The Thief of Bagdad
Scénář:
Lajos BiróHudba:
Miklós RózsaHrají:
Conrad Veidt, Sabu, June Duprez, John Justin, Rex Ingram, Hay Petrie, Glynis Johns, Leslie Phillips, Miles Malleson, Cleo Laine, Robert Greig, Henry Hallett (více)Obsahy(1)
Krásná barevná výpravná anglická filmová pohádka z příběhů „Tisíce a jedné noci“ - Zloděj z Bagdadu, plná na tehdejší dobu výborných triků. Létající koberec, okřídlený kůň, obrovitý džin. O lásce krásné princezny ( June Duprez), zradě proradného velkovezíra a zlého čaroděje v jedné osobě - Jaffara v neuvěřitelně démonicky sugestivně zahrané roli Konráda Veidta, sympatický, ale naivní princ ( John Justin), který bude za svou lásku k princezně trpět jako slepý poutník, a malý zloděj Abu (Sabu), kterého Jaffar za trest promění ve psa, který má slepého prince provázet……pohádkově půvabné město bylo vybudováno v poušti Mojave. Film získal tři Oscary a jednu nominaci. (marťan)
(více)Recenze (27)
Oscar 3 : Kamera, Výprava, Speciální efekty + 1 nominace: Hudba ()
Zloděj z Bagdadu je v podstatě krásná, na tu dobu technicky velmi vyspělá romantická pohádka na rozdíl od zloděje z Pražského hradu, což je i na dnešní dobu silný a nepříjemně depresivní horor. Zloděj z Bagdadu je člověk se srdcem na správným místě, který své zlodějství nijak nezkrývá na rozdíl od zloděje z Pražskýho hradu, tvorá bez svědomí a morálních zábran, které své zlodějství skrývá, ale stejně o něm každý ví. Zatímco zlodějům v Bagdádu hrozí za jejich činy velmi tvrdé tresty, zloděj z Pražskýho hradu naopak ty největší zloděje co rozkladli celou zem pouští na svobodu a dělá z nich nevinné občany. Zatímco při sledování Zlodejě z Bagdádu zasněně sníte o svých přáních a láskách, tak při sledování zloděje z Pražskýho hradu je jen bezmocnně přihlížete jak se fackuje slušnost a právo a sníte o živiotě v jiný zemi, třeba v tý, kde by vládnul zloděj z Bagdádu. ()
Čerstvě dopadený bagdádský zlodějíček je uvržen do žaláře. Tam se seznámí se svrženým právoplatným kalífem Ahmedem a jeho kouzelná cesta může začít... ()
Tak toto je anglická orientální klasika a asi nejlepší dobrodružný příběh z Pohádek tisíce a jedné noci jaký jsem kdy viděl, pominuli ovšem ještě starší verzi filmu Thief of Bagdad z roku 1924 který jsem ale bohužel neměl ještě možnost shlédnout.Kordův Zloděj z Bagdádu je skvěle realizovaný především po vizuální stránce ( pestrobarevné kostýmy, barvy všeho druhu) a dokonalé trikové scény které jsou s barvitým vyprávěním příběhu v rovnováze a nezastiňují ho.Z hereckých výkonů se mi nejvíce líbil a určitě svým způsobem vynikal zejména Veidt v roli darebáka Jaffara a Malleson jako neschopný sultán, zcela propadlý hráčské náruživosti.Efekty a scény jako ty s létajícím kobercem se staly určitě na dlouhou dobu světově proslulé podobně jako postava Džina.Pozdější remaky všeho druhu už bohužel neměli takovéto kouzlo a sílu jako tento.Film získal čtyři oskary, což si myslím že už samo dokládalo tehdejší vysokou kvalitu zpracovaného témata a dané látky.Pro zajímavost:Snímek nebylo tehdy možné natáčet přímo v Bagdádu, pro evropský válečný konflikt. Korda však tehdy nechal vybudovat části pohádkového města Bagdád v kalifornské poušti Mojave.Jak věrohodně..Takže za obřího džina (Rex Ingram), malého chlapce Abu (Sabu), za zlého a úskočného vezíra Jaffara v podání Conrada Veidta a za opravdu věrohodně působivé záběry dávám plný počet *****. ()
V porovnání je starší němá verze přeci jen ucelenější a Douglas Fairbanks dává postavě určitě víc, než její rozdělení na dva charaktery. Přesto je to podívaná, která se může směle měřit s pozdějšími Sindibádovkami a podobnými dobrodružnými sandály. ()
Pohádka s exotickým orientem nádherných barev převedená na stříbrné plátno s autentickými exteriéry ve své době musela být velká filmová bomba. Čas ale ubral poněkud filmu na rozletu. Přesto vše je na co se tady dívat, hlavně ty nádherné barvy. Už proto to stojí za zhlédnutí. ()
Klasická rozprávka, ktorá maximálne využíva jednak svoje exotické prostredie, fantastické prvky, ako aj farby technicoloru a kde nie je jediný záber, kde by nebolo niečo pompézne farebné. ()
Krásne naivné a výborne zahrané... túto rozprávku si viem celkom predstaviť aj ako príjemnú záležitosť na pozeranie počas vianočného obdobia. Tiež som bol prekvapený celkovou technickou úrovňou, farbičková vizuálna stránka a trikové efekty rozhodne predbehli svoju dobu - ľudia pri premiére museli byť nadšení (a ešte aj dlho po nej). Navyše dejová linka dýcha dobrodružstvom, romantikou, zradou, láskou... nechýba tu ani džin, veľký pavúk či lietajúci kôň. Veľká spokojnosť, slušný nadpriemer. 80/100 ()
Rozprávky z Tisíc a jednej noci majú v sebe vždy čaro kúzelnosti. Aj v tomto spracovaní to tak je, s tým rozdielom, že sa niekedy kúzelnosť zamieňa s prostoduchosťou. A to nemám na mysli jednoduché triky, ktoré súvisia s rokom výroby. Zlodej z Bagdadu je príjemnou orientálnou ozprávkou pre všetky vekové kategórie, ale neposkytuje žiaduce uspokojenie, možno pre réžijnú roztrieštenosť. ()
Na tehdejší dobu se jedná o geniální dílo, které nepůsobí moc zastarale ani dneska - výprava, kulisy, triky, barva, zajímavý děj, který se originálu s Fairbanksem drží jen velice volně, téměř vůbec, zkrátka úžasná pohádka. Navíc Conrad Veidt se zde představuje ve své rozhodně nejlepší mluvené roli coby záporák Jaffar. ()
V časoch, keď filmári nepoznali digitálne efekty, sa pekne ručne stručne maľovalo, vytesávalo, stavalo...tak ako v tomto prípade. Krásny film, a to nielen na pohľad. Má to dušu. ()
,,TVOJE STRAVOVANIE NÁS ZABIJE." ,,BEZ JEDLA ALE ZOMRIEME." __ ,,Zlodej z Bagdadu" je zázrakom Technicoloru, o tom nemôže byť najmenších pochýb. Také úžasné farby a celkovú vizuálnu prepracovanosť neponúkli ani mnohé filmy po ňom (dnes niečo podobné môžeme vidieť u skôr gýčového Burtona), čím si naozaj drží istý prím ako ťažiskové dielo svojej doby. Kúzlo tohto všetkého je nepopierateľné a film MÁ svoju dušu, avšak aspoň z môjho pohľadu, ma za celú svoju dĺžku nevedel poriadne vtiahnuť do deja, čo považujem za obzvlášť závažný problém. Dokonca aj finále mi prišlo veľmi vynútené, akoby musela byť striktne dodržaná vopred dohodnutá minutáž a nič nesmelo byť ani o chvíľku natiahnuté aby sa tým dosiahla väčšia plastickosť a prepracovanosť. Prekvapujúcim je koľko málo priestoru často dostáva hlavný hrdina princ Ahmad, dokonca sa v poslednej tretine na neho takmer úplne zabudne a nahradí ho Sabu. Hviezdou filmu je rozhodne nie čiernobiely zaporák Conrad Veidt, ba čo viac, jeho činom sa dá chápať ako kompenzácií za nedostatok osobného šťastia, ktoré nevedel nájsť. Spomínané slávne triky sú väčšinu času skôr úsmevné (pavúk), niektoré dokonca až okato jednoduché (lietajúca figúrka džina). (52. hodnotenie, 12. komentár k filmu) ()
Tak tento film jsem viděl 2x a to v roce 1947 v kině a dnes po 68 letech v pc. Jsem navýsost spokojen. Zdraví deda :-) ()
Zruinovaná snaha o modernejšie spracovanie Zlodeja u Bagdadu uviazla už kdesi počas natáčania. Klbko režisérov už nedokázalo vcucnúť mystérium kultových Tisíc a jedna noc a z rozprávkového sna, ktoré prevtelili sépiové negatívy a umelé dekorácie v plytkú blockbusterovú adaptáciu a temer vo všetkých aspektoch horšiu. Stále však pozerateľné. ()
Film, který má kouzlo jak stará krásná pohádková knížka s barevnými ilustracemi Artuše Scheinera, po mnoha letech znovu nalezená. Neboť jsem tento kus viděl kdysi dávno, kdy ta scéna v pavučině byla pro našince těžkým horrorem. Kupodivu ani ty triky, které ve své době musely budit úžas, nejsou po letech nějaké směšné, a děj je stále napínavý, byť, jak už to u pohádek bývá, občas velmi předvídatelný. ()
Snímek "Zloděj z Bagdadu" mě zaujal tím, že se jedná o snímek naivní. Ta naivita je vidět v příběhu, je v hereckých výkonech, kdy ale takový Sabu je neskutečně živelný, a je především v trikové stránce, která je díky tomu nádherná. Film dějově výrazně nevyniká, ale právě to stáří mu dodalo kouzlo. ()
Jako v Jiříkově vidění jsem byl během sledování tohoto výpravného nádherně barevého filmu plného kouzel, krásných kostýmů a ohromné výpravy. Film jsem měl možnost vidět v kině jako kluk a později i v dospělosti vždy v rámci přehlídky filmů kina Ponrepo v našem místním kině. Škoda jen, že film se promítal vždy jenom jeden den. Určitě nejlepší adaptace jedné z Pohádek tisíce a jedné noci.... ()
Jo, jo zase vystudovane filmove teoretiky- . elitari prskaju siru okolo seba a uz pocuvam tie kecy : "rezisersky roztriestene", "klbko reziserov nedokazalo vcucnut mysterium Tisic a jedne Noci". No a ja im dodam aj dostatok palebnej sily, aby mohli dalej rozkokosne prskat - smu si poprskat aj monitor, je mi to jedno - tak postavy zase konali plocho, bez kuska vnutornej psychologie, kamera necumela bez pohnutia tristvrtehodiny do jedneho bodu, reziseri len varili uz 1 000x prevarenu vodu, bez debaty tam zase chybal rozorvany vztah muza a zeny, dalej chybala metafyzicka polarizacia ludskeho vnutra a nemozno obist ani konflikt emocii a logiky a reziseri sa zabudli vynadrit ku komplexnosti ludskej duse. Je to vsetko, alebo som zabudol nejaku tu picovinu z filmovej teorie , vy premudrele prechytrale tlchuby ? 100 % ()
Zaujímavý a dobrodružný, mierne nadčasový fantazijný príbeh z rozprávok Tisíc a jednej noci. Velkolepé kulisy, džinovia, charizmatickí čarodejovia a kráska, ktorú treba zachrániť. Aj keď útly hlavný hrdina sa na rolu nehodil, zastúpil ho mrštný indický teeneger a už spomínaný záporák v podobe čarodejného veľkovezíra. Arabská exotika ako sa patrí. Pochváliť možno aj špeciálne efekty a ja som už zvedavý ako sa s touto témou popasujú neskoršie remake-y. Hodnotenie: 80% ()
Velmi příjemná orientální pohádka s na svou dobu překvapivě kvalitními vizuálními efekty, dobrodružnou atmosférou, skvělou výpravou a zajímavými herci. Nejvíce mne upoutal malý zlodějíček Sabu, exotický záporák Jaffar a samozřejmě efektní obří džin a létající koberec. Dneska by se s využitím počítačové techniky dal natočit vizuálně dokonalejší snímek, ale to už by nebylo ono. Jako by na mne z filmu dýchlo pohádkové kouzlo starých časů, kdy jsme na něj chodili se školou. ()