12.01.2008)

Filmov s totožným obsahom som videl už niekoľko, preto som sa snažil nájsť odlišnosti. Vnímal som ho dosť čiernobielo, tí dobrí sú príliš dobrí a zlí naopak príliš zlí. Nepopletie to nikto. Prekvapiť však môže, že chovanci sa ako delikventi nesprávajú a z cirkvou spravovanej polepšovne je zakrátko Hviezdoslavov Kubín. To už zaváňa Makarenkom. Sadista a aj ten pedofil sú zasa takí odporní, že ich určite po premiére prestali susedia zdraviť. A hoci sa nerád starám o technické detaily, myslím si, že umlátiť chlapca remeňom na smrť nebude také jednoduché, ani pre renomovaného sadistu. (02.08.2009)

Takí bratia Džonovia a jemu podobní, nech skončia v pekle. Takýchto príbehov tu už bolo veľa, ale tento sa oplatí vidieť. (03.04.2015)