Jistě, pane ministře

"Byrokrati nesmrtelní... tenkrát i dnes potutelní." Je to jasné. Buďto tvůrci seriálu uměli cestovat časem (k této variantě se přikláním já) a při psaní scénáře nakukovali do 40 let vzdálené budoucnosti, do dnešních vládních kanceláří. Nebo všichni dnešní ministři mají tento geniální seriál jako „povinnou četbu“ a jeho podrobná znalost (plus procvičování argumentačních veletočů, jakými proslul Sir Humphrey Appleby) je součástí vstupních testů uchazečů o jakýkoli ministerský post. To by vysvětlovalo většinu vystoupení dnešních politiků před kamerou a jejich suverénní obhajování neobhajitelného. A prostý lid jim to žere i s navijákem (a koblihami, že...), stejně jako před 40 lety. Geniálně humorné, ale vlastně i velmi smutné. (18.08.2013)

Dobromyslný naiva Paul Eddington dostává na starost úplně zbytečné ministerstvo pro administrativu a neuvědomuje si, že je jen loutkou, za jejíž nitky tahá mazaný tajemník Nigel Hawthorne. Ten s otcovskou shovívavostí pohlíží na ministrovu snahu něco změnit a s rafinovaností protřelého diplomata ho vždycky odcvrnkne o krok zpátky před startovní čáru. Roztomilé, zábavné, absurdní a pravdivé. 80 % (23.02.2003)

Politická satira prý rychle stárne. Kdeže! Ta špatná možná, ale ačkoli je Jistě, pane ministře starší než já, je na rozdíl od mé maličkosti brilantní a vytříbené. A ani v argumentační pohotovosti a uhlazené jedovatosti nejsem s to siru Humphreymu konkurovat, běda mně. Ale ještě víc a zaslouženě běda Jimu Hackerovi. Pokud zatoužíte po korunovačním klenotu britského televizního umu, neváhejte. A prahnete-li po dávce humoru suchého jako nejdražší martini a ostrého jako puky na gentlemanových kalhotách, tak neváhejte už vůbec. (01.08.2007)

No tak todle je u mě to slabší z UK. Za prvé to není příval hlášek a situací jako trpaslík nebo černá zmije. Za jeden díl se objeví maximálně dvě nebo tři vtipné vteřiny. Zato se spíše jedná o mírnou satiru a o pohled na politiku jako takovou. A pokud toto brát za skutečnou komedii pak je náš parlament jeden velký cirkus plný skvělých komiků a klaunů. (17.03.2009)

Možná je hodnocení po dvanáctém díle trochu brzké, ale vem to čert. Konečně mohu rozebrat i další legendu britských sitcomů. Skvělá satira na britskou vládu, nebo chcete-li trochu obecnější pojem, politiku. Když už používám ten přívlastek "britskou", už po tom krátkém čase mohu říct, že to až tak neplatí. Spousta hlášek a situací mě několikrát donutilo si vzpomenout, že i v našem malém státě to tak chodí a že je vlastně jedno, z jaké země pocházíme, všude je to nejspíš v této problematice stejné. I ten pomocník (jak on se jen jmenuje? Majzl... vlastně Hajzl... ne, Wajzl), který ale nejednou de facto rozhoduje, je internacionálním prvkem. Když jsem tak vzpomněl tu dnešní dobu, musím pochopitelně dodat, že dílko překypuje i nadčasovostí, což už je jen krůček k statusu "geniální". Zpět k té internacionalitě - když pronesl Nigel Hawthorne v druhém díle ze svých úst, že Skotsko je malá skrvnka nad Londýnem, vzpomněl jsem si hned na řevnivost mezi Pražáky a námi Brňáky. Zajímavé. Nemohlo mi také uniknout, že zde je asi největší koncentrace pověstné britské suchosti. Po nějakém čase musím opět pochválit český dabing s kralujícím Viktorem Preissem, je vidět, že to o zkaženém českém znění u britcomů bývá většinou pověra. Ale i když se mi seriál zatím velmi zamlouvá, do oblíbených si ho zřejmě nedám, na to tu jsou jiné skvosty - Hotýlek či Černá zmije. (23.03.2009)