Radioaktivní sny

Řízné post apokalyptické béčko z 80-tých let, kde Michael Dudikoff není neporazitelným ninjou, ale devatenáctiletým nekňubou Marlowem v bekovce hrajícím si na soukromé očko, který by si po 15-ti letech strávených v protiatomovém bunkru rád smočil. Rozvážnějšího parťáka mu v dílku tvoří stejně starý hošan Phillip, který s Marlowem sdílí ideu být neohroženým soukromým očkem, o jakých četli při společném pobytu v bunkru. Svět venku ovšem zdaleka není takový, jaký si mlaďoši představovali, a díky své naivitě i shodou okolností se dostávají do boje gangů o klíče k odpálení poslední jaderné hlavice na zemi. Zajímavý námět trpí především špatně vystavěným příběhem, který působí, jako kdyby ho tvůrci lepili za pochodu. Na druhou stranu výprava filmu je naprosto fascinující, nezbytné vyprahlé pouště střídá zdecimované město plné přeživších karikatur s disco punkovou image. Řízná muzika, perfektní kostýmy, gang disco mutantů, nájezd dalšího gangu na kroskách, kanibalismus, svůdné ženštiny s klasickými dobovými účesy...prostě pecka. Navíc herecké výkony nejsou zdaleka nejhorší a to i výkon ninjy Dudikoffa, i když hercům nesporně pomáhá celkově chtěné ztřeštěné pojetí celého příběhu. Škoda špatně vystavěného příběhu, jinak bych hodnotil plným počtem. Ale i přes tento nešvar je RADIOACTIVE DREAMS velmi zábavné béčko, které si čtyři hvězdy od fanouška podobných šíleností nesporně zaslouží. (16.05.2011)

Jestli jsem si nějak představoval postapokalyptický svět, tak tento film překonává i ty moje nejdivočejší fantazie. Mutanti, všudypřítomná hudba 80. let, nekonečná pařba, vražedné děti, zmalované sexy kosti, chaos, vřeštící Dudikoff, George Kennedy. Film mě celkem bavil, trochu mi vadilo množství tmavých scén, ve kterých šlo stěží rozeznat, co se děje. Hudba naprosto odpovídá roku vydání, občas jsem si říkal, jestli by se do akčních scén hodila jiná, ale pak jsem to hodil za hlavu. Na závěr nechybí hutná akční bitka a znovunalezení svých otců (které má však velmi krátké trvání =) (25.02.2008)

Rozhodně radioaktivní, jestli sen nebo noční můra, to už je otázkou:). Na svou dobu film dobře odsýpá, i když jeho příběh je dost podivný, řekl bych až z palce vycucaný a poslepovaný, aby trochu dával (uměle) smysl. Přesto jsou tu nápady nejen prostředím, ale i vizuálně (především vynikající nápad s přechodem poměru stran 4:3 v krytu do 16:9 mimo kryt->doslova "do široka otevřené oči":-)). Krom toho Dudikoff podává asi nejlepší herecký výkon a přitom nebo právě proto ani jednou nikoho nekopne svým slavným (americkým) kopem. Komu však Radioaktivní sny doporučit? Vše je papundeklové, levné, ovšem Albert Pyun měl svou vizi, kterou dobře naplnil v dostatečně výrazném b-stylu. Není úchvatná, ale určitě se pro mnohé může stát až "kultovní", vždyť ti styloví bratři v oblecích v postapokalyptickém světě jsou tak styloví a jsou jak nepopsaná tabule... (02.05.2010)

Dvojička bratrů v obleku je super, příběh zábavnej a i docela dobrej a občas se tu objeví i nějaká ta akce, jedině trošku zamrzí, že bratři jsou pořád takový trošku zbytečně ustrašený, ale i tak super zábava. Meč a čaroděj byl pro Pyuna docela solidní debut, ale až u Radioactive Dreams se přesunul k postapokalyptickým béčkům a tam přesně patří. Škoda, že druhá polovina 90tých let odvála jeho béčka do řiti a teď točí povětšinou kraviny (03.09.2009)

Tak postapo mi to teda vůbec nepřišlo. To už spíš Knights taky od Pyuna. Spíš mi to přišlo jak z 50let, když jsem viděl ty sačka. Hlavní duo Dudikoff a ten druhej sympaticka dvojka, ale když už me film vtáhl do děje začla hrát příšerná hudba a chvílema mi to přišlo jak nějakej muzikál, což je teda velký mínus. (30.09.2016)