Laurel a Hardy v cizinecké legii

Lehký film pro pobavení. Tuhle dvojici mám docela rád, pokud člověk hledá něco zcela nenáročného a zábavného, je to to pravé. Konkrétně tento film mi ze začátku přišel trochu bez šťávy, ale rychle bylo vše napraveno (zhruba u zhrzení zamilovaného Hardyho) a "příběh" mohl ubíhat tím správným směrem. Příběh je v uvozovkách, protože vlastně o žádný příběh nejde... nešťastná láska, vstup do legií, dezerce... nic jiného v tom není, ale to je právě kouzlo této dvojice. Co mi ale na tomto filmu vadilo, byl docela blbý závěr v letadle a následná reinkarnace Hardyho. Bylo to trochu přepísklé, ale jinak dobrý nenáročný vtipný film. (16.05.2011)

Tenhle typ humoru úplně není můj šálek čaje. To se radši podívám na filmy, které vlastně ještě o několik let dřív točili Voskovec s Werichem. Při srovnání s filmy V & W mimochodem také vynikne až neuvěřitelně mizerná technická kvalita obrazu i zvuku. Je ovšem pravda, že v rámci žánru bláznivé grotesky jsou L & H zcela nepřekonatelní. (25.02.2008)

Od filmového výtvoru z roku 1939 bych očekával kvalitnější technickou stránku obrazu, bohužel. Film Laurel a Hardy v cizinecké legii střídá slabší momenty se silnějšími a originálními. Základ spočívá na klasickém schématu gagů němých grotesek, obehraných v tolika variantách, a jeho opakovaná působnost nemůže mít stále stejný účinek. Alespoň ne pro mě. Ovšem nalezne se zde několik velmi chytrých a jedinečně rozjetých úseků, které pobaví a nadchnou. Přes kvalitativní rozkolísanost jde o příjemné zábavné dílo, které se nebojí rozpustilé hravosti a provokativní absurdnosti. Hrdinou příběhu je dvojice amerických turistů Stan (zajímavý Stan Laurel) a Ollie (příjemný Oliver Hardy) při svém evropském pobytu v Paříži. Jejich pevné přátelství a romantické zklamání jednoho je vrhá na trnitou cestu za osvobozením ducha ve znamení prostomyslné bodrosti, naivní upřímnosti a bezelstné prostoty. Vše ve jménu svobody a života. S hejnem holubic a neplánovaně chtěnou reinkarnací. Nezbývá nic jiného, než roztáhnout svá nevyvinutá křídla a plachtit ve větru vstříc novému počátku. Hlavní ženskou postavou je pařížského hostinského mladá šarmantní dcera Georgette (půvabná Jean Parker), jako cíl Ollieho milostných tužeb. I ona je překvapena zmatenou schizofrenní situací, která se strhla kolem dvojice popletů. Významnou postavou je Georgettin manžel a oficír cizinecké legie Francois (sympatický Reginald Gardiner) ve své šlechetné pomoci i rozezlené ochraně. Důležitou postavou je velitel posádky francouzské cizinecké legie v Maroku (zajímavý Charles Middleton) v poloze uražené ješitnosti a zuřivém pátrání po slabodušších dezertérech. Z dalších rolí stojí za zmínku již jen na ústřední dvojici alergický seržant cizinecké legie (Jean Del Val) a v němém úžasu zahadám přihlížející žalářník (příjemný James Finlayson). Škoda toho zachování lacinější tradice vlastní tvorby ústřední dvojice. Ale i tak zůstává slušná porce nenucené potřeštěné zábavy ve svěžím rytmu živočišných pudů. (10.11.2016)

Ollie se "nešťastně" zamiluje do vdané paničky a rozhodne se sejít z povrchu zemského. Samozřejmě chce s sebou vzít Stana (Co by to bylo za přátelství?) Před společným skokem do řeky je ale zachrání voják, shodou okolností manžel Ollieho Georgette, který je pošle do cizinecké legie, aby tam zapomněli... Docela našlapaný kousek - výborný slovní humor, pasáže se sebevraždou, praní prádla, útěk tajným tunelem i letadlem. Ze sentimentality čtyři hvězdičky. (31.07.2005)

Scéna s pokusem o sebevraždu (a kolegiální sebevraždu) a uprchlým žralokem patří k těm, které mám s Laurelem a Hardym spojené už dlouho a nejspíš navěky, ale mám dojem, že celý film jsem poprvé viděl až dnes. Je to výborná komedie. A je v ní vše, co čekáte, i trochu toho, co možná nečekáte. Myslím, že Laurel a Hardy by dokázali zničit i Švejka. (23.01.2020)