Anatomie vraždy
-
Anatomy of a Murder
Drama / Mysteriózní / Krimi
USA, 1959, 160 min
Režie:
Otto PremingerHudba:
Duke EllingtonPlakáty
Obsah
-
Film líčí případ pomstěného znásilnění. Jeho hrdinou je venkovský advokát Paul Biegler, který převezme obhajobu poručíka Maniona, obviněného z vraždy muže, který znásilnil jeho vyzývavou ženu Lauru. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (55)
-
senor
Pravděpodobně velmi dobré soudní drama s určitě skvělými hereckými výkony, ovšem tento ryze americký žánr je mi poměrně cizí a navíc samotný soudní případ je velmi sporný a celkem nezajímavý. První část která se neodehrává v soudní síni je o trochu lepší než zbytek. Potěšil mě Duke Ellington. A právník hrající po večer jazz na piáno ja strašné klišé.(30.3.2009)
-
darwin
Vynikající soudní drama v čele se skvělým Jamesem Stewartem a také Georgem C. Scottem, krásnou Eve Arden a skvělou hudbou Duka Ellingtona. Nutno ovšem podotknout, že celý film je podložen výtečným scenářem.(24.4.2005)
-
MrPierc
Konverzační drama u soudu, které vyšetřuje znásilnění. Emocionální přestřelka dvou právníků, kteří musí vyhrát za každou cenu. Film je výjimečný svou otevřeností a probíráním u soudu velkých detailů. Film z roku 1959 a zaobírá se s detaily bílých kalhotek či spermatem. James Stewart dokonalý a uhlazený gentleman.(6.7.2010)
-
Kaluž
Tahle plně odlehčená a humorem napěchovaná soudní podívaná s nadhledem strčí do kapsy všechna ta moderní právnická dramata plná patosu. V reálném světě by ovšem ten soudce vlastnoručně zavraždil obhájce Bieglera.(5.1.2010)
-
JitkaCardova
Film je komplementární k Dvanácti rozhněvaným mužům (DRM) a tvoří s tímto snímkem logický a ucelený komplet, který bere dech. Anatomie vraždy vznikla o dva roky později a na DRM průběžně odkazuje různými výstavbovými technikami, od vývoje a skladby syžetu po práci s kamerou a znejisťování logických myšlenkových postupů – a těsně před závěrem k nim navíc přiznaně a otevřeně vede spojnici replikou „starouše Parnella“. Film Dvanáct rozhněvaných mužů důsledně odkryl základní lidskou nevybavenost zajistit si objektivní (jedinou možnou, pravdivou) rekonstrukci minulosti – předvedl, že nic takového v plynutí času vůbec neexistuje. Minulost vždy re-konstruujeme, naše podmínky a nástroje se člověk od člověka liší, a na čem se shodneme, je věc aktuální akcidence, nikoli odkrytí „toho, co se skutečně stalo“. „To, co se skutečně stalo“, není, nemáme k tomu přístup, nikdy jsme neměli, je to vymyšlený konstrukt na uklidnění a nasměrování mas. Minulost neexistuje, vytváříme ji (což nijak neumenšuje naši zodpovědnost), znovu a znovu, a na základě svých výtvorů i soudíme, odsuzujeme, zajišťujeme si nové podmínky pro nový vývoj a pokračování existence, vytváření budoucnosti. Snímek DRM nechává diváka, aby zažil a uvědomil si tuto absolutní existenční a názorovou neukotvenost celé konstituované lidské společnosti v plynulém toku času. Ani společnost se nebude mít o co opřít, pokud se rozhodne své procesy vnímání a vyhodnocování vjemů, své metody reflexe a postupy myšlení podrobit pečlivé revizi. Anatomie vraždy pak na toto zjištění logicky navazuje a zcela v řádu věcí s ním osvobozeně od objektivity pracuje – je ironičtější, veselejší a lehkovážnější, má větší nadhled – to platí o filmu samotném i o všech jeho postavách. Děj se na rozdíl od snímku DRM přenáší z uzavřené místnosti, kde o podstatě naší reality rokuje porota, zpátky do soudní síně a nechává tentokrát diváka zažít, jak to vypadá, když všichni zainteresovaní (obhajoba, obžaloba, sám soudce, žalovaný, jeho žena a dokonce i zastřelený muž) dobře vědí či intuitivně chápou, že minulost a z ní plynoucí kauzalita je čistě otázka výkladu a aktuální situace. Přestože je zřejmé, že soudní proces je vážný (tj. bude mít reálný dopad, jasné důsledky), je zároveň evidentní, že inteligentní vtipkování soudce ani právníků nemůže jeho průběh ohrozit – neexistuje totiž jediný správný průběh – stejně jako předem neexistuje jediný správný výsledek. Vražda není součástí filmu a divák se stává sám spolutvůrcem reality, v níž je jednání obžalovaného omluvitelné, nebo ne (vinen-nevinen se tu už vůbec neřeší). Velice silné na celém snímku je, že se žádná z postav nesnaží lhát, být k sobě neupřímná nebo manipulovat s fakty: každý ze své pozice v podstatě upřímně specificky, zodpovědně a naplno pracuje s logickými možnostmi, jež se v každém novém kole nově otevírají. Výkony všech herců jsou dokonale vyvážené (i to je společné se snímkem DRM a pro to, aby oba filmy úspěšně sdělily, co chtějí, je to navíc naprosto nutné) a je radost tento koncert hereckých schopností i logických kliček a loopingů sledovat – narozdíl od existenciální tísně DRM zde již s pocitem žonglérské a eskamotérské lehkosti, byť tato nijak neznamená nezodpovědnost.(1.5.2011)
-
HawkeyP
4 1/2.(25.1.2005)
-
Vlkys
Perfektně natočené soudní drama, kdy se skutečně většina děje neodehrává někde v pozadí, ale přímo v soudní síni. Z faktického hlediska mě poněkud zaskočila naprostá důkazní nouze obhajoby i přes kterou byla schopna vyhrát celý proces. Zejména proto 'jen' 4 hvězdičky.(16.8.2008)
-
mi-ib
Celkem zábavné. Hlavně díky hereckým výkonům, které táhne James Stewart, ale ani ostatní zúčastnění nezaostávají daleko za ním. Ale je to celkem dlouhé. Ne, že bych se nějak nudil to ne, ale řekl bych, že to šlo udělat kratší. Navíc mě celkem zklamala pointa. Asi jsem ji plně nepochopil, protože tak jak jsem ji pochopil, mi po dvou a půl hodině sledování filmu přišla docela slabá. Silné 3*.(2.7.2011)
-
Yakuza05
Zlatý glóbus 4 nominace : Film, Herečka - Lee Remick, Režie, Herec vedl. role - Joseph N. Welch ................ Bafta 3 nominace : Film, Nejlepší zahraniční herec - James Stewart, Objev - Joseph N. Welch.(28.11.2007)
-
FrankieSS
Na dobu, kdy film vznikl, tak polde mne predbehl dobu. Podobné soudní drama by určitě obstálo i v dnešní době. Za mínus považuji jen málo zvratů v ději a rádobyvtipné výstupy hlavního představitele v soudní síni. To ale nic nemění na faktu, že dávám plné hodnocení(1.8.2004)
-
santiamén
80%(9.12.2009)
-
Mikino00
Strhující příběh ze soudní síně s naprosto excelujícím Stewartem v hlavní roli. Příběh je skvěle rozvrstven a oživen náhlými zvraty a graduje k očekávánému (chtěnému) konci. Výhodou je, že vlastně celou dobu nevíte jak to bylo doopravdy a postupně si vytváříte vlastní názor.(3.2.2012)
-
Anderton
Tento film ma celkom prekvapil tým, že som čakal niečo trochu odlišné, niečo v štýle Columba s chytrým vrahom s premysleným plánom. Prípad je jednoduchý, vrah je známy od začiatku a nič viac prekvapivé nás nečaká. Film sa venuje skôr štýlu prednesu jednotlivých právnikov a ich presvedčovacích metód smerom k porote. Zaráža ma rozsudok, ktorý je ovplyvnený precedensom z hlbokej minulosti, čím sa dostaneme k filozofovaniu na téma americký právny systém verzus európsky. Pre mňa je vražda, ktorá nie je vykonaná v sebaobrane proste trestný čin......Inak casting sa tvorcom podaril na 100%.(24.8.2009)
-
xander
Výborná súdna dráma ktorá bola na svoju dobu kontroverzným snímkom. Kladom filmu sú hlavne herci, skvelý James Stewart, Lee Remicková, mladučký Ben Gazzara a vtedy neznámy George C. Scott. Nemám príliš rád kedˇ sa polovica filmu odohráva v súdnej sieni, no pri Anatomii, aj ńapriek 154 minútam, som sa ani raz nenudil a to je jasný dôkaz kvality tohoto legendárneho snímku.(13.8.2004)
-
Svadbos
Dlhá a napínavá dráma zo súdnej siene, trúfalá v čase vydania, teraz už pôsobí krotšie. Veľké herecké obsadenie si počína dobre: O´Connell v úlohe opitého advokáta, burcovaného Stewartom, Joseph Welch ako sudca (Welch bol slávny advokát v procesoch Army-McCarthy, ktorý sa neskôr stal sudcom aj v reálnom živote), Scott ako zástupca obžaloby. Ale Stewart tróni nad všetkými, ako chytrý, ale ľahkovážny obhájca. Scenár napísal Wendell Mayes, podľa románu Roberta Travera (sudca John D. Voelker). Hudbu zložil Duke Ellington a objavil sa aj vo filme.Publikum tej doby bolo šokované, keď počulo pravého Američana Stewarta priamo na rovinu rozprávať o antikoncepcii, sexe a znásilnení. Kedysi kontroverzný materiál sa stal jednoducho výbornou drámou, s pečaťou režiséra Otta Premingera v každom zábere.(1.10.2011)