Pinocchio

Pohádka pohádek byla o chlup lepší a barvitější, ale Pinocchio nabídl taky pár dost bizarních výjevů, které zůstanou v hlavě. Nejvíc cením asi určitě masky a děsivé scény, které pokud vidělo nějaké dítě, dost dobře z toho bude asi chvíli traumatizované. Škoda jen přepálené stopáže, která přispívala k tomu, že byly scény zbytečně zdlouhavé a mělo to utahané tempo. Jinak se ale jedná o osobitý italský kousek, jehož režiséra budu nadále sledovat. (07.02.2023)

Režisér Garrone ve své kariéře střídá sociální dramata s pohádkami. Benigni je zde jak vyžaduje tradice této nejslavnější italské národní pohádky pohádek křehký a dobrosrdečný. Pinocchio je digitální. Má ukazovat touhu každého vytvořit něco lepšího než je naše okolí. Tu obří hlemýždici, která zanechává klouzavou slizovou stopu bych chtěl mít doma. Garrone pohádku odkouzluje a zpomaluje, což samozřejmě neuvítají široké masy. Garrone režijně zbavuje pohádku magična a kouzelnosti a dělá ji méně odsýpavou. Minusem je ponurá popisnost a umělé atelierové prostředí. Vyniknly bídné životní podmínky předchozích generací. Pohádka klade otázky jaký je rozdíl mezi robotem a člověkem, mezi náhlým stvořením Bohem a postupnou evolucí. O pocitech sociálního vyloučení, vracení se ze světa zpět za rodiči a neschopnosti jim vyjádřit lásku a vděk. Žánrově to je směs sociálního dramatu a fantasy. Je zde hodně výchovných řečí a strašení dětí. (28.11.2020)

Ve finále výborné, i když temné a drsné...("Ještě trochu cuká nohama, musíme počkat..."), také bizarní...("To je ale škoda, jít s prázdnou rakví...".), plné prapodivných, ale i krásných (Víla nádherná) postav, o každé z nich by mohl být napsán samostatný příběh, chvílemi mi to přišlo lehce zmatené, včetně dialogů, ale svou atmosférou nesmírně silné i odkaz a smysl tohoto prastarého příběhu o dobrosrdečnosti, oceněné prostým lidským životem, je zde nastíněn skvěle, možná by mohl být trochu lépe a zkráceně odvyprávěn, každopádně je to senzačně dobrodružný příběh, na který bych ale dítě pod 12 let samotné neposlal. [Kino - Citadela] (12.10.2020)

Určite zrejme politika nedala PINOCCHIA zvíťaziť na Oscaroch za masky a kostýmy, ale nie o tom som chcel. Jedna z najnovších verzií je rozhodne aj jednou z tých tradične netradičných. CGI triky iba dokresľujú rozprávkové postavy, ktoré hrajú skutočný namaskovaný ľudia. Pôsobí to reálnejšie a životnejšie. Kým vizuál je výborný, celkový drajv snímku trošku klopýta a je možno zbytočne rozvedený na dvojhodinovú dĺžku. Občas som sa nudil a pravdupovediac som to nečakal, aj keď námet poznám. (07.11.2022)

„Pinocchio” je v podstate výtvorom Majstra Geppetta, chudobného ale priateľského rezbára, ktorý raz dostane akési, špeciálne, magické drevo (dub), aké snáď nemá ani obdoby, lebo po finálnom opracovaní tiež i zázračne ožíva, a to v podobe, meter vysokého, dreveného chlapca, ktorého všetci jednoducho považujú za «burattina» , a práve ten sa čochvíľa vydáva na nepredstaviteľnú vandrovku, so začiatkom, štartom z bábkového divadielka Marioneta, a keďže k tomu má i strašne neposedné, drevené nohy, že nikoho ani poriadne nepočúva, skrátka, nedá si vôbec povedať (je extrémne tvrdohlavý), aby do školy poctivo šiel, kam ho prišiel sám Geppetto odprevadiť, jeho to i napriek tomu najskôr lákalo jednoznačne vidieť svojich kolegovcov, priviazaných na nitiach, kde zrovna upúta riaditeľa Mangiafuocoa, a tak si viac-menej koledoval o to, že tým pádom možno prežije najväčšie dobrodružstvá svojej existencie, ktorá by mohla byť ešte o čosi VIAC, než čím momentálne je... ? Trebárs by sa mohla pričiniť samotná Víla, ktorá už vie, čo mám na mysli, ale pokiaľ k tomu dôjde, bude musieť absolvovať vyčerpávajúcu túru, naprieč celou krajinou, preplnenou množstvom bizarných postavičiek od výmyslu sveta, medzi ktorými sú napríklad extra prefíkaná Líška s Kocúrom... Geppetto, ako oddaný otec, sa taktiež odhodlá vypátrať svojho jediného syna ! Síce sa po dlhom čase konečne znovu stretnú, ale na tom najnepravdepodobnejšom mieste, aké si dokážeme predstaviť. / Videl som vskutku dosť čudný film, v ktorom sa donekonečna opakovalo meno - PINOCCHIO, až to začínalo byť trochu otravné ! V prvom rade je nakrútený naprosto svojským spôsobom, za ktorým si zrejme hrdo stojí taliansky mág Matteo Garrone, ktorý to už miestami preháňal. Dýchala na mňa neuveriteľná atmosféra, ktorá patrí do žánru fantasy. Triky boli voľným okom neviditeľné, a tak sa dostavil určitý pocit spokojnosti, zároveň s tým, že ma nerušil digitálny Pinocchio, myslím si, že sa s ním obstojne popasovali. Masky a výprava sú fantastické. Herci sú tak skvelo zamaskovaní, že ich ani nemáte najmenšiu šancu všetkých spoznať a chodia po takých miestach, čo Capuaniho predstavivosť nakoniec dovolí. Slávny Roberto Benigni síce nemal toľko priestoru, koľko by asi chcel mať, ale v poslednej tretine si to dostatočne vynahradil, i keď hlavnou postavou ani zďaleka nebol. Snímok, najviac, najideálnejší na jedno pozretie, no neľutujem, že som ho videl. (12.09.2020)